Kárášjoga gieldda ovdagoddi dieđihii guovvamánu 16. beaivvi ahte lihccot Elfrid Boine ráđđeolbmá virggis, ja bidjet Kurt Maurstad doaibmat su sadjái. Dán ii sáhte eará go gielddastivra dahkat, nu rivde ge otná čoahkkimis dáhtonat dán áššis.
Kárášjoga gieldda ovdagoddi dieđihii guovvamánu 16. beaivvi ahte lihccot Elfrid Boine ráđđeolbmá virggis, ja bidjet Kurt Maurstad doaibmat su sadjái. Dán ii sáhte eará go gielddastivra dahkat, nu rivde ge otná čoahkkimis dáhtonat dán áššis.
Opposišuvdna Guovddášbellodaga (GB), Kárášjoga listtu (KL) ja Risttalaš álbmotbellodaga, bokte ovddidedje lasáhusa beaivegirjái, mas bođii earret eará ovdan ahte eai sáhte doarjut posišuvnna árvalusa lihccut Boine, beaivvát ala njukčamánu 3. beaivvi rájes.
Sii čujuhit earret eará dasa go ovdagottečoahkkimis mas álggos lihcco Boine, leat bidjan Boine eret barggus guovvamánu 16. beaivvi rájes ja dál go gielddastivra meannuda ášši de galgá eret bidjan doaibmat otná beaivvi rájes.
Dáhtonat rivde
Dát go dáhtonat rivdet, čájeha sin mielas ahte sihke proseassa ja mearrádus lea heajos bargu.
– Mii bággehalaimet prinsihpalaččat jienastit vuostá, eai leat makkárge áššemeannudeamit buktojuvvon ovdan, eai leat protokollat, ii leat addon midjiide vejolašvuohta geahčadit duogáža. Nu ahte hui olu áirasiidda opposišuvnna bealis, lea áibbas amas dat sivva, dat maid mii beassat diehtit lea media bokte. Ii oro riekta ahte doaibmi sátnejođiheaddji media bokte muitala ákkaid muhto gielddastivrra ovdii ii bija maidege ovdan. Midjiide lea veadjemeahttun čiekŋudit áššái ná oanehis áiggis, lohká Guovddášbellodaga Anne Toril Eriksen Balto.
Nubbi ágga man buktá ovdan lea dat vuohki man láhkai dát lea dahkkon.
– Dat leat njulgestaga boastut geavahann gielddalága 13. paragráfa (journ. meark. hoahppoparagráfa), sii fertejit dieđusge bealuštit go dan leat dahkan. Muhto sin evttohus odne boahtá eará ládje go ovdagottis, dalle han leat sii ovtta ládje mieđiheamen ahte leat meaddán ovdagottis, ja danne fertii odne dahkkot rivttes láhkái, oaivvilda son.
– Ovdagottis bidje su eret beaivvát ala guovvamánus, otná mearrádusas ges lohket ahte bidjet odne eret, nu ahte diekko báhcá vaakum dien guovtti vahko gaskii, oaivvilda Eriksen Balto.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Govven: Berit Marie Lise Eira
Lihcco
Otná liige gielddastivrračoahkkimis Kárášjogas, lei dušše okta ášši, nammalassii Elfrid Boine lihccut eret ráđđeolbmávirggis.
Doaibmi sátnejođiheaddji John Nystad logai mearrádusárvalusa, mas bođii ovdan ahte gielddastivra mearrida bidjat Elfrid Boine eret virggistis ráđđeolmmájin Kárášjoga gielddas, njukčamánu 3. beaivvi rájes, dán jagi.
Sutnje galgá máksot vel bálká ovcci mánu dan rájes. Boine luvvejuvvo maid eret bargangeatnegasvuođas, vaikke oažžu bálkká.
Nubbi oassi lei ahte gielda konstituere assisterejeaddji ráđđeolbmá Kurt Maurstad ráđđeolmmájin Kárášjoga gielddas njukčamánu 3. beaivvi rájes.
Dán maŋŋil jienastedje, ja eanetlohku jienastii bidjat Boine eret virggis.
Logis jienastedje lihccut Boine, dat ledje Bargiidbellodaga (Bb), SáB, Olgeža ja Johttisámiid listtu (JL) áirasat.
Gávccis ledje vuostá, dat ledje Guovddášbellodaga (GB), Kárášjoga listtu (KL) ja Risttalaš álbmotbellodaga (RáB) áirasat.
Kárášjoga listtus váilui okta áirras otná čoahkkimis, ii ge su várrelahttu ge lean boahtán.
Loga maid: Biddjui eret barggustis
Ovdalaš go jienasteapmi álggii, de goittot ge čielggai ahte gielddastivra gielddalága 31a paragráfa mielde ii sáhte čađahit jienasteami lohkka uvssaid duohken, danne beasai ge Ávvir latnjii, čuovvut čoahkkima loahpa.
Loga maid: Lohkka uvssaid duohken meannudedje ráđđeolbmá ášši
Máŋgii virgádan seamma virgái
Kárášjoga listtu áirras, Sissel Gaup lea ovttaoaivilis Eriksen Baltoin, dasa lasiha vel ahte doaibmi ráđđealbmá, Kurt Maurstad, maid biddjui bargui guovvamánu 16. beaivvi ovdagottičoahkkimis.
– Sis ii leat váldi dán dahkat, dat lea gielddastivra gii dan dahká. Nu ahte Maurstad lea doaibman dál guovvamánu 16. beaivvi rájes muhto su bidje maid fas odne ođđasit dan seamma virgái. Dát lea hui boasttu láhkái dahkkon, lohká son.
Gaup lohká ahte sii opposišuvnna bealis eai oainne gal ahte gielddalága hoahppoparagráfa addá ovdagoddái lobi dán dahkat.
Gielddalága mielde ii sáhte eará go gielddastivra virgádit ráđđeolbmá. Virgádeami ii sáhte delegeret ge eará orgánii.
Njuolggadusain maid celko ahte ráđđeolmmái lea olles gielddastivrra ráđđeolmmái, dat mearkkaša ahte ráđđeolbmá ii sáhte lihccut eará go gielddastivra.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Govven: Berit Marie Lise Eira
Ii mieđit iežaset meaddán
Go Ávvir jearrá doaibmi sátnejođiheaddjis John Nystadas ahte manne gielddastivra lea rievdadan sihke dáhtoniid dán áššis, de vástida son ná:
– Gielddastivra virgáda ja loahpaha ovttasbargguid. Nu ahte ovdagotte dásis diet lága bokte sáhte dahkkot, nu ahte gielddastivra lea odne mearridan loahpahit ovttasbarggu ráđđeolbmáin.
Kurt Maurstad virgádeami dáfus lohká ges ahte lea automatihkka huksejuvvon jo nu ahte muhtin galgá lávket sadjái jus leat buozalmasvuođat dahje eará sivat dasa go olbmot jávket bargguin.
– Mii geavaheimmet hoahppoparagráfa dán oktavuođas, ja dan meannudeimmet odne ja dál lea loahpalaš mearrádus áššis dahkkon.
– Nu ahte don it mieđit gal ahte lehpet meaddán dalle dan 16.beaivvi go bijaidet Boine eret virggis?
– Mii geavaheimmet 13. paragráfa ja daid vejolašvuođaid mat doppe leat dahkat nu mo dál leat dahkan, lohká Nystad.
