Duohtavuođakommišuvnna raporta čájeha mo dáruiduhttin ain joatkašuvvá Norggas. Historjjálaččat leat sámi mánát gildojuvvon sámásteames skuvllas ja historjá váikkuha min árgabeaivvi, muhto dál sáhttá ráđđehus ja Stuorradiggi – jus dáhttu – nannet sámi mánáid vuoigatvuođaid skuvllas.
Badjel 100-jagi guhkes dáruiduhttináigodaga geavahuvvui Norgga skuvlavuogádat garra dáruiduhttingaskaoapmin sámi mánáid vuostá. Geassemánus dán jagi buktá Duohtavuođa- ja soabadankommišuvdna iežas raportta, ja jođiheaddji Dagfinn Høybråten lea juo cealkán unohis duohtavuođa: systemáhtalaš sámi giellamassin lea dáruiduhttima joatkka. Sávan kommišuvnna árvalit, oassin sámegielaid nannemis, nannet skuvllaid geatnegasvuođa ja rolla máhttoásahussan fállat ohppiide oahpahusa sihke sámegielas ja sámegillii, maiddái sámi hálddašanguovllu olggobealde. Lea áigi geavahišgoahtit skuvllaid gaskaoapmin hukset sámi gielaid, kultuvrra, identitehta ja rámisvuođa, seamma láhkái go dalle go skuvllat geavahuvvojedje gaskaoapmin njeaidit dáid stáhta 150-jagi aktiivvalaš dáruiduhttinpolitihka oktavuođas. Jagi 1898 sáddii daláš girkoministtar Wilhelm Andreas Wexelsen Girko- ja oahpahusdepartemeanttas bagadusa buot skuvllaide, mas daddjui ahte sámi ja kvena ohppiid oahpahus galggai leat dušše fal dárogillii. Sámegiella ja kvenagiella «eai galgga geavahuvvot eanet go bággodilálašvuođain». Dat dáruiduhttinbagadus lei gustovaš gitta jagi 1963 rádjái. Njealji bagadusa bokte 1800-logu loahpas šadde dađistaga garrasit gáibádusat dasa, ahte sámi ja kvena mánát galge dárustit skuvllas.
Dát lea váikkuhan dasa, ahte min sámegielat leat gártan áitatvuložin. Dát lea váikkuhan dasa, ahte dálá Norgga servvodagas lea unnán diehtu sámiid ja sámi diliid birra, ja maiddái dasa, ahte sámit ieža leat gáidan eret gielasteaset.
Mii leat dál dakkár áigodagas go oahpahusláhka lea ođastuvvomin. Dál lea oahpahusláhka dakkár láhka mii ráddje sámi mánáid sámegiel oahpahusrievtti. Láhka earret eará ii atte ohppiide rievtti oassálastit sámi gielladeaivvademiide, dat ii atte oahpponeavvorivttiid, ja dat ráddje ja regulere sámi mánáid giellaoahppama. Raporttat ja sámi servvodaga vásáhusat čájehit čielgasit dan, ahte ná ii sáhte joatkit.
Buot dát áššit – ja lassin vel eará áššit – ledje vuođđun dasa ahte Sámediggi konsulterii ráđđehusain ođđa oahpahuslága birra. Mii sávaimet rievdadusaid. Dađi bahábut konsultašuvnnat botkejuvvoje ja Sámediggi ii sáhttán doarjut ođđa oahpahuslága.
