-Almmuhus-
-Almmuhus-
OAIVILAT – Oahpalusláhka lea gáržžidussan sámi mánáide ja nuoraide

– Oahpalusláhka lea gáržžidussan sámi mánáide ja nuoraide

-

-

Sámediggeáirras Mikkel Eskil Mikkelsen lea čállán kronihka oahpahuslága birra. 

Mus ledje stuorra vuordámušat NAČ:i – Ođđa oahpahuslága birra, muhto lean beahttašuvvan sámi ohppiid oahpahusvuoigatvuođa dihtii sámegielas ja sámegillii. Buorre lea go oahpahusláhkalávdegotti evttohus nanne norgalaš mánáid vuoigatvuođa oahpahussii sámegielain, muhto mun ledjen háliidan ahte lávdegottis livččii lean stuorát fokus sámi mánáid vuoigatvuođaide oahpahussii sámegielas ja sámegillii. Riikarevišuvdna čujuha čielgasit ahte oahpahusain ii sáhte jotkojuvvot nu go dál lea.

Riikarevišuvdna čujuha čielgasit ahte oahpahusain ii sáhte jotkojuvvot nu go dál lea.


Oahpahusláhka lea okta guovddáš stivrengaskaomiin mii mis lea oahpahusa várás Norggas dál. Beroškeahttá dás de oahpahusláhka ráddje oahpahusa sámegielas ja sámegillii. Orru dego oahpahusláhka livččii vealaheaddji láhka mii ráddje sámi mánáid oahpahusvuoigatvuođa sámegielas ja sámegillii. Dát lea hástalus mii hui čielgasit lea ruossalaga dáláš riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid ja doarespolitihkalaš ovttamielalašvuođa Norggas. Dieinna lágiin ii atte oahpahusláhka saji oahpahusa ovddideapmái sámegielas ja sámegillii, ja dat lea heittotvuohta mii báidná maiddái ođđa evttohusa.

Okta mu vuosttamuš bargguin sámediggeráđđin lei gáibidit oažžut sámi ovddastusa ja gelbbolašvuođa gieskat ásahuvvon oahpahusláhkalávdegoddái. Sámediggi ii ožžon čađa evttohusa ja mun in sáhte eará go konstateret ahte NAČ:s 2019:18 – Ođđa oahpahuslága birra, váilu gelbbolašvuohta sámi skuvladili birra.

Mihttomearri ođđa oahpahuslágain lea addit dohkálaš dávggasvuođa earret eará ohppiide, oahpaheddjiide, gielddaide ja fylkkasuohkaniidda. Mun váillahan proseassas láhkaevttohusain ollislaš ságastallama movt dákkár dávggasvuohta váikkuha oahpahussii sámegielas ja sámegillii. Gokko lea dávggasvuohta go oahpahuslága evttohus ráddje sámi mánáid vuoigatvuođa oahpahussii guovtti sámegielas, go mii diehtit ahte nu lea ovdal oahpahuvvon ja oahpahuvvo dál ja lea doaibman bures? Gokko lea skuvlaeaiggáda dávggasvuohta go láhka ii raba oahpahusvuoigatvuođa sámegillii jos dasa ii leat dihto šiehtadus?

Lávdegotti árvalusas leat máŋggalágan ákkat manne sámi mánáid vuoigatvuohta ii galgga nannejuvvot. Sáhttá leat ahte suohkaniid iešstivrenriekti vuoitá riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid badjel dahje ahte lea deaŧaleabbo ahte sámi mánát ožžot sosiála stimulerema ovdalii oahpahusa sámegillii, ja sii dieinna lágiin eai sáhte oažžut oahpahusa máŋgga sámegielas. Mis ii leat makkárge ollislaš árvvoštallan sámegiela ja sámegillii oahpahusas. Okta livččii lonuhit «sámegiela» «dárogielain», ja geahččalit gávdnat ollislaš ja čađamanni ákkastallama ja árvvoštallama mandáhtas fievrriduvvon kapihttalii mii lea sámegiela ja sámegillii oahpahusa birra.

