-Almmuhus-
Featured box1Njuolga maŋŋel suoidnemánu 22. beaivvi: – Olbmot ávžžuhit mu sorbmet iežan ja áitet...

Njuolga maŋŋel suoidnemánu 22. beaivvi: – Olbmot ávžžuhit mu sorbmet iežan ja áitet maid goddit mu

-

-

Moadde beaivvi maŋŋel go Norga čalmmustahtii suoidnemánu 22. beaivvi de leat máŋga sápmelačča ožžon goddináitagiid. Paradise Hotel realitynásti Maiken Utsi lea suorganan go olbmot oba sáhttet ge nuppi áitit goddit čearddalašvuođa dihte. – Olbmot ávžžuhit mu sorbmet iežan ja áitet maid goddit mu, muitala Maiken Utsi.

– Ii leat somá vásihit dan vaši maid dál oaččun. Oaččun olu persovdnafallehemiid, earret eará das mo mun lean olggosoaidnit. Olbmot ávžžuhit mu sorbmet iežan ja lean maiddái ožžon goddináitagiid. Ii leat somá oažžut kommentáraid das man ropmi lean dahje gullat ahte muhtumat sávvet mu jápmit, ja háliidit niibbiin čugget mu, muitala Paradise Hotel oasseváldi Maiken Utsi.

iFinnmark dat čálii vuosttažin dán birra.

Maiken Utsi namma beakkehii miehtá Norgga maŋŋel go searvvai Paradise hotel nammasaš reality TV-ráidui. Ráidu jorrá dál tv šearpmain ja dat áŋgiruššá gehččiid sihke bahá ja buriid oktavuođas. Maiken Utsi dadjá ahte gávdnojit gusto olu buohcci olbmot máilmmis, nu ahte ii goassege sáhte árvvoštallat leat go áitagat duođalaččat vai eai. Son sávvá dieđusge ahte lea dušše muhtun gii viggá almmáštallat. Buot fasttes dieđut čuhcet sutnje, go oažžu daid duháhiid mielde. Son geahččala badjelgeahččat daid, muhto lea váttis muhtun áiggiid.

REALITYNÁSTI: Maiken Utsi lea mielde Paradise Hotel realityprográmmas ja oidno TV:s dál. Govven: BJORNAR POSSE SANDBOE / VIAPLAY
REALITYNÁSTI: Maiken Utsi lea mielde Paradise Hotel realityprográmmas ja oidno TV:s dál. Govven: BJORNAR POSSE SANDBOE / VIAPLAY

– In leat vuos váidán ášši, muhto lean leamašan oktavuođas politiijaiguin. Sis ii lean dilli ovdal vuossárgga, ja dalle lean mátkkošteame Drammenii. Áiggun riŋget politiijaide Drammenis vuossárgga ja šiehttat áiggi doppe. Mu mielas lea dehálaš ahte politiijat váldet duođalažžan dákkár áššiid,  go jáhkkimis lea muhtin nuorra olmmoš čiegus nama duohken gii áitá, ja gii ii dieđe makkár váikkuhusat sáhttet šaddat dákkár duođalaš áitagiid geažil. Lea dehálaš ráŋggáštuvvot dákkár daguid dihtii, dadjá Utsi.

– Mii eallit 2021:s

Maiken ii loga ovdal vásihan sámevaši, easka dál go oidno TV:s šaddá cielahuvvot olu.

– Lean easka dál vásihan sámevaši, ja dat ii leat somá. Lean maid olu kommentáraid ožžon instagramas, main čállo ahte ii leat rasisma go cielaha sápmelaččaid. Dieđusge dat lea cielaheapmi ja mu mielas lea suddu ahte šaddá nu, go máilmmis han leat iešguđetge čearddat ja etnisitehtat, ja buohkain lea seamma olu árvu. Mii eallit 2021:s, ja lea oalle hirpmáhuhtti ahte ain gávdno rasisma obanassiige, lohká Utsi.

Loga maid:
Váidán neahtta­givssideami: – Mun hirpmá­stuvven

Olu áitagat maŋimuš áiggi

Ii leat dušše realitynásti Maiken Utsi gii lea áitojuvvon gottáhallat jur suoidnemánu 22. beaivvi čalmmusteame áigodagas. Aiddobeliid vuite Iinnasullo boazodoallit lágamánnerievttis eananeaiggádiid vuostá go eananeaiggádat dáhtto čuoiganláhtu cegget guovdu boazodoalu johtingeainnu ala. Go duopmu celkui ja go Vesterålen aviisa čálii das, de dievihii kommentárasadji sámi vašálašvuođain. Dál lea Iinnasullo orohaga Arild Inga váidán áitagiid politiijaide.

