-Almmuhus-
SMÁVVAOĐĐASATOđđa oahppo­neavvut almmu­huvvon viđa sáme­gillii

Ođđa oahppo­neavvut almmu­huvvon viđa sáme­gillii

-

-

Ruoŧa Sámediggi ovttas Sámi giellaguovddážiin almmuha Sámi álbmotbeaivvi oktavuođas oahpponeavvuid ovddidan dihte viđa sámegiela ovdaskuvllain. 

Oahpponeavvut leat heivehuvvon ovdaskuvlla mánáide ja lea davvi-, ubmi-, julev-, mátta- ja bihtánsámegillii. Leat sihke muitalusat, hárjehusat ja lávlagat. Dat almmuhuvvojit buot sámegielaide mat gávdnojit Ruoŧabeale Sámis, čállá Ruoŧa Sámediggi preassadieđáhusas. 

– Lea deaŧalaš ahte sámi ovdaskuvlamánát ožžot sámegiela skuvla bakte. Gávdnojit mánát geain ii leat sámegiella ruovttus. Danin lea deaŧalaš ahte ovdánahttet sámegiela skuvllas. Lea maiddái oahppomateriálavátni Sámis ja dat «Jågloe» oahppomáteriala galgá ovddidit ja nannet min sámegielaid, dadjá Sámedikki giellaossodaga jođiheaddji Ulla-Karin Sarri. 

Gávdno neahtas

Sámi giellaguovddáš lea ovttasbargan Giella ovdaskuvllaid sámi pedagogaiguin Johkamohkis go leat ovddidan oahpponeavvuid. Dál sáhtta viežžat daid oahpponeavvuid neahta bakte Ruoŧa Sámedikki neahttasiiddus.

– Leat čohkken buoremus oahpponeavvuid min ruoktosiidui. Leat sámi pedagogat daid hábmen ovttas sámeovdaskuvllaid mánáiguin. Ulbmil lea movttiidahttit sámegiellageavaheami ovdaskuvllain vai ovdaskuvlamánáid nannejit iežaset giela ja kultuvrra, dadjá Sámi giellaguovddáža ráđđeaddi Margareta Jonsson. 

Sámedikkis lea plána almmuhit eanet oahpponeavvuid mat leat heivehuvvon ovdaskuvlamánáide dađi mielde sin ruovttusiiddus. 

-Almmuhus-