Son oaivvilda buriid siskkáldas dárkkistanvuogádagaid leat deháleamos válgaáššin:
Son oaivvilda buriid siskkáldas dárkkistanvuogádagaid leat deháleamos válgaáššin:
Kárášjoga Guovddášbellodaga sátnejođiheaddjeevttohas Anne Toril Eriksen Balto lea vástidan Ávvira válgagažaldagaide.
Ávvir lea jearran čuovvovaš gažaldagaid buot bellodatnjunnošiin:
1. Makkár ášši anát don deháleamos válgaáššin din suohkanis?
2. Mii du oaidnu lea dan áššis?
3. Mat leat du váibmoáššit?
Eriksen Balto lohká iežaset bellodaga beroštit olles gielddas, iige dušše ovtta áššis, danne leat ge máŋga ášši dehálačča sidjiide.
– Mii beroštat ollislašvuođas ja ahte addit buriid bálvalusaid buot surggiin. Mii háliidat nannet fágabirrasiid vai bálvalusain lea buoret kvalitehta, danne háliidat nuppástuhtti gieldda hálddahusa, dohko čohkket fágabirrasiid ja fágalašvuohta galgá leat guovddážis, dadjá son ja joatká:
– Mis galget buorit bálvalusat buot ássiide nu ahte buohkat vásihit dásseárvvu ja ožžot dásseárvosaš bálvalusaid main lea buorre kvalitehta, buorre skuvla ja buori dearvvašvuođabálvalusat. Dát addá loaktima ja ássanmiela.
– Maŋimuš válggain lei dehálaš njulget ekonomiija ja beassat eret ROBEK:s. Dainna lihkostuvaimet, muhto eat leat geargan. Ekonomiijastivremii eai gula dušše logut, muhto fertejit leat buorit dárkkistanvuogádagat, guottut ja guhkit áigge plánat.
Son oaivvilda siskkáldas dárkkisteami leat jođiheaddjiovddasvástádus, ja dárbbašlažžan jus bures galggaš stivret.
– Jus jođiheami ja bargiid guottut dárkkisteapmái leat negatiivat dahje eai beroš das, dahje jus lea váilevaš áddejupmi dasa, de dávjjibut vásihit ahte láhkaásahusat eai čuvvojuvvo ja bálvalusat eai doaimma dohkálaččat.
Eriksen Balto lohká ahte jus leat buorit guottu siskkáldas dárkkistemiid dáfus ja láhčá dili nu ahte áššit dahkkojit riekta, de nanne seammás bálvalusaid kvalitehta.
– Beaktilis siskkáldas dárkkistemiid bokte doaibma buorebut duste hástalusaid mat soitet boahtit, ja mii diehtit ahte gielda dađistaga hástaluvvo, erenoamážit gielddareforbma oktavuođas, mii dál lea boađi boađi. Dása ferte searvat ja buktit oaiviliid, dát lea dehálaš ášši Guovddášbellodahkii.
– Mii leat dál dehálaš proseassas gos ulbmil lea sihkkarastit mearrediđolaš ja beaktilis doaimma, luohtehahtti rapporterema ja ahte doaimma lágat ja njuolggadusat čuvvojuvvojit. Dát lea guhkit áigge bargu mii dađistaga buktá bohtosiid ja mii addá ássiide einnostahttivuođa daid bálvalusain maid fállat skuvla-, dearvvašvuođa, boarrásiidfuolla-, mánáidgárde- ja kultursuorggis ja nu ain viidásat.
– Rievdadeimmet dili
Nuppi gažaldahkii vástida Eriksen Balto, guhte dál lea sátnejođiheaddji, ná:
– Jus vuogádagat eai doaimma de ovttaskas olbmot gillájit. De eai oaččo geavaheaddjit daid bálvalusaid maidda sis lea riekti ja dat lea dohkketmeahttun. Mii rievdadeimmet dili das ahte ovttaid mielde viggat «časkadit dolaid» ja ad-hoc doaibmabijuin, guhkit áigge ja ollislaš bálvalusaide main lea buorre kvalitehta ovttaskas olbmuide.
Váibmoáššit:
– Mu váibmoáššit leat dearvvašvuohta, vuorrasat, mánáidgárdi ja skuvla, mánáid ja nuoraid bajásšaddaneavttut, buorre integreren ja álbmotdearvvašvuohta. Midjiide lea maid dehálaš oažžut áigái Sámi dearvvašvuođapárkka Kárášjohkii, ja nu sihkarastit buriid dásseárvosaš dearvvašvuođabálvalusaid miehtá riikka sápmelaččaide. Dát buktá eambbo dehálaš bargosajiid Kárášjohkii, mas fas leat buorit váikkuhusat muđui ealáhuseallimii. Dasa lassin leat vuođđoealáhusat dehálačča, dat han leat min servodaga lávvocakkit, go buvttadit borramuša midjiide buohkaide, lohká Guovddášbellodaga Anne Toril Eriksen Balto.
