Sámediggeráđđi lea juolludan lagabui 700.000 ruvnno iešguđetge mánáidgárddiide ja mánaidgárdeprošeavttaide.
– Mii Sámediggeráđis sávvat buot buriid dál go mánáidgárddiid leat fas rahpagoahtán. Mii diehtit ahte leamaš váigadis dilli ja ahte leamaš hástaleaddji dilli sihke bargiide, váhnemiidda ja mánáide. Sámedikkis háliidat joatkit doarjumis mánáidgárddiid ja mánáidgárdeprošeavttaid, lohká ráđđelahttu Mikkel Eskil Mikkelsen preassadieđáhusastis.
Son namuha ovdamerkan doarjagiid bargiide geat háliidit nannet mánáidgárddi giellabarggu ja maiddái juolludit ruđa ávdnasiidda mat oainnusmahttet ja nannejit sámi kultuvrra mánáidgárddiin.
– Mii leat dál dorjon dákkár áigumušaid váile 700.000 ruvnnain, ja doaivvun ahte diige astabehtet ja ahte dis lea vejolašvuohta bargat sámi kultuvrrain ja gielain mánáidgárddisteattet oktan Sámedikkiin. Oktii vel sávan lihkku ja buot buriid mánáidgárddiid rahpamiin, lohká Mikkel Eskil Mikkelsen.
Dát mánáidgárddit leat ožžon doarjaga:
Gili mánáidgárdái Guovdageainnu suohkanis, juolluduvvo 260.000 ruvnna doarjjan. Doarjja galgá geavahuvvot organiseret sámi mánáidgárdefálaldaga mii lea vuođđuduvvon sámi gillii ja kultuvrii. Doarjja váldo sámi mánáidgárddiide ja mánáidgárddiide main lea sámi ossodat.
Gimle studeantamánáidgárdái, Norgga árktalaš studeantaovttastusas Romssas, juolluduvvo 130.000 ruvnna. Mánáidgárdi, mas lea sámi ossodat, oaivvilda ahte eaktun ovddidit, geavahit ja ovdánahttit sámegiela lea ahte virgádit lassi sámegielat bargi. Ruhta váldo sámi mánáidgárddiin ja mánáidgárddiin main lea sámi ossodat .
Festningsåsen mánáidgárdái, Aurskog-Høland suohkanis, juolluduvvo 60.000 ruvnno konkrehtaide ja lávvui čoaggananbáikin gos mánát besset oahpásnuvvat sámi kultuvrrain. Ruhta váldo mánáidgárddiid prošeavttain ja ovddidanbargguin.
Furuslottet mánáidgárdái Omasvuona suohkanis juolluduvvo 65.000 ruvnno mánáidgárddi giellamovttiideaddjái gii galgá oahppat davvisámegiela. Fálaldagas lea giellaoahpahus sámegielat mánáide, vai mánát besset geavahit giela beaivválaččat. Ruhta váldo Sámi giellaoahpahusas.
Gjerdrum mánáidgárdái Gjerdrum suohkanis juolluduvvo 65.000 ruvnno davvisámegiela oahpahussii mánáidgárdeassistentii. Mánáidgárdi háliida fállat vejolašvuođa ovdánahttit ja nannet iežaset giela ja identitehta mánáide geain lea sámi gullevašvuohta. Ruhta váldo sámegiel oahpahusas.
Læringsverkstedet AS:i Jessheima gielddas,juolluduvvo 40.000 ruvnna reaidduide ja ávdnasiidda mat sáhttet geavahuvvot sámi kultuvrra gaskkusteamis mánáide. Mánáidgárdi háliida addit fálaldaga mii ovddida sámi giela- ja kulturgelbbolašvuođa. Ruhta váldo Prošeavttain ja ovddidanbargguin.
Hareveien mánáidgárdái, Nordre-Follo gielddas, juolluduvvo 65.000 ruvnna sámegielat bargiide mat galget mánáide oahpahit davvisámegiela nannen dihtii sin giellaovddideami. Doarjja váldo sámi giellaoahpahusas.
