Golbma lunta gávdne 1993;s oaiveskálžžu Jámetmiellis, go ledje vuojadeame. Dál lea dat oaiveskálžu hávdáduvvon, ja okta sis gii gávnnai dan, lohká leamen riekta dál go lea hávdáduvvon ii ge dušše vurkkoduvvo vuorkkás. Geahča video!
Golbma lunta gávdne 1993;s oaiveskálžžu Jámetmiellis, go ledje vuojadeame. Dál lea dat oaiveskálžu hávdáduvvon, ja okta sis gii gávnnai dan, lohká leamen riekta dál go lea hávdáduvvon ii ge dušše vurkkoduvvo vuorkkás. Geahča video!
– Dál lea oaiveskálžu doppe gosa gullá, nammalassi hávdáduvvon. Dat lei mu mielas buot rievttamus, logai Ole Salomon Hætta.
Son lei okta dan golmma lunttain geat gávdne dan oaiveskálžžu Jámetmiellis 1993:s, Guovdageainnus, go ledje vuojadeame.
Jámetmiellis lea ge boares girkogárdi mii lea anus leamaš birrasiid 1600-1700-jahkeloguin.
Iskkadeamit leat čájehan ahte lea dievdoolbmo oaiveskálžu, ja olmmái lei birrasiid 50-60 jahkásaš dalle go jámii birrasii 1650-logu.
Dát oaiveskálžu lei ovtta gaskka iskkadeamis Oslos, muhto lea birrasiid 20 jagi juo vurkkoduvvon skábes Gilišiljus.
Fierai julggiid vuollai
Hætta muitala iežas 16 jahkásaš leamaš dalle go son, ja guokte olbmá sus, ledje vuojadeame Jámetmiellis.
Son muitala sii ledje goargŋume dan sáttomiellái, go son gii su ovddabeale goarkŋui deaivvai čievččastit dan oaiveskálžžu ja dat fierai vulos.
– Mun ledjen vuollin čuožžume, go dat oaiveskálžu fierai mu julggiid vuollai. Ii orron gal nu issoras, veahá unohas gal lei. Mun bidjen oaiveskálžžu plastihkkasehkkii, ja válden mielde ruoktot, muittašii son.
(Ášši joatká gova vulobeale)
Priváhtagovva
Eai jáhkkán
Son muitala iežas seahkaža guođđán olggobeallai viesu, ja manai sisa áhččái muitalit.
– Son ii jáhke bálljo, muhto goitge loahpas bođi geahččat ja de gal dieđus oinnii. Mun čilgejin gos lean gávdnan dan, ja riŋgiime politiijaide. Doppe maid eai jáhke álggos munnje. Muittán šattai áhčči duođaštit telefuvnna bokte, de gal bohte maid viežžat dan oaiveskálžžu, muitalii son.
Eai gula galbma vuorkkáide
Guovdageainnu sátnejođiheaddji, Johan Vasara, lei fárrolaga Sámedikki presideanttain, Aili Keskitaloin, geat guttiiga gistu mainna oaiveskálžu hávdáduvvui. Su mielas lei hui buorre dovdu go dál hávdáduvvui.
– Lea hui riekta go lea hávdáduvvon. Eai olbmo gánežat gula dakkár galbma vuorkkáide. Hui buorre dovdu go lea ráfi ožžon, logai son.
– Mii ferte jáhkkit ahte go dál lea hávdáduvvon ahte dat addá ráfi dan olbmo vuigŋii gean oaiveskálžu lea, ja dat addá ráfi midjiide maid, logai Johan Vasara, gii ii leat ovdal goassege leamaš oaiveskálžžu hávdádeamis.
Merkejuvvot galgá
Aili Keskitalo lohka alcces stuora gutni leamaš go beasai guoddit gistu hávdái.
Su mielas maid lea dehálaš oaiveskálžžuid hávdádit, go sápmelaččat vierru ii leat vurkodit dákkáriid.
Son čujuha maid dakko bokte oaiveskálžžuide maid vurkkodit Københámmánis, Danmárkkus, ja Oslos.
– Mii leat mearridan ahte dat hávdi galgá merkejuvvot, dat ii galgga dušše nie hávdemearka haga. Eat dieđe vuos mainna lágiin, logai Keskitalo, guhtii dovdui lei čuohcan dat hávdádeapmi.
