16 jagi maŋŋel go Sámi Nisson Forum evttohii Elsa Laula Renberg riegádanbeaivvi bidjat sámi levgenbeaivin, de lea Sámi Parlamentáralaš Ráđđi dál evttohan dán beaivvi šaddat almmolaš sámi levgenbeaivin.
16 jagi maŋŋel go Sámi Nisson Forum evttohii Elsa Laula Renberg riegádanbeaivvi bidjat sámi levgenbeaivin, de lea Sámi Parlamentáralaš Ráđđi dál evttohan dán beaivvi šaddat almmolaš sámi levgenbeaivin.
SPR stivra lea mearridan evttohit SPR ráđđečoahkkimii ja Sámiráđđái ahte Elsa Laula Renberg riegádanbeaivi šaddá almmolaš levgenbeaivin. SPR ráđđečoahkkin lágiduvvo čakčat.
– Lea hui dehálaš ahte ášši mearriduvvo ovdal Troanddima 100-jagi ávvudeami, go mii han namalassii čoahkkanit dohko ávvudit su barggu, lohká SPR sátnejođiheaddji Tiina Sanila-Aikio.
Ovdal go SPR stivra ášši lea meannudan, de lea bidjan SPR ja Sámiráđi oktasaš lávdegotti hálddašit ja ovdánahttit sámi čearddalaš dovddaldagaid čoahkkimis geassemánus Girkonjárggas. Lávdegoddi mearridii evttohit SPR:i ja Sámiráđđái gudnejahttit Elsa Laula Renberg riegádanbeaivvi.
– Mávssolaš historjjálaš ovdagovvan
Elsa Laula Renberg (r. 29.11.1877) riegádii Vualtjere suohkanis Ruoŧa beale Sámis jagi 1877 ja jámii tuberkulosii Musseres Norgga bealde 1931:s. Renberg čohkkii sápmelaččaid vuosttas riikkačoahkkimii Troanddimii, Norgga beale Sápmái guovvamánus 1917. Dan dihte ávvuduvvo sámi álbmotbeaivvi guovvamánu 6. beaivvi. Olu áššit maid Elsa Laula Renberg ovddidii leat áigeguovdilat ain dál.
– Son lea mávssolaš historjjálaš ovdagovvan midjiide. Mun sávan ja jáhkán ahte maŋimuštá skábmamánu 29. beaivvi 2017 beasan geassit sámeleavgga stággui su gudnin, muitala Sanila-Aikio.
Ovdal Troanddima 100-jagi ávvudeami
Stivra doalvu ášši vel viidáseappot sihke Sámiráđđái ja SPR ráđđečoahkkimii mearridanláhkái. Ulbmilin lea fidnet Elsa Laula Renberg riegádanbeaivvi 29.11. levgenbeaivin jo dán jagi ovdal Troanddima 100-jagi ávvudeami dahje 2017:s Troanddima čoahkkima ávvudanjagi.
16 jagi boares evttohus
Sámi NissonForum (SNF) evttohii levgenbeaivvi 16 jagi áige, 2000:s. Evttohus biddjui Sámekonferánssa áššelistui 2008:s, ja njealji riikka sámi váldoorganisašuvnnat (Sámiráđi miellahttoorganisašuvnnat) dorjo buohkat dan evttohusa.
Njukčamánu 7. ja 8. beaivvi 2015s lea SNF fas sádden cealkámuša iežaset neahttasiiddus ahte lea skandála go Sámiráđđi ja Sámedikkit eai leat vel ožžon mearrádusa doaibmat, ja SNF lea máŋgii jo sihtan vástádusa áššái. SNF jahkečoahkkin oaivvilda dehálažžan gudnejahttit Elsa Laula, ja ahte su álbmot dohkkeha su riegádanbeaivvi, skábmamánu 29. beaivvi, sámi leavgabeaivin.