Ođđa oahpahuslága mihttun berre leat loktet sámevuođa čielga ambišuvnnaiguin, njulgen dihtii dáruiduhttima váikkuhusaid olles min riikkas. Danin lea váivi ja maiddái balddihahtti dovddastit dan, ahte Sámediggi bággehalai botket oahpahuslága konsultašuvnnaid, go dat áidna maid vásiheimmet ledje biehttalusat maiguin vuosttaldedje min ambišuvnnaid maiguin háliideimmet fállat sámi mánáide reála vejolašvuođa šaddat sámegielagin. Jus galgat loktet sámegiela Norggas nu, mo ráđđehusa politihkalaš lohpádusas Hurdal-julggaštusas čuožžu, de eat sáhte šat dohkkehit dan, ahte mis lea láhkaortnet mii dahká vejolažžan dan, ahte 60 proseantta ohppiin gaskkalduhttet sámegiel oahpahusa, ja láhkaortnet mii ii sihkkarastte dan, ahte sámegiel oahppit šaddet sámegielagin. Jus mii ovttas galgat nákcet oahpahit boahtteáiggi sámegiel oahpaheddjiid ja buohccidivššáriid, de fertet dahkat juoidá DÁL. Ja vejolašvuohta duohtan dahkat dán lohpádusa vuođđoskuvlla bokte lea DÁL oahpahuslága bokte.
Jus mii ovttas galgat nákcet oahpahit boahtteáiggi sámegiel oahpaheddjiid ja buohccidivššáriid, de fertet dahkat juoidá DÁL. Ja vejolašvuohta duohtandahkat dán lohpádusa vuođđoskuvlla bokte lea DÁL oahpahuslága bokte.
Mikkel Eskil Mikkelsen, sámediggeráđđi
Sámi servvodat lea bures hárjánan gullat ahte váilot sámegiel oahpaheaddjit, ja dat hehtte sámi mánáid oažžumis buori oahpahusa. Dávjá dát váilevašvuohta geavahuvvo ággan dasa, ahte eat sáhte čađahit doaimmaid. Ii leat doallevaš bivdit sámi ohppiid vuordit dan, ahte gártet eambbo oahpaheaddjit. Danin livččii deaŧalaš baicca rievdadit geahččanguovllu ja baicca jearrat mo oahpahusláhka sáhttá leat ávkin rekrutteret eambbo ohppiid oahppat sámegiela, ja mo mii sáhttit oahpahuslága bokte sihkkarastit dan, ahte oahppit šaddet sámegielagin. Ja dieđusge maiddái dan, ahte mo oahpahusláhka sáhttá leat ávkin skuvlet eanet sámegiel oahpaheddjiid. Lea 26 jagi áigi go sámi ohppiid rievttit rievdaduvvojedje oahpahuslágas maŋimuš, muhto mii eat sáhte vuordit fas ođđa 26 jagi.
Mii fertet sihkkarastit ahte láhka duođas addá ohppiide vejolašvuođa šaddat sámegielagin, seammás go mii álggahit doaimmaid jođánit skuvlen dihtii eanet sámegiel oahpaheddjiid. Danin lea boahttevaš stuoradiggedieđáhus sámegiel oahpaheddjiid rekrutterema birra deaŧalaš. Stuoradiggi gieđahallá sihke oahpahuslága ja stuoradiggedieđáhusa ovdal geasi. Dat attašii vejolašvuođa čađahit beaktilis doaimmaid.
Oahpahusláhka berre doaibmat reaidun ja čoavddan ovddidit sámi oahpahusa ja fuolahit dan, ahte mii lihkostuvvat sámegiela ealáskahttimiin seamma láhkái go «Wexelsen-plakáhtta» geavahuvvui dáruiduhttinpolitihkas. Sámediggeráđđái lea váttis áddet dan, manin ráđđehus ii evttot doarvái bures nannet sámi mánáid rievtti sámegiel oahpahussii, go miihan dovdat dan historjjá mii lea sivalažžan dasa, ahte oallut sámit eai máhte sámegiela.
Vaikke Sámediggi lea botken oahpahusláhkakonsultašuvnnaid ráđđehusain, de ii goassege ovdal leat leamaš ná stuorra doarjja nannet sámegiel oahpahusa skuvllain. Oahppit, váhnemat ja politihkkárat vurdet sámegielaid reála loktema. Mun hástalan ráđđehusa, Stuoradikki, sámi servvodaga ja dáčča servvodaga čájehit dan, ahte mis lea bággu dahkat stuorát rievdadusaid sámegiel oahpahusa várás dál. Mis ii sáhte leat láhka mii ii sihkkarastte dan, ahte sámi oahppit šaddet sámegielagin, dát ii leat heivvolaš 2023:s.
