Multidáiddára Kenneth Hætta čállon teáhterčájálmas boahtá viimmat su ruovttubáikái Guovdageidnui. – Lean hui rámis dainna, dadjá son.
«Reaktor» lea vuosttaš teáhtergiehtačálus man journalista ja govvejeaddji Kenneth Hætta lea čállán. Čálus riegádii go sámi teáhterat ja teáhtersearvi lágidedje ovdánanprošeavtta «Arin» jagiin 2008-2010, mas maiddái riegádedje teáhterbihtát «Gurut guvlui Heahtás» ja «Silbajávri». Bagadalli Anitta Suikkari lea jođihan ja bagadallan «Reaktor» -prošeavtta Giron Sámi Teáhteris, mas lei vuosttaščájálmas juo golggotmánu loahpas. Dan rájes leat sii johtán viidát Ruoŧa bealde ja maiddái Suoma bealde. Maŋemus čájálmas sin mátkkis lea Guovdageainnus lávvordaga.
– Lea leamaš gelddolaš dás leat fárus. Mun oidnen vuosttaščájálmasa Gironis diibmá, ja ledjen hui gealdagasas movt čálus lea dahkkon teáhterbihttán. Dál lean hui rámis ja dovddan maid gudnejahttojuvvon. Dál lean maid gullan ahte neavttárat, geat vahkkoviissaid leat čájehan bihtá, neavttašit earenomáš bures ovttas, dadjá Kenneth Hætta Ávvirii.
Duppal mearkkašupmi
– Mun čállen dien bihtá moatti jagi badjel, ja háliidin oažžut gámmárbihtá das go olbmot gevvet hástaleaddji dillái. Mun seaguhin dasa atomafámu danne go lean álo beroštan movt dat doaibmá, juo dalle go Tsjernobyl bekkii go ledjen ovccijahkásaš. Namas reaktoris lea maid duppal mearkkašupmi, go dat guoskkaha maid olbmo deaivvademiid, sihke earáiguin ja iežainis, dadjá Hætta.
Son ii duođaš ii ge biehttal lea go dát addán eambbo movtta čállit eambbo teáhterbihtáid gal.
– Dan ii dieđe goassege, soaittán, vástida son gávvilit.
Mii lea sápmelaš
Reaktora muitalus dáhpáhuvvá boahtteáiggis. Lea hirbmat dehálaš politihkalaš čoahkkin Anáris. Go bávkkeha atomafápmorusttet ja báhcet dušše golbma sápmelačča vel muhtin moskkus suodjegámmárii, šaddet sii gieđahallat gažaldagaid mii lea sámevuohta, mii lea sámi kultuvra ja identitehta. Neavttárat leat Sarakka Gaup, Paul Ol Jona Utsi ja Anna Åsdell / Elina Israelsson.
Gáibidan eambbo neavttáriin
Girona Sámi teáhtera hoavda Åsa Simma lohká leamaš somán bargat bihtáin, muhto lea hui lossa fáddá.
– Ii leat somás fáddá ja go olbmo jápmin lea nu lahka. Lea hui ekstrema teaksta vaikko leat muhtin somás oasit maid. Mun lean goitge hui duhtavaš ja somá lea oaidnit go neavttárat leat duođai šaddan rahčat dainna bihtáin, go ii leat nu álki go buot dáhpáhuvvá moskosis. Neavttárat šaddet guora
hallat eambbo mii olbmui šaddá psykologalaččat go lássejuvvo baskkes latnjii guhkes áiggi. Bihtáin vuohtán ahte neavttárat leat rávásnuvvan, go dat gáibida vehá eambbo go leveret teavsttaid lávddis, dadjá Simma.
Álget Ailo Gaup bihtáin
Bihttá lea ožžon buriid árvosániid, ja leat maid rámpon go teáhter leat válljen fáttá mii duostá mannat boahtteáigái, jearrat gažaldagaid mii dat lea mii dahká olbmo sápmelažžan. Dál, go bihtáin gerget vel Guovdageainnus, de álget Girona Sámi teáhteris ođđa bihtáin Ailo Gaup, dahje Stuorra Áilu-rohki girjjálašvuođa ja eallima birra. Dat álggahuvvo beassážiid maŋŋel.
