-Almmuhus-
KULTUVRA – Olusat eai dieđe man olu mii dárbbašat uvhlluid

– Olusat eai dieđe man olu mii dárbbašat uvhlluid

-

-

Gáiddošjohkalaš Eli Annie Juliussen Lorås lea čállán girjji uvhlluid birra mas uvhllut muitalit iežaset váttisvuođaid ja hástalusaid maiguin rahčet dán áiggi. 

Stuorra, boares gilvvagárddeáhkku Rosa heađálaš uvhllu. Rosa geahččala veahkehit uvhllu. Nu son oažžu ođđa ustiba ja oahppá olu uvhlluid gelddolaš ja dehálaš eallima birra, maid son ii leat goassege ovdal diehtán. Nu álgá girječálli Eli Annie Juliussen Lorås mánáidgirji «Hurra-Liisá  / Brumme-Line sihke sámegillii ja dárogillii. 

– Mun lean álo buđaldan šattuiguin šattogárddis. Dát muitalus álggii nu mo girji álgá. Ledjen čorgemin šaddovisttis giđđat go fuomášin uvhllu mii lei boahtán sisa, iige dádjadan šat olggos ja lei hildui náđđon. Mun liikon elliide ja divrriide ja uvhlu lea ge áitojuvvon jávkamis min luonddus. Olbmot eai dieđe man olu mii leat sorjavaččat uvhlluide borramuša dáfus. Girji heive sihke mánáide ja ollesolbmuide, lohká 58-jahkásaš  mearrasápmelaš Eli Annie Juliussen Lorås.

Son ássá dál Gáiddošjogas Álttá gielddas. Su mánnávuođaruoktu lea Klubbogohpis Riehpovuonas Fálesnuori gielddas. 

 Hurrá-Liisá / Brumme-Line girjeolggoš: Govva: Iđut
 Hurrá-Liisá / Brumme-Line girjeolggoš: Govva: Iđut

Sáttogárdi ja dan eallit

Juliussen Lorås muitala ahte šattogárddi bokte lea son oahpásmuvvan olu divrriide ja elliide mat fitnet su geahčen Gáiddošjogas. Lohká sus leat eanet dákkár muitalusat vuordimin čállojuvvot. 

– Go olmmoš bargá šattogárddis, de oaidná olu divrriid. Jus ii máhte daid namaid, de sáhttá daid namaid gávdnat girjjiin, čilge son.

Ohcalan sámegiela 

Eli Annie Juliussen Lorås lohká don duo dalle finai addimin su áhččái dán girjji. Muitala áhčis lohkat son lea doŋgon sámegielas go buot su sámegielhálli skihpárat leat vádjolan eret dán máilmmis. 

– Logai munnje jus  beasašii sámegiela hállat, de jáhkášii sámegiela fas muitigoahtit, giittii girjji ovddas ja logai son áigu dan lohkat go báhcá fas okto. Dalle go mun šadden bajás, de lei sámegiella čiegus giella. Gullen ollesolbmuid gal hállamin dan gaskaneaset, muhto eai oahpahan midjiide dan, muitala Eli Annie Juliussen Lorås.

Ođđaáigásaš máinnas

Lea  Iđut lágádus mii lea almmuhan dán mánáidgirjji. Dán girjái lea beakkán sárgojeaddji Akin Duzakin sárgon govaid. Lea Thomas Hansen Billávuonas gii lea jorgalan girjji sámegillii.

– Lea girji  mo uvhlu vásiha eallima. Uvhllu namma lea Hurrá-Liisá ja dat muitala mo olbmot láhttejit uvhlluid vuostá. Dán áiggi leat olu olbmot geat eai várra jurdil man dehálaš uvhlu lea. Hurrá-Liisá oahpásmuvvá gilvvagárddeáhkuin Rosain ja go Hurrá-Liisá máhttá hállat, de gulahallaba bures, lohká Iđut beaivválaš jođiheaddji Nan Persen.

Son čilge maŋimuš jagiid han lea leamaš olu sáhka man dehálaš leat mieđašeatnit ja uvhllut lundui.

– Dát lea ođđaáigásaš máinnas uvhlluid birra, makkár váttisvuođat ja hástalusat sis leat. Dán girjji bokte sáhttet mánát oahppat dan birra. 

- Advertisement -
-Almmuhus-