-Almmuhus-
-Almmuhus-
KULTUVRAOđđa olahusjahki Feastariemuin

Ođđa olahusjahki Feastariemuin

-

-

Feastariepmodirektevra Maria Utsi almmuhii duorastaga, cuoŋománu 11. beaivvi, Davvi-Norgga Feastariemuid spagga dievva prográmma. Feastariemut lágiduvvojit  55. geardde dán jagi. 

Festspillene i Nord-Norge, Davvi-Norgga Feastariemut, mii lágiduvvo 55. geardde dán jagi, lea spagga dievva prográmma mas lágidit 250 čájálmasa gávcci beaivvis, dieđihit preassadieđáhusas. 

Lávdedáiddaprográmma lea stuorát go goassege, lea badjel 100 čájálmasa mas čájehit dálááigásaš dánssaid gitta akrobatihkkii ja mánáidčájálmasaide, ja musihkkaprográmmas lea dievva artisttat mat ovddastit iešguđetlágan šáŋŋeriid ja ovdanbuktimiid.

Máilmmenásti Ólafur Arnalds ja rámiduvvon dánsunčájálmas MARGBEIN leat earret eará gárvásat guoimmuhit Hársttáid kulturviesu Storsalenis.

– Maŋimuš njeallje jagi leamaš máinnolmas feastariepmomátki. Dat álggahuvvui jagi 2016:s go ođasteimmet iežamet áigumuša ja njulgiimet njuni davás iežamet guvlui. Mii háliideimmet čáhkket saji davviguovllu dáidagii, ja dál, go mii sáhttit almmuhit olahus stuorra prográmma mas lea diehttelas davviguovllu deaddu, de lean hui duđavaš dáinna kapihttala loahpahemiin, lohká feastariepmodirektevra Maria Utsi. 
 

 

Áigi doibmii

Diibmá, jagi 2018, vuoruheimmet olbmuid davvin ja ávžžuheimmet olbmuid ságastallat ja digaštallat.

Dál, jagi 2019, lea áigi joavdan doaimmaheapmái. Feastariemuide máksá doaimmaheapmi dáhtu juoidá bargat, ja dat speadjalasto dáiddalaš prográmmas mas vuoruhat ođđa čájálmasaid main leat 18 vuosttaščájálmasa ja ovcci Norgga vuosttaščájálmasa sihke musihkas ja lávdedáidagis. 

– Dán jagi prográmmas leat dievva dáiddárat geat giktalit min oaidnit máilmmi ođđa perspektiivvas. Geat bággejit min válljet. Máŋga prošeavtta dán jagi meannudit olgguštan- ja hiŋgalastingažaldagaid, Stuorra fáttát min áiggis, mat gáibidit ahte min árvvoštallat ja searvat dasa, joatká Utsi. 

 

Čájálmasat priváhta dáluin

Dán jagi lágiduvvojit golbma iešguđetlágan čájálmasa priváhta dáluin.

Geahččit ožžot áibbas erenoamáš vejolašvuođa vásihit riikkaidgaskasaš lávdedáidaga áidnalunddot birrasis čájálmasaid bokte nu mo dánsunčájálmas «Se Prendre» ja «Det vi ikke ser».

Dasa lassin klassihkkara «Et Dukkehjem», mii čájeha Ibsena áigumuša ahte dáidda galgá speadjalastit duohtavuođa go dát čájálmas čájehuvvo báikkálaččat muhtin Hársttáid dálus. 

– Dát lea áibbas erenoamáš vejolašvuohta vásihit lávdedáidaga go deaivvada gehččiin ođđa vugiin – dál buktit mii njulgestaga dáidaga álbmogii. Mii leat dál  ohcamin dálu mii heivešii čájehit dáid čájálmasaid, ja dál gal berrejit geahččit áddet ahte daid čájálmasaide lea dušše moadde bileahta, muitala Utsi. 

 

Áiggiid čađa stuorámus Davvi-Norgga dáiddačájáhus

Feastariemuide boahtá maid Nordnorske Bildende Kunstnere (NNBK), nan ođđa ja vuogáiduvvan dáiddárat čájehit máŋggabealat ovdanbuktima.

Lea oktiibuot 82 válljejuvvon Davvi-Norgga dáiddára geat besset mielde ja čájáhus lea nu stuoris ahte fertiimet juohkit čájáhusa moatti čájáhusviesuide guovdu márkana feastariepmovahkku.

– Lea erenoamáš vejolašvuohta oahpásmuvvat mii dál lea áigeguovdil Davvi-Norgga dáiddalávddis. NNBK lea duođaid bidjan olu návccaid čájehit Davvi-Norgga stuorámus visuála dáiddačájáhusa goassege. Dán čájáhusas lea maid vejolaš oahpásmuvvat ovttta dán jagáš nuorra dáiddáriin,  Tine Surel Lange, muitala Utsi.

 

Suoidnemánu 22. beaivvi terror

Čájálmasas «Tilstander av Unntak» (spiehkastaga dilit) meannuda  Transiteater-Bergen daid surgadis 2011 suoidnemánu 22. beaivvi tiimmuid, ja gođđá dáhpáhusgođđosa, bálddalagaid: guovddáš lanjas; daid sekunddaid, minuhtaid ja tiimmuid maid almmái geavahii bávkalit Norgga ráđđehusviesu ja dasto goddit nuorra sosiálademokráhtalaš politihkkáriid geasseleairras. 

– Vuot oažžut mii Norgga njunušteáhterbirrasis vuosttaščájálmasa mii lea sihke ođasmahtti hámi mielde, muhto maid muittuha okta daid seavdnjadeamos beivviid Norgga historjjás. Dás čájehuvvojit dilálašvuođat ja čalbmeravkaleamit gos buot ferte smihttojuvvot ođđasit go dábit ja vierut jávkkihit eret. Dáidaga rolla lea duhpet duođalaš dáhpáhusaid ja traumaid lea áigeguovdil, ja lea čájálmas masa mun jáhkán olusat beroštit, lohká Utsi. 

 

Dáiddaprošeavttat ovdáneamen

Dat mii lea oktasaš eanaš dán jagáš čájálmasain lávdedáiddaprográmmas, lea ahte gáibidit eambbo sihke gávpogis, feastariepmoálbmogis, ja mas dáiddalaš ovdanbuktin ovdána dađe mielde go deaivvada Hársttáin ja gehččiiguin.

Sihke rahpandoaluin Nordting (davvidiggi) ja dán jagi feastariemuid čájáhusas «native@home», leat iešguđetlágan doaimmat ja ovdána feastariepmovahkus, ja geahččit bovdejuvvojit searvat. 

– Dáiddaprošeavttaid ovdáneami almmuheapmi lea lihkostuvvan hirbmat bures maŋimuš jagiid, ja lea erenoamáš illudahtti go sihke Nordting, feastariepmoprofiila  Timimie Märak ja feastariepmočájáhus «native@home» bovde gehččiid searvat prosessii, lohká Utsi.

-Almmuhus-