Dievdu lea dubmehallan čohkkát guokte jagi go illástii iežas ovddeš ovttasássi.
Dievdu lea dubmehallan čohkkát guokte jagi go illástii iežas ovddeš ovttasássi.
Sis-Finnmárkku diggegoddi lea dubmen muhtin badjel 40-jahkásaš dievddu guovtti jagi giddagassii go illástii iežas ovddeš ovttasássi máŋga jagi. iFinnmark neahttaaviissa dieđuid mielde lea dievdu leamaš njunnošis Finnmárkku politihkas ja son lea maid ovddeš ráđđehuspolitihkkár.
Lovpii mánáiguin
Ovddeš ráđđehuspolitihkkár ja nisu ásaiga ovttas logi jagi. Maŋŋel go heaitaleigga lei sudno oktavuohta heitot. Dalle válddii dievdu mánáid iežas fárrui, iige muitalan nissonii gosa manne. Eadneolmmoš ii ožžon oktavuođa dievdduin máŋgga beaivái ja ballagođii mii sáhttá dáhpáhuvvat mánáiguin. Heađis válddii nisu oktavuođa politiijaiguin, ja dalle muitalii son politiijaide ahte lea illástuvvon máŋga jagi.
– Álgo jagiid illástuvai dušše go leigga guovttá, muhto maŋimuš jagiid illástuvai maiddái go mánát oidne. Dievdu illástii su sullii oktii mánnui, muhto go nisu háliidii heaitalit dáhpáhuvai veahkaváldi sullii oktii vahkkui, čilgii nisu politiijaide.
Biehttala doaruhan
Nisu ii leat goassege váidán dievddu politiijaide, muhto dievdu áššáskuhttui politiijaid dutkamiid vuođul. Nisu lea čilgen politiijadutkamiid ahte dievdu ii goassege časkán su, muhto ahte lávii sihke psykalaččat ja fysalaččat illástit su. Dievdu lea earret eará doallan ja deaddán nissona áiddi vuostá go son lei áhpehis dilis, dasa lassin lea dievdu čievččastan nissona eret seaŋgga, čolgan su njeaiga, čavgen čeabetliinni nissona čoddaga birra, hoigadan su tráhppás bodnái ja bidjan su suorpmaid láse ja lásekárpma gaskii. Dasa lassin lea dievdu áitá nissona jus gávdná ođđa irggi, son lea dadjan ahte goddá sihke nissona ja ođđa irggi. Dikkis biehttalii dievdu illástan nissona ja nisu ges čilgii ahte son lei psykalaš buohcci go čilgii politiijaide dáhpáhusa.
Ovdal sáhkohallan
Nisu balai sakka dievddu reakšuvnnas go fuomáša ahte lea muitalan politiijaide veahkaválddálašvuođa birra. Son logai politiijaide ahte ballá dievddu báhčit sihke su ja mánáid. Nisu oaččui alárbma mainna johtilit beassá dieđihit politiijaide jus doaruhuvvo, dasa lassin oaččui dievdu gildosa galledit nissona. Dievdu lea ovdal maiddái sáhkohallon go dollii nissona čoddagii ja hoigadii su nu ahte bávččagahtii gardnjila. Son čilgii dikkis ahte mieđai máksit sáhku vai geargá áššiin.
Dievdu guoddalan ášši
Nisu ii gáibidan buhtadusa ja dikkis boahtá ovdan ahte nisu loahpahii guossegildosa vai beassaba dievdduin gulahallan buorebut mánáid dihte. Sudnos doaibmá dál ovttasbargu.
Diggi lea dattege dubmen dievddu guovtti jagi giddagassii. Duomus deattuhuvvo ahte sihke nisu ja mánát sáhttet soardašuvan psykalaččat, muhto ahte veahkaválddálašvuohta ii leat fysalaččat lápmahuhttán nissona go dievdu ii huškon su. Fysalaš lápmahuhttin ferte danin gohčoduvvon rumaš loavkašuhttimin vaikke illásteapmi addán nissonii bákčasiid ja son lea gártan fitnat doaktáriid luhtte. Dasa lassin lea dikki mielas duođalaš go illásteapmi lea dáhpáhuvvon mánáid oainnus ja dalle go nisu lei áhpeheapme, čállá diggi. Dievdu lea guoddalan duomu.