Lei NRK Sápmi gii čálii vuosttažin áitagiid birra. Sosiála mediaide lea Inga almmuhan filmma.

– Mii leat hui duđavačča go vuittiimet lágamánnerievttis. Seamma duđavačča eat leat dainna mii dáhpáhuvai maŋŋel duopmocealkima. Maŋŋel go media Suorttáin čálii áššis, de ilbme olu kommentárat. Okta lei nu roavis ahte árvvoštalaimet dan goddináittan ja nu bákkus šattaimet su váidit politiijaide. Mii ipmirdat ja doahttalit ahte eai buohkat leat seamma oaivilis go mii, muhto mii eat dohkket ja eat boađe goassege dohkkehit goddináitagiid. Lea oalle paradoksa ahte váiddiimet ášši justa suoidnemánu 22. beaivvi. Sii geat dihtet manne čalmmustahttit dán beaivvi, sii berrejit áddet ahte mii váivašuvvat go leat guottut sámi ja erenoamážit boazodoalu vuostá, ja ahte dáppe oalle garra konflikta maŋŋel diggeášši, cealká Arild Inga iežas videos man lea juohkán Facebookas.

VÁIDÁN GODDINÁITAGIID: Iinnasullo badjeolmmoš Arild Pettersen Inga lea váidán goddináitagiid politiijaide. Priváhtagovva
VÁIDÁN GODDINÁITAGIID: Iinnasullo badjeolmmoš Arild Pettersen Inga lea váidán goddináitagiid politiijaide. Priváhtagovva

– Mii fertet bargat juohke dásis

Sámediggeáirras ja NSR jođiheaddji Runar Myrnes Balto lea olu bargan rasisma vuostá. Son lea ieš váidán sámevaši miessemánu loahpageahčen, ja muitala ahte ášši lea dál politiija duohken. Olbmo gean son lea váidán politiijaide cielahii sámiid roavvát ja gohčodii sámiid borasdávdan mii leavvá ja ahte sámiid galgá báhčit.

– Mun lean ožžon vástádusa politiijas ahte sii leat ožžon váidaga ja leat jearran eambbo dieđuid dan birra. Dat orru leamen ain jođus ja dat lea buorre,ja mun sávan politiijat leat albmaládje guorahallamin dán ášši, dadjá Balto.

Su mielas leat dákkár vašálaš áššit hui duođalaččat. Son oaivvilda ahte lea bággu váidit roavva cielahemiid ja áitagiid, go dainna vugiin sáhttit albmaládje dokumenteret vaši ja soaitá maid dahkat ahte váldo eambbo duođalažžan. Son muitala ahte ii leat gullan Utsi ášši birra, muhto Ingga ášši lea suorggahahttii.

SÁMEDIGGEÁIRRAS: Runar Myrnes Balto mielas lea dohkketmeahttun go olbmot čállet dákkáriid. Govva: Astrid Helander
SÁMEDIGGEÁIRRAS: Runar Myrnes Balto mielas lea dohkketmeahttun go olbmot čállet dákkáriid. Govva: Astrid Helander

– Dat lea suorggahahtti ja dohkketmeahttun. Mii galgat ovddidit áššiid, ja NSR bealis sáhtán dadjat ahte mii váldit hui duođalažžan áššiid ja áigut bargat buot maid sáhttit diekkár cealkámušaid vuostá, dadjá son.

Balto muitala ahte Sámedikki bealis bargetge máŋgga dásis dákkár sullasaš áššiiguin, ja dadjá ahte ferte oahpahišgoahtit mánáidskuvladásis juo, eastadan dihte rasismma.

– Mii fertet oažžut sisa eambbo máhtu skuvllaide. Sámediggi ovttasbargá  gielddaiguin, ovdamearkka dihtii leat ovttasbargagoahtán Romssa gielddain maŋŋel buot daid cielahan áššiid mat dáppe leamašan.  Sámedikkis lea maid «Doarvái Dál» kampánjja man bokte skuvllat galget oahppat sámivaši birra. Muđui leat bidjan johtui prošeavtta mas galgá leat vejolaš jođiheaddjiide váldit neahttakurssa sámevaši birra, vai jođánit fuomášit ja eastadit vaši bargosajiin. Dát lea dehálaš fáddá mainna ferte bargat juohke dásis, dadjá son.

