Guovdageainnu faláštallan searvi šálloša vuodján biillaiguin ja geavahan aggregáhta Guovdageainnu gilišilljus, dattege imaštallet cuiggodemiid go ovdalgihtii sohpe ahte besset geavahit gilišillju nu go ovddit jagiid. Dalle eai gieldán biillaid eai ge rusttegiid.
Guovdageainnu faláštallan searvi šálloša vuodján biillaiguin ja geavahan aggregáhta Guovdageainnu gilišilljus, dattege imaštallet cuiggodemiid go ovdalgihtii sohpe ahte besset geavahit gilišillju nu go ovddit jagiid. Dalle eai gieldán biillaid eai ge rusttegiid.
Guovdageainnu gilišillju lea moaitán Guovdageainnu faláštallansearvvi oaggungilvvu lágideddjiide go leat vuodján biillaiguin gieddái gos biilavuodjin lea gildojuvvon. Lágideaddjit cuiggoduvvojit maiddái go leat geavahan bensiidnaaggregáhta lahka dološ visttis, musea váruha buollinváras.
Loga: Valáštallansearvi cuiggoduvvo rihkkon njuolggadusaid
Ovdal leamaš lohpi
Guovdageainnu faláštallansearvvi mánáid- ja nuoraid spábbačiekčanjoavku lea moadde jagi lágidan oaggungilvvuid gilišilljus. Mannan vahkkoloahpa gilvvut čađahuvvojedje, muhto maŋŋel lea valáštallansearvi garrasit cuiggoduvvon.
– Muhtin eaktodáhtolaš gulahalai gilišilljui ja soabai muhtin buoremielalaš nissonin ahte beassat lágidit gilvvuid nu go ovdal. Jerrui maid galgat go čállit šiehtadusa, muhto eai lohkan dárbbu dása. Ovdal leamaš lohpi vuodjit biillain doalvundihti dávviriid ja mii leat ožžon geavahit aggregáhta, danin jurddašeimmet ahte leat seamma eavttut dán jagi, čilge Guovdageainnu faláštallansearvvi mánáid- ja nuoraid spábbačiekčanjoavku jođiheaddji Inga J. Eira.
Bealkkahalle fasttit
Eaktodáhtolaččat dolvo lossa dávviriid ja rusttegiid gilišilljui. Eira muitala ahte son ii lean báikkis justa dalle, muhto ahte lea gullan eaktodáhtolaččain mii lea dáhpáhuvvan.
– Muhtin museabargi lei riŋgen, son belkii ja garrudii telefuvnnas. Son galgá leat láhtten fasttit min eaktodáhtolaš bargiin go eat leat jearran lobi vuodjit, muitala Eira.
Go Eira ollii báikái, de fuomášedje ahte valáštallansearvvi smávva aggregáhtaš ii nagodan addit doarvái el-rávnnji jietnarusttegiidda ja guovtti váffelruovdái.
– Dalle bivden muhtin váhnema buktit stuorát aggregáhta, in ge šat muitán dadjat ahte ii oaččo vuodjit biilla gilišilljui. Dát olmmoš maid bealkkahalai ja nihttojuvvui váidot politiijaide. Mii sirddiimet biillaid, muhto go váhnen galggai viežžat aggregáhta de riŋgii gilišillju viessohoaiddárii jearrat lobi vuodjit biillain. De gal suovai vuodjit, ja lea veahá ártet ahte de ii dahkan maidege, lohká Eira.
Šilta ii lean das
Guovdageainnu gilišilljus leat guokte šilta mat gildet biilavuodjima. Guovdageainnu faláštallansearvvi Inga J. Eira muitala Ávvirii ahte nubbi šilta ii oidnon šilljus ja navdá dan jorgaluvvon.
– Stuora rukses šilta ges ii oba lean ge šilljus go mun bohten báikái, lohká son.
Guovdageainnu faláštallansearvi lohká maiddái váttisin diehtit ahte gilišillju fálašii el-rávnnji go eai muital dán birra.
– Mun rávvešin gilišillju ráhkadit čálalaš geavahannjuolggadusaid go eai olbmot dieđe dáid birra, lohká Eira.
Sirdet gilvvuid
Mannan lávvardaga dáhpáhusa maŋŋel lea Guovdageainnu faláštallansearvi mearridan sirdit oaggungilvvuid boahtte jagi. Sis lea dárbu vuojihit dávviriid ja rusttegiid lágidanbáikái, ja danin fertejit gávdnan saji gosa besset biillain vuodjit.
– Mii šállošit dáhpáhusa ja váldit vuhtii cuiggodeami. Mii fállat maiddái boahtit gárret eret biilaluottaid, jus dan sihtet. Mii leat mearridan sirdit oaggungilvvuid, muhto šaddan suohkaniin ja eanaeaiggádiiguin vuos gulaskuddat gos livččii heivvolaš lágidit oaggungilvvuid. Mii fertet gávdnat báikki gosa beassá biillain go eanaš min eaktodáhtolaččain leat mánát, eai ge sii nagot beaŋkkaid ja gámmiid guoddit. Dasa lassin lea mis dárbu el-rávdnjái, livččii kánske dárbu maiddái dolastit čoaska dálkkis, muhto dan gal dieđán ahte ii leat lohpi dahkat gilišilljus, loahpaha Eira.
