Sámiráđis eai bearehaga čalmmustahttán iežaset 60 jagi beaivvi, liikká ollu olbmot čájehedje beroštumi sidjiide.
Sámiráđis eai bearehaga čalmmustahttán iežaset 60 jagi beaivvi, liikká ollu olbmot čájehedje beroštumi sidjiide.
Ikte, borgemánu 18.beaivvi lea 60 jagi áigi go Sámiráđđi vuođđuduvvui jagi 1956:s. Dalle vuođđuduvvui Davviriikkaid Sámiráđđi namas, ja jagi 1992 sihkkojuvvui davviriikkaid-sátni namas.
Somás beaivi
Sámiráđi presideanta Aile Javo, muitala somás beaivin leamaš ja ollu olbmot válde oktavuođa.
– Eat mii leat ieža nu stuorrát čalmmustahttán beaivvi, eará go sosiála mediaid bokte. Leat leamaš ollu jearahallamat, ja leamašan hui somás beaivi, lohká son. Vaikko leige ávvubeaivi, de lei maid dábálaš bargobeaivi.
– Mis lei čoahkkin Sámedikkiiguin duodjemearkka birra, muhto maŋŋel čoahkkima manaimet buohkat kaféii gáhkku borrat, muitala son.
Čatnet álbmoga oktii
Gažaldahkii mii dahje mat leat Sámiráđi deháleamos olahusat dan 60 jagis, vástida Javo ná: – Dán lea oalle váttis dadjat, go 60 jagis lea ollu dáhpáhuvvan. Na sámi leavga ja maiddái sámeálbmotbeaivi leat Sámiráđis vuolgán, ja dat leat dehálaččat go dat čatnet sámi álbmoga oktii dan njealji riikkas, lohká Javo.
Doaimmai dego sámediggi
Javo maid lohká Sámiráđi álgoáiggis eai lean sámedikkit, ja doaimmai sullasaččat dego sámedikkit dálá áiggis.
– Go sámedikkit bohte, de sirdojuvvo nu movt giellaáššit sámedikkiid vuollái. Ruoššabealde sámiide lea sámiráđđi hui dehálaš go doppe ii leat sámediggi, lohká son.
Barget riikkaidgaskasaččat
Sámiráđđi maid bargá ollu ON:in olmmošvuoigatvuođaid ektui, ja Arktalašráđiin dálkkádatrievdamiid ektui.
– Mii bargat riikkaidgaskasaččat ja veahkehit doarjut sápmelaččaid geat leat riekteguoddit Norggas, Ruoŧas ja Suomas ovdamearkka dihte sisabahkkenáššiin. Dan eai sáhte gallis earát dahkat, go ii heive sidjiide, lohká Sámiráđi presideanta Aile Javo.
