Davvi-Ruoŧas vuhttet dálkkádatrievdama, erenoamážiid dálvet. Dálkestašuvnnaid logut čájehit ahte áigodat go lea muohta, lea otnon guvttiin mánuin maŋemus 30 jagis. Rievdamat leat goarádussan boazodollui.
Davvi-Ruoŧas vuhttet dálkkádatrievdama, erenoamážiid dálvet. Dálkestašuvnnaid logut čájehit ahte áigodat go lea muohta, lea otnon guvttiin mánuin maŋemus 30 jagis. Rievdamat leat goarádussan boazodollui.
Njoammelrohttodávda mii sáhttá njoammut olbmuide, lea seamma áigodagas hirbmadit lassánan, ja lea šaddan eambbo dábálaš go ovdal lei. Dan čájeha Ubmi universitehta dutkkus.
– Dutkkus čájeha ahte dálkkádatrievdamat Davvi-Ruoŧas lea eanet viiddis go álggus vurdon, ja boazodoallu lea rašit go álggos doivo, muitala Álbmotdearvvašvuođa doavttir Maria Furberg.
Go muohtaáigodat oatnu, čuožžilit váikkuhusat boazodolliide.
Go boazodoallit šaddet rahčat váikkuhusaid čoavdit, de čuoččuhuvvo gilvu eará ealáhusain, guohtuneatnamiid gáržžideapmi, boraspirepolitihka ja heajos ekonomiija sivvan rahčamušaide, čállá Ubmi universitehta preassadieđáhusas.
Fertejit buoridit divššu
Maria Furberg lea dutkosis gávnnahan ahte njoammelrohttodávda lea leavvagoahtán geográfalaččat.
Iskosat čájehit ahte 16 geardde eanet olbmuin lei njoammelrohttodávda go ovdal. Iskosat leat čađahuvvon gaskkal 1984 ja 2012:i.
– Lea mearkkašahtti go njoammelrohttodávda lea nu garrasit leavvan go dat maid álggos leimmet doivon. Dearvvašvuođabálvalus ferte buoridit diagnostiserema nu ahte buohkat geat ožžot njoammelrohttodávdda ožžot rievttes divššu. Dasa lassin ferte dávda maid viidáset dutkojuvvot áiggi badjel, muitala Furberg.
