Odne lea justte vahkku dassái Márkomeannu festivála lágiduvvo. Festivála prográmmas besset festiválaguossit vásihit kulturmeahci, deaivvadit poehtaiguin ja searvat vázzingilvvuide.
Odne lea justte vahkku dassái Márkomeannu festivála lágiduvvo. Festivála prográmmas besset festiválaguossit vásihit kulturmeahci, deaivvadit poehtaiguin ja searvat vázzingilvvuide.
Márkomeanu Kulturmeahcci lea prográmma gos festiválaguossit besset vuolgit mielde vádjolussii meahccái festiválabáikki bajábeallai. Meahcis ihtet dáidda- ja kulturdáhpáhusat ja oasseváldit ožžot máŋga heammástusa vádjolusas. Kulturmeahcci lea leamaš hui bivnnuhis dáhpáhus daid jagiid go lea lágiduvvon.
– Ráhkistan Márkomeanu Kulturmeahci, lea dávvir prográmmas. Festiválaguossit eai goassege dieđe mii vuordá meahcis, ja dat dahká Kulturmeahcci earenoamáš gelddolažžan. Dasa lassin lea miellagiddevaš geavahit meahci arenan dáidagii ja kultuvrii, lohka Márkomeanu festiválajođiheaddji, Marita Kristin Eilertsen.
Festiválaguossit leat ožžon diehtit ahte Niillas Holmberg ja Roope Mäenpää galgaba čuojahit Kulturmeahcis, muđui eai beasa diehtit ovdagihtii maid vel besset vásihit meahcis.
Čuojaheaba: Niillas Holmberg ja Roope Mäenpää čuojaheabi kulturmeahcis
márkomeanu festiválas dán jagi. Govven: Eetu Niininen
Galbma pilsnár ja liegga poesiija
Dán jagáš «Pilsnár ja poesiijas» Márkomeanus besset festiválaguossit deaivvadit poehtaiguin Sigbjørn Skådeniin, Siri Broch Johanseniin ja Smávut Ingir Bålain. «Pilsnár ja poesiija» lea lágideapmi mii lea festivála báras lávvardaga eahkedis. Lágideamis lohket dát golbma poehta čállosiiddis.
POEHTAT: Sigbjørn Skåden, Smávut Iŋgir Bål ja Siri Broch Johansen. Govven: Márkomeannu/Preassagovat
Siri Broch Johansen lea Deanus eret. Álggus dán jagi almmuhii son biografiija «sámi ovdavázzi» Elsa Laula Renberg birra, festiválaguossit besset gullat oasi biografiijas. Elsa Laula Renberg adnojuvvo leat okta dain deháleamos sámi áŋgiruššiin áiggiid čađa. Son lei guovddážis go vuosttaš sámi riikačoahkkin lágiduvvui Troandimis 1917:s.
Smávut Ingir Bål lea Gálggojávrris Davvi-Romssas eret ja lea okta dain nuorra čálliin Sámis geas Márkomeannu háliida gullat eanet.
Pilsnár & poesiija lágiduvvo ovttas Romssa fylkkagirjerádjosiin ja Kultuvra Romssas osodaga Girje- ja kulturbusse Lulli-Romssas fálalfagain. Leat dat ja Norgga kulturráđđi mat ruhtadit lágideami.
Vánddardanpokálat
Go Ufuohta Seastinbáŋkku Várdovázzin lágiduvvo Márkomeanus suoidnemánu 25. beaivvi, de sáhttá sihke buoremus nissonolbmo ja buoremus dievddu vánddardanpokála oažžut eaiggáda. Gilvoluohkás lea dasa lassin biddjon sierra vuoitu dan nissonolbmui ja divdui guhte lea jođáneamos viehkat Gállogieddái.
Ufuohta Seastinbáŋkku Várdovázzin lea maiddá tuvravázzin, ja oasseváldit sáhttet návddašit mátkki várdui iežaset leavttuin «trimluohkás». Bálkkašupmin beassá vári alde várdádit márkogilážiid. Dán jagi lea njealját háve go Várdovázzin lágiduvvo ja vuolgga lea Márkomeanu festiválaguovllu billeahttavuogdimis fylkkageainnu luhtte. Máđidja lea 2,9 km guhku.
Addojuvvojit vuoittut buoremus áiggiide gilvoluohkás, ja vuorbáduvvojit vuoittut oasseválddiid gaskkas «trimmaluohkás». Dasa lassin vuorbáduvvo dán jagi vuoitu mas lea árvu 3500 ruvnno; sámi niibi man duojár ruoŧabeale Viikosjávrelaš Fredrik Prost lea duddjon. Vuoitojuohkkin lágiduvvo Gállogiettis maŋŋá várdovázzima.
FALIMUSAT Dán govas oainnat Várdovázzima 2013 gilvvu falimus nieidda ja falimus dievddu, Aylin Åsli ja Daiman Szmelter.
Govven: Márkomeannu/Sergey Gavrivol
Márkomeannu lágiduvvo suoidnemánu 23.–25.beaivvi.
