-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASATSáme­diggi fas beahta­hallan stáhta­bušeahta geažil

Sáme­diggi fas beahta­hallan stáhta­bušeahta geažil

-

-

Sosialisttalaš Gurutbellodat ja ráđđehusbellodagat Bargiidbellodat ja Guovddášbellodat šadde ikte ovttaoaivilii boahtte jagáš stáhtabušeahta ektui, muhto doppe ii boahtán gal ii evre ge lasáhus sámi áššiide. 

Iežaset molssaevttolaš stáhtabušeahtas evttohii Sosialisttalaš Gurutbellodat árabut dán mánus ahte sii lasihit 52,5 miljovnna ruvnno sámi áššiide. Ikte bođii ovdan ahte ráđđehusbellodagat ja Sosialisttalaš Gurutbellodat leat ovttaoaivilis boahtte jagáš stáhtabušeahta ektui. Lasáhus sámediggái ii lean ii ovtta ge ruvnno. Dainna lea sámediggeráđđi Runar Myrnes Balto beahtahallan. 

Loga maid:
Sosialisttalaš Gurutbellodat evttoha juolludit sámi áššiide 52,5 miljovnna 

– Mii leat beahtahallan dan ektui, ii leat nu ollu eará dadjat, dadjá Myrnes Balto. 

Son mieđiha ahte Sámedikkis ledje vuordámušat oažžut lasáhusa Solberg-ráđđehusa bušeahttaevttohusa ektui, mas Sámediggi ii ožžon ii bálká- ja haddegoargŋuma ge lasáhussan. 

– Sihke ráđđehusbellodagain ja Sosialisttalaš Gurutbellodagas leat leamaš lohpádusat, muhto mii oaidnit ahte sii eai leat vuoruhan loktet Sámedikki dán vuoru, dadjá son. 

Loga maid:
– Oainnán ahte ii leat vel sápme­laččaid vuorru

Ii váikkut Sámedikki bušehttii

Sámediggeráđđi lea ovddidan iežaset evttohusa boahtte bušehttii ja bušeahtta lea maid lávdegotti meannudeamis leamaš. Boahtte vahkku lea dievasčoahkkimis meannudeamis. 

– Min bušeahttaevttohus lea ovddit ráđđehusa bušeahta vuođul ráhkaduvvon, nu ahte ii rievdda dan dáfus. Dál mis leat stuora vuordámušat rievdaduvvon stáhtabušehttii ja maid 2023 stáhtabušehttii go ná šattai dál, dadjá sámediggeráđđi Myrnes Balto. 

Loga maid:
560 mil­jovnna ruvnno Sáme­diggái: – Ii leat duohta lassá­neapmi

Sámi áššit mielde šiehtadallamiin

Vaikko šiehtadallamat ádjánedje guhká, de ii daja Sosialisttalaš Gurutbellodaga Hilde Marie G. Danielsen sámi áššiid goahcan šiehtadallamiid. 

– Mis ledje sámi áššit mielde šiehtadallamiin muhto dađi bahábut Bargiidbellodat ja Guovddášbellodat eai miehtan dán vuoru lasihit doarjaga sámi áššiide. Min mielas lea dat hui šállošahtti, muhto mii eat vuollán dainna. Mii leat opposišuvdnabellodat ja áigut ain bargat viidásit sámi áššiiguin. Giđa beallái galgá mis boahtit rievdaduvvon bušeahtta ja dalle sáhttit fas ohcat sámi áššiid, čállá son Ávvirii e-poastta bokte. 

Duhtavaš eará osiiguin

Hilde Marie G. Danielsen čállá ahte sii leat ožžon eará áššiid mielde mat cuigot rievttes guvlui, earret eará hálbbit čalbmeláset, bargonávccahis olbmot ožžot mánnálasáhusa, luopmoruđat beaiveruđain ja nu ain. 

– Mii oaččuimet maid mielde guokte dehálaš reforpma maiguin beassat bargat viidásit. Hálbbit bátnedikšu 21- ja 22-jahkásaččaide ja nuvttá guovddášáigi 1. luohkkáhasaide skuvlaastoáiggiortnegis. Dasa lassin ásahit vearrovuođđu vihtta sidjiide geat dinejit eambbo go guokte miljovnna ruvnno jahkái. Dat lea mielde unnideamen erohusaid, čállá son. 

Loga maid:
Dá leat Støre-ráđđe­husa lasáhusat stáhta­bušehttii

Dálkkádatmihttu

CO-2 divat lassána 28 proseanttain ja dáinna lea Sosialisttalaš Gurutbellodat duhtavaš. 

– Dat lea nuoskkidangeahpideapmi ja nanne birasseasti rievdadeami. Dan ferte nannet jus mii galgat joksat iežamet dálkkádatmihtuid. Lea ollu mainna Sosialisttalaš Gurutbellodat lea duhtavaš, muhto mii bargat ain viidásit vai doaimmahivččiimet vel eambbo, dadjá son. 

-Almmuhus-