Stuorra politihkka ja ođđa Ruošša lágat čuhcet garrasit ruoššabeale sámiid vejolašvuhtii ovttasbargat Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámiiguin. Dál sávvet sámepolitihkkarat gávdnat čovdosiid dása SPR čoahkkimis Murmánskkas.
Stuorra politihkka ja ođđa Ruošša lágat čuhcet garrasit ruoššabeale sámiid vejolašvuhtii ovttasbargat Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámiiguin. Dál sávvet sámepolitihkkarat gávdnat čovdosiid dása SPR čoahkkimis Murmánskkas.
Sámi Parlamentáralaš ráđđi (SPR) lea dál čoahkkanan Murmánskii Ruššii. Buot njealji riikka sámiid ovddasteaddjit sávvet boađusin čoahkkimis šaddá álkit ja njuovžileabbo ovttasbargat ruoššabeale sámiiguin.
– Juste dál lea hui eahpečielggas mo sihkkarastit ruoššabeale sámiid ovddasteami davviriikkalaš ovttasbarggus iešguđet sivaid geažil, lohká Norgga sámediggepresideanta Aili Keskitalo.
– Mii vásihit ahte ovttasbargu lea šaddan hástaleaddjin, Ruošša ja davviriikkaid oktavuođa geažil. Ukraina roasu geažil lea dilli vearránan. Máilmmipolitihkka váikkuha ge oktasaš sámi ovttasbargui, čilge Keskitalo.
Goazada ovttasbarggu
Keskitalo lohká Ruošša ja oarjemáilmmi riikkaid ovttasbarggu šaddan galbmaseabbon.
– Dál lea maid Ruošša bealde dilli mihá garraseabbo, go leat earret eará ásahan ođđa lágaid maid mielde ovdamearkka dihte sámi ovddasteaddjit dahje earát geat leat mielde ovttasbarggus mii oažžu ruhtadeami davviriikkain, dubmejuvvojit «amas ageantan» ruovttu riikkas, čilge Keskitalo.
Eai sáhte váldit badjelasaset doaimmaid
– Ođđa láhka daga váddáseabbon ruoššabeale sámiide váldit badjelasaset doaimmaid dahje searvat ovttasbargoprošeavttaide. Dilli lea nu dál ahte olu ovttasbargoprošeavttat ožžot ruhtadeami davviriikkain ja Barents ovttasbarggu bokte, čilge Keskitalo.
Keskitalo čilge ahte dan geažil ruoššabeale sámi njulgestaga eai oba sáhte ge searvat dákkár ovttasbargoprošeavttaide.
– Go sáhttet ieža persovnnalaččat gártat váttisvuođaid sisa dan geažil, lohká son.
Son goitge sávvá otná SPR-čoahkkin veahkeha gávdnat vugiid mo dahkat ovttasbarggu álkibun ja njuovžileabbon.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Govven: Kari Lisbeth Hermansen
Ovttasbargu maŋos mannan
Maiddái Suoma Sámedikki ságadoalli ja SPR jođiheaddji, Tiina Sanila-Aikio vásiha ahte ovttasbargu ruoššabeale sámiiguin lea maŋemus jagiid mannan maŋos.
– Ruoššabeale sámiid dilli lea rievdan olu ja ovttasbargu mii mis lea leamašan lea olu maŋos mannan, lohká son.
Tiina Sanila-Aikio sávvá ge otná čoahkkimis beassat gullat mo ruoššabeale sámiid dilli lea, ja sii ovttas besset hutkat mo SPR sáhttá veahkehit sin.
– Eai duostta muitalit
– Orun áddemin dan guvlui ahte ruoššabeale sámit eai soaitte duostat nu rahpasit hupmat diliset birra, lohká Sanila-Aikio.
Son jáhkká ge ahte SPR dál ovddasguvlui berre rahpasit čilget Ruošša eiseválddiide ahte ruoššabeale sámit leat oassin sámi álbmogis.
– Eai ge mis leat áigumušat hehttet váldoálbmogiid, čilge Sanila-Aikio.
Ruoŧa Sámediggeáirras, Ingrid Inga jáhkká ahte dieđut njealji riikka sámiid birra, ja muitalit daid lea vuohki mo buoridit dili:
– Sámit máhttet soabadit ja sámedikkiid bokte sáhttet Norga, Ruoŧŧa ja Suopma veahkehit ruoššabeale sámiid.
– Eiseválddit vigget sirret min
Valentina Sovkina, guhte jođiha Kuellneknjark Sám´ Sobbar, Guoládatnjárgga Sámi searvvi, mii maid gohčoduvvo ruoššabeale sámiid «Sámediggin», lohká iežas vuohttit ahte eiseválddit orrot viggame sirret sin.
Kuellneknjark Sám´ Sobbar ásahuvvui dan 2. sámekongreassas 2010:s. Sii gohčodit iežaset searvvi Sámediggin, vaikke Ruošša eisseválddit eai leat dohkkehan searvvi orgánan mii ovddasta Ruošša sápmelaččaid.
– Vuhtto dákko bokte ahte ásahuvvojit iešguđetlágan sámi searvvit ja organisašuvnnat mat gullet Murmánskka ráđđehusa vuollái. Vaikke mis gávdno jo doaibmi Sám´ Sobbar, de ásahuvvui 3. sámekongreassas 2014:s ođđa Sám´ Sobbar. Ná vigget varra eiseválddit min álbmoga sirret. Go álbmoga mii lea bieđganan lea álkit stivret, oaivvilda Valentina Sovkina.
Sávvá gulahallama
Andrej Ageev, guhte lea sadjásaš jođiheaddji Sám´ Sobbaris mii 2014:s ásahuvvui, sámekongreassas man Ruošša eiseválddit lágidedje, oaivvilda ovddemussan dárbun oažžut eiseválddiid ipmirdit sámiid dili:
– Eat sáhte joatkit ná ahte sámit dahket juoidá ja Ruošša eiseválddit fas eará, oaivvilda Ageev.
