Son láidesta 13 sámi lávdedáiddára geat leat New Yorkas dál čájeheame amerihkálaččaide Sámi kreatiivvalaš máŋggabealatvuođa. Deaivvat Sara Margrethe Oskaliin gii áŋgiruššá sámevuođa ovddas ja gii háliida eambbosiid vásihit sámi lávedáidaga ja filmmaid.
Son láidesta 13 sámi lávdedáiddára geat leat New Yorkas dál čájeheame amerihkálaččaide Sámi kreatiivvalaš máŋggabealatvuođa. Deaivvat Sara Margrethe Oskaliin gii áŋgiruššá sámevuođa ovddas ja gii háliida eambbosiid vásihit sámi lávedáidaga ja filmmaid.
– Dát lea sámi lávdedáidaga stuorámus čalmmustahttin olgoriikkas, ja mii illudit hirbmadit ovdanbuktit amerihkálaččaide lávdedáidaga, luđiid, filmmaid, divttaid, visuála dáidaga ja olu eará. Dan sii ánssášit vásihit, mojohallá Sara Margrethe, gii liiko bagadallat, jođihit prošeavttaid ja ovdánahttit earáid.
Leat Sámi Teáhtersearvi ja Scandinavian House mat ovttasbarget prošeavttas mas leat guokte olleseahkeda čájálmasa odne ja ihttin, miessemánu 11. ja 12. beaivvi, New Yorkas.
Máinnasteapmi movttiidahttá
– Dat mii mu movttiidahttá lea dárbu muitalit máidnasiid sámi geahčestagas, juohkelágan historjjáid. Son bisána muitaleames ja jurdila ovdal go dadjá:
– Juohke historjá gáibida sierra formáhta; muhtimat gáibidit divtta, muhtimat filmma, várra noveallaid dahje lávdedáidaga. Mus leat olu historjját mat eai leat vel gávdnan sierra málle, fertejit álggos láddat. Historjját mat leat gávdnan málle gávdnojit girjjiin, diktačoakkáldagain, mánusiin, filmmain ja teáhterčájálmasain.
Son govvida iežas šáŋŋerrasttildeaddji dáiddárin, ja sus lea nanu duogáš Helssega Teáhterallaskuvllas ja sus lea dáiddalaš doavttergráda Dáiddaallaskuvllas Oslos.
Servvodatcuiggodeapmi ja satiira
Sara Margrethe oaivvilda su historjját eai leat dušše čábbát, dat leat áinnas maid servvodatcuiggodeaddjit ja satiirralaččat.
– Sámi kultuvrras leat máŋga dási, ja mun háliidan hástalit daid dásiid humora vehkiin. 2010 rájes lea son mátkkoštan soločájálmasain «Guksin guollemuorran, mas son hástalii sámi kultuvrra iežas skealbma-rollas.
– Jus mii galgat ceavzit álbmogin, de fertet mii addit ándagassii das mii lea leamaš, beassat eret oaffarrollas. Jus mii leat massán oasi sámi kultuvrras, de fertet mii ieža váldit dan ruovttoluotta. Giella, historjját, árvvut. Mun massen čanastaga boazodollui, válljejin ieš dan ja dat lea surgat, muhto mii fertet doahttalit dan maid mii ieža leat válljen, dadjá son nannosit.
Dávjá ii gánnáhahtti
– Kulturbargin lea olmmoš hárjánan ahte go prošeavttat gártet nullii, de lea dat hui buorre. Jurdda oažžut badjebáhcaga ii gávdno. Ii galgga gártat nullii. Doaimmahit ealáhusa dáiddárin lea measta veadjemeahttun bargu, go ii han dienas lea dat mii movttiidahttá.
Sara Margrethe lohká duođalaš jienain:
– Dan dihte válddán áinnas oasseáiggi ja bissovaš bargguid gaskkohagaid. Mun lean rešisseren Sámi Grand Prixa, ja juste dál oktiiheivehan geassekurssaid Sámi allaskuvlla ovddas ja jođihan sámi teáhtera festivála mii dál lea New Yorkas.
Son lea leamaš mielde Dáhttu nammasaš sámi kulturealáhusprográmmas, mas kulturbargit ožžot gelbbolašvuođa fitnodatdoaimmas.
– Mu mielas lei Dáhttu informatiiva ja dárkil, vaikko dáiddára bargu dávjá ii leat fitnodatekonomalaččat gánnáhahtti. Muhto lea gal buorre oažžut muittuhusa ahte ii váldde beare unnán mávssu.
Stuora máilbmái
– Movt mii galgat olahit dan stuora máilbmái? Sara Margrethe geahčesta munnje ástaleaddji čalmmiiguin ja lohká dehálažžan ahte mii duostat muitalit daid garra historjjáid, iige dušše čevllohallangovaid.
Son ii čiegat ahte son háliida eanet bargat riikkaidgaskasaččat boahtteáiggis.
– Muhto mii fertet ráhkadit historjjáid dáppe ja vuovdit daid olgomáilbmái iežamet eavttuid vuođul, nu go Mari Boine lea dahkan. Son lea máilmmiartista. Su haga in livčče mun sáhttán doaimmahit iežan barggu. Go mii leat vuolgán New Yorkii iežamet lávdedáidagiin, de lea dehálaš muitit ahte lea soames eará gii lea ovdal min lea gallán luotta. Mii fertet ain gilvit sámi dáidaga ja kultuvrra viidásit. Mađi eant dan dahket, dađi álkibun dat šaddá midjiide buohkaide!
Čállán ja govven: Torill Olsen
