KRONIHKKA: Norgga Sámiid Riikkasearvi (NSR) meannuda dán vahkkoloahpa válgaprográmma boahtte njealji jahkái. Digitála riikkačoahkkimis mii mearridit vuđolaš, áŋgiris ja progressiiva válgaprográmma. Min višuvdna lea ahte sápmelaččat miehtá Sámi galget beassat buriid eallimiid eallit.
NSR dáhttu doalvut Sámi ovddos. Mii ain čuollat sámi servodaga ovdánahttima ja sámi vuoigatvuođaid bealis.
Prográmmabarggus mii leat erenomážit lokten golbma iešguđet vuoruhansuorggi: digitaliseren, ceavzilis sámi ealáhusat ja bargosajit ja dálkkádaga ja birrasa.
Digitaliseren buktá Sápmái vejolašvuođaid. Mii háliidat geavahit servodatdigitaliserema buorrin sámi álbmogii. Earret eará dan bokte ahte biddjo johtui e-doavttir geahččalanprošeakta Sámi Klinihkas. Dákkár ortnet sáhttá fuolahit sámiide sámegielat dearvvašvuođabálvalusaid miehtá Sámi.
Digitála čovdosat leat maid buorrin sámi giellabargguide ja oahpahussii. Áppat ja prográmmat sáhttet álkidit oahppat ja hárjehallat sámi gielaid ja sáhttet leat beaktilis reaiddut sápmelaččaide guđet dáhttot gielaideaset váldit ruovttoluotta. Divvunprográmmat, sátnelisttut ja sámi boallobeavddit leat visot giellareaiddut mat álkidahttet sámegielgeavaheami árgabeaivvis, ja mii oaivvildit ahte gávdnojit vel eanet vejolašvuođat dán suorggis.
Speallan lea olu nuorra sámiid áigegollu ja dat ánssáša dohkkehuvvot sosiála arenain. Mii jáhkkit speallanmáilbmái ge lea vejolaš hukset sámi giellabirrasiid árgabeaivvis. Mii dáhttut doarjut dakkáriid mat barget sámegiela oaččuheamis speallanmáilbmái, nu ahte mii ja mánáideamet beassat speallat Minecraft ja eará spealuid sámegillii.
Iežamet áiggis Sámediggeráđis de leat dorjon nuoraid guđet leat dáhtton álgit guolástit, boanddaid guđet leat háliidan ovdánahttit doalu, kulturealáhusaid ja mátkeealáhusaid. Ja mis lea dál NSR:s jođus bargu mii hukse ođđa politihka ođđa bargosajiid háhkamii ja mii ovdánahttá bargosajiid mat jo gávdnojit Sámis. Mii oaivvildat ahte áigi lea boahtán ahte maiddái Sámediggi bidjá strategiija ođđa sámi bargosajiid dárbui. Sihke árbevirolaš vuođđoealáhusain nu mo boazodoalus, eanadoalus ja guolásteamis ja maiddái ealáhusain nu mo mátkkošteapmi ja kultursuorggis lea vejolaš ovdánahttit ja hukset ođđa bargosajiid miehtá Sámi.
Mii oaidnit maid ahte sihke árbevirolaš ja ođđa ealáhusain lea dárbu ekonomalaš ja fágalaš doarjagii olbmuide guđet háliidit hukset ođđa bargosajiid dahje ovdánahttit bargosajiideaset. Danne mii háliidat cegget gealboguovddáža sámi fidnohutkamiidda ja entreprenevradoaimmaide. Mii háliidat maid hukset sámi álggahanruhtadanfoandda mii sáhttá veahkehit fidnohutkiid ja fidnoásaheddjiid duohtandahkat prošeavttaideaset.
Váralaš dálkkádatrievdamat leat maŋimuš jagiid čájehan ahte lea stuorámus áitta sámi servodahkii ja vuoigatvuođaide. Sápmi ja sámi ealáhuslaččat váikkuhuvvojit dál jo dálkkádatrievdamiiguin ja mii dárbbašat politihka mii bisseha daid vearrámus rievdadusaid. Muhto mii fertet seammás heivehallagoahtit ođđa dálkkádahkii. Mis fertejit leat ortnegat mat veahkehit badjeolbmuid álggahit heivehallama mii gáibiduvvo go dálkkit ja dilit eai leat šat nu mo lávejit.
Seammás go dálkkádatrievdadeapmi áitá sihke luonddu ja sámi ealáhusaid de hilgojuvvojit sámi vuoigatvuođat daid nu gohčoduvvon ruoná čovdosiid, nu mo bieggafápmu, huksedettiin. Mii gohčodat dán ruoná koloniseremin. Eat sáhte dohkkehit ahte dálkkádatdáistaleapmi geavahuvvo ággan joatkevaš sisabahkkemiidda ja goarideapmái bieggaturbiinnaid ceaggumiidda ja nu gohčoduvvon ruoná ruvkkiid ásahemiin Sápmái. Álgoálbmogiid jietna ferte gullot dálkkádatpolitihkas, sihke Norggas ja riikkaidgaskasaččat, nu ahte dálkkádatdoaibmabijut nannejit, eai ge goarit, sámi kultuvrra ja álgoálbmogiid kultuvrraid.
Seammás go háliidat gávdnat čovdosiid hukset ođđa, ja ovdánahttit ceavzilis sámi ealáhusaid, de galgá NSR álo čuollat sámi vuoigatvuođaid bealis. Dát leat vuoigatvuođat eatnamiidda ja čáziide, mat leat dehálaččat vai sámi ealáhusain leat buorit birgeneavttut. Dat leat min vuoigatvuođat oažžut oahpahusa sámegielas ja sámegillii. Ja dat leat vuoigatvuođat oažžut dearvvašvuođaveahki mas giellamet ja kultuvramet váldo duođas, nu ahte go mii dan dárbbašat eanemusat de mii baicca deaividat áddejumiin.
Sámi servodat huksejuvvo iešguđet dásiin, iešguđet láhkai ja ovttas earáiguin. Mii háliidat ahte Sámediggi álbmotválljejuvvon ásahussan galgá leat ásahus mii bálvala du, ja mii doarju du go dan dárbbašat. Sámediggi galgá leat nanu ásahus mii čuollá sámiid beali, seammás go veahkeha ja doarju ovttaskas sápmelaččaid giela, áigumušaid ja nieguid. NSR oaivvilda ahte Sámediggi galgá doarjut sámiid ja sámi servodaga – mii háliidat doarjut du!
Čállán: Vidar Andersen, Norgga Sámiid Riikkasearvvi politihkalaš nubbejođiheaddji