Čuožžilit hástalusat go sámi mánáid vuoigatvuođat galget guorahallojuvvot, go vuođđu oahpahuslága revideremii ja ságastallamiidda dan birra vuosttaš siiddus ii čuovo mielde siidui 409. Kapihtal oahpahusa birra sámegielas ja sámegillii lea dieinna lágiin áibbas earálágan go muđui evttohus. Go evttohusas ođđa oahpahuslága birra lea áibbas eará geahččanguovlu oahpahussii sámegielas ja sámegillii go eará mearrádusain evttohusas, de dagaha dat dan ahte oahpahus sámegielas ja sámegillii šaddá mealgat earálágan. Dieinna lágiin lea lávdegottis riekta go lea árvvoštallan ahte oahpahus lea rašši ja leat unnán oahppit. Manne ii jorgalahttit jurddaráiddu ja jearrat mainna lágiin oahpahusláhka sáhtášii fuolahit rekrutterema oahpahussii sámegielas ja sámegillii, dahje mainna lágiin mii oahpahuslága bokte sáhtášeimmet sihkkarastit ahte oahppit duođai šaddet guovttegielagin? Mainna lágiin mii sáhttit addit suohkaniidda čoavdagiid mat sihkkarastet ahte sii lihkostuvvet oahpahusas sámegielas ja sámegillii? Mainna lágiin sihkkarastá evttohuvvon njuolggadusstivren buorebut mihttomeriid ja prinsihpaid oláheami sámegielat vuođđooahpahusas, go mii diehtit ahte suohkaniin leat stuorra hástalusat oahpahusain sámegielas ja sámegillii?

Manne ii jorgalahttit jurddaráiddu ja jearrat mainna lágiin oahpahusláhka sáhtášii fuolahit rekrutterema oahpahussii sámegielas ja sámegillii


Oahpahuslága reviderema mihttomearrin lea bidjat ovddasvástádusa rivttes sadjái ja fuolahit ahte aktevrrain gávdno doarvái gelbbolašvuohta. Orru dego oahpahus sámegielas ja sámegillii adnojuvvo sierralágánin ja áibbas erenoamáš fágasuorgin. Dieinna lágiin massit mii ságastallama oahpahusa birra sámegielas ja sámegillii nu go riikarevišuvdnaraporttas čujuhuvvo, namalassii ahte suohkanat eai bargga doarvái buori barggu dan muttos vuođđoáššiin go juohkit dieđuid sámegiela oahpahusfálaldaga birra. Lea go dalle riekta ahte stáhta hálddašeapmi beare sáhttá čujuhit suohkaniidda, go čuožžilit hástalusat nie rašis áššis? Mii fertet ságastallat mii lea oahpahuslága evttohusa duogábealde. Oahpahusláhka nu go dat dál lea, lea dakkár gaskaoapmi suohkaniidda ja fylkkasuohkaniidda mii eanet ráddje sámegiela oahpahusa go ovddidivččii oahpahusa ja fuolahivččii ahte mii lihkostuvvat mihttomeriiguin. Munnje lea váttis áddet manne lávdegoddi ii evttohan dohkálaččat nannet sámi mánáid oahpahusa sámegielas ja sámegillii. Sámediggi bovde danne sierra gulaskuddanprosessii man oktavuođas mii jearrat maid galgá dahkat vai oahpahus sámegielas ja sámegillii buorránivččii. Mii háliidat oaidnit stuorra gova dan sadjái go joatkit dainna mii ii leat buorre sámi mánáide ja nuoraide. Gulaskuddanáigemearri lea čakčamánu 1. b. ja mii bovdet viidát gulaskuddamii.

Kronihkkačálli: Sámediggeáirras Mikkel Eskil Mikkelsen

- Advertisement -
-Almmuhus-