Guokte jagi áigi dubmehalai vašálažžan

Lea guokte jagi gollan dan rájes go muhtin almmái Norlánddas dubmehalai rievttis cielahan ja vašuhan sámiid roavvát sosiála mediain. Dát dievdu ávžžuhii earret eará olbmuid vuodjit bohccuid njeaiga. Hans Petersen, gii lei váidán dievddu, lei váidán oktiibuot 20 ášši politiijaide. Son lea jierásmuvvan go ain dáhpáhuvvet seamma áššit.

– Lohken ikte Maiken birra ja mus lea miella riŋget sutnje ja doarjut su. Leat oba fasttes kommentárat maid son lea ožžon. Dat leat vearrát kommentárat go maid dievdu 50 jagiin Norlánddas čálii go dubmehalai. Sávan son váidá ášši. Go áitet Arild Ingga goddit, de datge lea áibbas hirpmáhuhtti. Son han lea dušše bealuštan iežas vuoigatvuođaid ja ealáhusa. Dál leat gollan guokte jagi dan rájes go mun ledjen dikkis ja dakka maŋŋel lei Plassjes seammalágan ášši mii maid loahpahuvvui dainna ahte cielaheaddji sáhkkohalai. Mii leat geahččalan maid olu eará áššiid cegget, muhto dássážii leat politiijat heaittihan visot áššiid, muitala Petersen.

HEAITTIHAN: Hans Petersen dadjá ahte leat geahččalan olu eará áššiid maid cegget, muhto dássážii leat politiijat heaittihan visot áššiid. Priváhta govva. 
HEAITTIHAN: Hans Petersen dadjá ahte leat geahččalan olu eará áššiid maid cegget, muhto dássážii leat politiijat heaittihan visot áššiid. Priváhta govva. 

Diggeášši mas Hans Petersen vuittii sámevašálačča vuostá 2019:s, lea bidjan presedeanssa eará áššiide. Son ávžžuha ge olbmuid geat vásihit áitagiid doalvut buot dieđuid politiijaide ja váidit.

– Mii muitit dalle go ášši jorai, de lei servodagas dakkár oaidnu ahte dát ii galgga dáhpáhuvvat. Dál lea gollan guokte jagi ja olbmot leat dego vajálduhttán. Lea jallodat ahte olmmoš ferte čađagaskka bealuštit ja čilget manne mii oba gávdnot ge. Lea maid áigi geahčadit paragráfa 100 cealkinfriddjavuođa birra, go dan duohkai cielaheaddjit čiehkádit. Galggašii čielgaset rádji ahte ii leat lohpi cielahit ja vašuhit. Odne beasat cegget vaššiorganisašuvnnaid ja cealkit feara maid cealkinfriddjavuođa lága vuođul, lohká Petersen Ávvirii.

Rámis sápmelašvuođain

Maiken mielas lea váivi vašuhuvvot. Son diehtá ahte leat olusat geat maid vásihit vaši, dušše danin go leat sápmelaččat dahje go leat sevdnjesvaragat.

– Dat ii leat dohkálaš. Sii geat vašuhit earáid fertejit rahpat čalmmiid ja duođai njuolgat. Lea váivi cielahuvvot sámi duogáža geažil, go mun han čevllohalan dainna. Mus ii leat makkárge váttisvuohta almmuhit ja eallit sápmelažžan, dadjá son.

Jus Maiken Utsi, Arild Inga ja Runar Myrnes Balto váidagat gevvet diggái, de sáhttet olbmot geat leat vašuhan, cielahan ja áitán sosiálamediain dubmehallot gitta 3 jagi giddagassii.

ČEVLLOHALLÁ SÁMIVUOĐAIN: Maiken Utsi ii čiegat sámevuođas. Son čevllohallá dáinna. Govva: priváhta
ČEVLLOHALLÁ SÁMIVUOĐAIN: Maiken Utsi ii čiegat sámevuođas. Son čevllohallá dáinna. Govva: priváhta
-Almmuhus-