-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASATNationála­museas sámi dáidda oidnosis: – Sávan ja jáhkán dan mearkkašit olu

Nationála­museas sámi dáidda oidnosis: – Sávan ja jáhkán dan mearkkašit olu

-

-

Ođđa Nationálamusea lea rahppon, ja doppe leat ovttas sámi dáidagiin badjel 6500 iešguđetlágan dáidaga čohkkejuvvon davvi stuorámus dáiddamuseii.

Museas lea rahpančájálmas Lyshallenis, dahje Čuovgahállas, mii bistá golbma mánu ovdal go bohtet ođđa dáidagat dálá dáidagiid sadjái. Nuppi oasis leat dáidagat mat galget musea čájáhusas eaige molsašuva.

– Rahpančájáhusas, man namma lea «Jeg kaller det kunst», lea olles čoakkaldat mii čájeha ahte dáidda, man ráhkadit Norgga dáiddárat, lea máŋggabealat ja girjái, olu eambbo go dan maid čoakkáldat lea čájehan dán rádjái. Olusat leat geavahan ođđa mediaid ja dáiddahámiid dán čájáhusas, nu ahte jáhkán ollislaš govva mearkkaša olu, muitala dáiddár Susanne Hætta, geas lea okta govva ja guokte bácci museas.

Son muitala ahte lea čájeheamen dáidaga mii lea čadnon «MeToo» ja «SápmiToo» kampánnjii.

Loga maid:
Nationála­musea bidjá sámi dáidaga dehálamos čájehan­seaidnái 

– Dieđusge jos bargá vissis fáttain, nu go mun lean bargan «MeToo» ja «SápmiToo» oktavuođas, de lea maid sávvámis juoidá mii álggaha jurdagiid olbmuin go dat lea fáddá man eat sáhte guođđit. Ráhkadin gova ja keramihkkabácciid seminárii mas lea namma «SápmiToo» man mii Dáiddadálus lágideimmet go háliideimmet čalmmustahttit veahkaváldima ja illasteami álgoálbmotnissoniid, mánáid ja seksuálalaš minoritehtaid vuostá, dadjá Hætta

Oainnus ja dohkkeheapmi

Susanne Hætta dadjá ahte lea dohkkeheapmi go sámi dáiddárat leat oidnosis eará dáidaga bálddas Nationálamuseas.

– Muđui livččii dego ahte ii gávdno jos ii leat oidnosis Nationálamuseas riikkas gos sápmelaččat orrot. Šaddat unnit oaidnemeahttumin go sámi dáidda lea oassin Norgga Nationálamusea čoakkáldasas, dadjá son.

Su mielas lei somá go su leat válljen leat mielde rahpančájáhusas. Son ii lean vuordán ahte sii geat barget ja bidjet čájáhusa čoahkkái galge su dáidaga válljet, vaikko leat galledan su orrunsaji ja doppe gos bargá dáidagiin.

DÁIDDÁR: Susanne Hætta čevllohallá go beassá čájehit dáidaga Nationálamuseas. Govva: Deanna Berg
DÁIDDÁR: Susanne Hætta čevllohallá go beassá čájehit dáidaga Nationálamuseas. Govva: Deanna Berg

– Maiddái sidjiide geat eai beroš nu olu dáidagis

– Jos leat Oslos geasset dahje muđuige, de gal ávžžuhan fitnat Nationálamuseas, maiddái sidjiide geat eai beroš nu olu dáidagis, go doppe lea olu iešguđetlágan dáidda. Soaittát leat smiehttan ahte doppe leat dušše dološ govat mat heaŋgájit das, muhto doppe lea ođasmahttojuvvon. Lea fiinna vásáhus vázzit visttis ja geahčadit dáidaga, dadjá son.

Ii leat dušše Susanne Hætta gii ovddasta sihke sámi dáidaga ja Dáiddadálu museas.

– Máret Ánne Sara «Pile o´Sápmi Supreme» maid heaŋgá resepšuvnnas, nu ahte lea vuosttaš maid oaidná go boahtá sisa. Dan gal ferten dadjat ahte sihke son, mun ja Hilde Skancke Pedersen leat golmmas Dáiddadálus geain leat dáidagat mielde. Dainna smiehtan ahte mii ja Guovdageainnu suohkan galgat čevllohallat, ahte Dáiddadálus leat aktiiva dáiddárat suohkanis, loahpaha Hætta.

Muitalit dan maid eai leat ovdal

– Lei hui miellagiddevaš, historjjálaš dáhpáhus rahpat musea. Čoalit nu čagalduvve. Leat guhká dán vuordán nu ahte lei buorre beassat rahpat ja čájehit visot gehččiide, muitala Randi Godø, Nationálamusea kuráhtor.

Randi Godø, Nationálamusea čoakkáldaga ja čájáhusa kuráhtor. Preassagovva: Nationálamusea
Randi Godø, Nationálamusea čoakkáldaga ja čájáhusa kuráhtor. Preassagovva: Nationálamusea

Sii leat mátkkoštan miehtá Norgga ja deaivvadan dáiddáriiguin, muhto lea maid leamašan vejolaš dáiddáriin ohcat beassat mielde.

– Sávan ja jáhkán dan mearkkašit olu. Lea dáiddáriid dáidda maid leat badjelgeahččan čoakkáldagaid ja čájáhusaid oktavuođas. Lea dehálaš áŋgiruššan musea bealis geahččalit gokčat dan maid leat badjelgeahččan. Leat dehálaš dáiddárat Sámis maid, ja dan mii čájehat, dadjá Godø.

Nationálamusea rahppui geassemánu 11. beaivvi. Doppe leat dovddus dáiddáriid dáidagat, nu go J.C. Dahl, Adolph Tidemand, Hans Gude, Harriet Backer ja Christian Krohg. Muhto sámi dáiddárat leat maid ožžon saji, nu go Joar Nango, Susanne Hætta, Aino Hivand, Hilde Skancke Pedersen, Josef Halse, Odd Marakatt Sivertsen, Ingunn Utsi, Elina Waage Mikalsen, Ann Holmgren & Mette Henriette, Silje Figenschou Thoresen, Hanne Grete Einarsen, Sissel Mutale Bergh ja Aage Gaup.

-Almmuhus-