Sus lea mihttu beassat Tromssa A-jovkui

Journalista

Kárášjoga gánda birgehallá bures spábbačiekčanšiljus, hárjehalla garrasit ja lea bidjan alcces mihttu. 

Cuoŋománu dán jagi oaččui Tromssa B-joavkku čiekči, kárášjohkalaš Daniel Ailo Sakshaug Bær iežas vuosttaš minuhtaid Tromssa A-joavkkus. Dál lea su mihttu beassat TIL A-jovkui fásta čiekčin.

– Leamaš buorre áigodat

Daniel Ailo čiekčá sihke Tromssa B-joavkkus, ja bártniid 19 joavkkus. Son vuoruha olu áiggi hárjehallamii ja lea duhtavaš áigodagain dán rádjái.

– Leamaš hui buorre, ožžon olu čiekčanáiggi ja lean hárjehallan garrasit, dadjá son.

Loga maid:
Beasai čiekčat Romssa A-joavkkus

Son lea aitto bártnit 19 joavkkus čiekčan, mas Daniel Ailo doalvvui spáppa gitta moala lusa.

– Nuppi joavkkus lei čiehkačievččasteapmi ja de gáhčai spábba mu julggiid ala. De ožžon spáppa ja smihtten ahte mun gal beare bijan leahtu ja vihken buohkaid meattá dassái sáhtten čievččastit spáppa olbmái. 

– It don ieš háliidan geahččalit báhčit molli?

– Mun smihtten ahte mu joavkoolbmás lei buoret posišuvdna go mus, ja álkit sus báhčit moala go mus. Ledjen ieš maid veahá váiban viehkat olles šilju. Mun smihtten ahte lea beare časkit, oainnat dat lei buoret posišuvnnas.

Hárjehalla fásta saji vuostá

Daniel Ailo lohká iežas duhtavaš čiekčamiin dán rádjái go lea ožžon olu čiekčanáiggi ja muđui olu luohttámuša hárjeheaddjis. 

– Oaččun maid eambbo ja eambbo hárjehallat A-joavkku mielde, dadjá son.

– Mo lea hárjehallat A-joavkkuin B-joavkku ektui?

– A-joavku lea alit dássi, dan gal lea. Buot manná jođánit ja buot ferte deaivat. Mu mielas gal nagodan dan dási doallat oalle bures go lean sin mielde hárjehallamin, vástida son.

Eahpitkeahttá lea ge dá mihttu ja geaidnu masa nuorra spábbačiekči dál lea geahčastan, beassat Tromssa A-jovkui fásta čiekčin.

– Dál álggos gal áiggun geahččalit beassat fásta A-jovkui vuos, maid álggos áiggošin olahit. Dastto ferte áigi čájehit mo ovddosguvlui šaddá.

Lea hárjehallan garrasit ja joatká hárjehallamin geasi maid

Daniel Ailo lea vuoruhan olu áiggi hárjehallamii ja lohká dainna áigut joatkit ain ovddosguvlui, maiddái geasi.

Spábbačiekčan lea su fokus dál ovddosguvlui.

– Dál lea mis geasseluopmu ja plána lea hárjehallat ja doalahit dási ahte ii gáhča vulos. Go boađán fas ruovttoluotta, de beasan fas álgit seamma sajis go luiten. In áiggo álgit fas ođđasit, muhto joatkit dušše buoret barggu ovddosguvlui, dadjá son.