Njeallje jagi áigi ozai Máze gilisearvi Sámedikkis doarjaga álggahit ođđa doaimmaid gilis, dál easka leat ožžon doarjaga. Sámedikki bealis šállošit go áššemeannudeapmi lea ádjánan ja lohket buorideamen dábiideaset.
Njeallje jagi áigi ozai Máze gilisearvi Sámedikkis doarjaga álggahit ođđa doaimmaid gilis, dál easka leat ožžon doarjaga. Sámedikki bealis šállošit go áššemeannudeapmi lea ádjánan ja lohket buorideamen dábiideaset.
– Mii áigut oažžut Máze gili duojáriid ja dáiddáriid eambbo oidnosii nu ahte sáhttet oažžut eambbo dietnasa iežaset barggus, čilge Máze gilisearvvi jođiheaddji Aslak Anders Gaup.
Sámediggeráđđi lea juolludan 10,2 miljovnna ruvnnu ovddas doarjagiid iešguđet ealáhus-, giella- ja kulturdoaimmaide guovvamánus gitta miessemánnui 2016:s.
Badjel 70 fitnodaga, ásahusa ja priváhtaolbmo leat ožžon doarjaga iešguđet doaimmaide.
Njeallje jagi maŋŋonan
Gaup muitala iežaset álgán prošeavttain bargat jo máŋga jagi áigi. 2012:s ledje jo ohcan doarjaga Sámedikkis, dalle eai ožžon juolluduvvot dan. Gilisearvi de váiddii dan mearrádusa ja dan rájes lea ohcan orron Sámedikkis. Dál de leat ožžon juolluduvvot doarjaga.
– Mii gal diehttelasat leat hui giitevaččat go oažžut doarjaga. Muhto lea veahá váidalahtti go leat njeallje jagi ádjánan, nu lea maid min prošeakta maŋŋonan.
Son muitala iežaset fuomášan dákkár prošeavtta álggahit go lei sáhka Mázii ásahit sámi guovddáža.
– Dakkár guovddážis ferte leat sisdoallu, ja dát min doaibma sáhttá leat oassin das, lohká son.
Šálloša
Sámediggeráđđelahttu Ann-Mari Thomassen šálloša go leat ná guhká ádjánan meannudit ášši.
Son čilge ahte Sámediggi oaččui ohcamuša 2012:s, dat meannuduvvui čakčat 2013:s, ovdal go NSR ráđđegođii Sámedikki. Dalle hilggui Sámediggi ohcamuša ja gilisearvi ges váiddii dan mearrádusa.
– Dat váidda ii leat ollen sámediggeráđi meannudeapmái ovdal dán jagi. Mii dohkkeheimmet váidaga ja juolludeimmet sidjiide doarjaga. Dás ii leat eará go velledit gávvut, nu mo dáža lohká ja šállošit go ná guhká leat ádjánan, lohká Thomassen.
Vuorkágovva: Astrid Helander
Lasihan bargiid
Thomassen ii dieđe juste mii lea geavvan go ášši ii leat joavdan sin meannudeapmái ovdal, muhto sii leat bidjan doaibmabijuid johtui maid bokte áigot eastadit ahte áššemeannudeamit ádjánit ná guhká.
Son muitala dili jo buorránan ja ain buorránit boahtteáiggis.
– Leat moadde siva dasa go njozet leat meannudan. Sámediggái dađistaga leat lassánan doarjjaohcamušat, seammás go kultursekšuvnna kapasitehta ii leat lassánan. Mii leat dál nannen dan sekšuvdnii áššemeannudeddjiid ja dárkkistat doarjjahálddahusa duos dás, vai ohccit ožžot vástádusa nu jođánit go vejolaš, lohká son.
Thomassen goittot lea ilus go dál leat juolludan ruđa gilisearvái.
– Dat han lea Mázii illusáhka. Dál sis lea buorre vejolašvuohta ásahit doaimmaid gillái, lohká son.
Áigot dahkat gili eambbo ealasin
Máze gilisearvái lea juolluduvvon 150 000 ruvnnu, ásahit ođđa ealáhus- ja kulturfálaldagaid mat heivejit gillái.
Gilisearvvi jođiheaddji čilge ahte prošeakta man leat álggaheamen, galgá sihke addit eanet barggu duojáriidda ja dáiddáriidda, eambbo dietnasa, geasuhit eambbo turisttaid gillái ja dahkat gili eambbo ealasin.
– Dát galgá dáhpáhuvvat guovtti oasis, álggus áigut lágidit ealáhusseminára gosa bovdet iežamet duojáriid ja dáiddárii. Doppe galget logaldallat dakkárat geat sáhttet čilget mo leat álggahan sullasaš ealáhusdoaimmaid ja mo sáhttet duojárat bargat. Dasto galgat lágidit márkaniid gos duojárat ja dáiddárat besset fállat iežaset gálvvuid, čilge Gaup.
Boahtte jagi álget
Gilisearvvi jođiheaddji lohká ahte go doarjja bođii easka dál, de eai dáidde geargat álgit dainna albmaládje ovdal boahtte jagi.
Sii háliidit oainnat sihke ealáhusseminára ja márkaniid doallat dalle go gilis leat jo eará doalut.
– Mis láve Bingessihkkelastin dáppe, dassážii eat geargga ráhkkanit. Muhto dálvet lea maid spárkengilvu, dalle sáhtášeimmet ovdamearkkadihte doallat maiddái dan ealáhuseminára ja boahtte geasi ges daid márkaniid Bingessihkkelastimiid oktavuođas, árvala son.
