– Jurddašmeahttun dilli lea čuožžilan go beassášbasit lahkonišgohtet seammás go mii geahččalit caggat ja dáistalit njoammudávdda. Dat lea dakkár hástalus maid mii fertet ovttas dustet, ja mii hástala olles min servodaga, čállá sámediggepresideanta Aili Keskitalo.
Mii fertet vuosttažettiin vuhtiiváldit iežamet vuorrasiid ja eará mielboargáriid geat leat riskajoavkkus. Mii fertet buohkat geavahit buot návccaideamet dasa ahte hehttet virusa leavvamis. Dat lea min váldofuomášupmi.
Ádjánii ovdalgo gearggusvuođaeiseválddit juhke dieđuid sámegillii, ja Sámedikki bealis mii dahkat buot maid mii sáhttit dahkat sihkkarastin dihtii ahte heakkadehálaš dieđut dávdda ja dehálaš servodatdoaibmabijuid birra jovdet sámi álbmogii sámegillii. Erenoamážit sámi vuorrasiin ja buot nuoramusain lea stuorra dárbu oažžut dieđuid sámegillii.
Mii fertet buohkat geavahit buot návccaideamet dasa ahte hehttet virusa leavvamis. Dat lea min váldofuomášupmi.
Aili Keskitalo
Sámediggi searvá álbmogasbargui eastadit Koronavirusa njoammumis viidáseappot ja lea čađahan máŋga doaibmabiju. Bargit barget ruovttukantuvrrain ja mátkkošteamit leat bissehuvvon. Muhtun bargit leat maid mielde hui dehálaš bargguin Siviilasuodjalusa ja Ruovttusuodjalusa olis. Sámedikki kantuvrabáikkit leat giddejuvvon gallededdjiide. Muđui doaibmá Sámediggi nu mo dábálaččat.
Heahtedilli čuohcá maiddái sámi mánáide ja nuoraide. Skuvlejupmi ja oahppan ferte dáhpáhuvvat digitála čovdosiid ja oahpponeavvuid bokte. Mis galggašedje leat eanet digitála girjjit ja oahpponeavvut, mainna mii áŋgiruššat garrasit. Sámi oahpaheddjiin ja ohppiin lea dávjá nana digitála gelbbolašvuohta go stuorra oassi sámegieloahpahusas čađahuvvo digitála čovdosiid bokte. Dat sáhttá geahpedit ollugiid hástalusaid.
Čađahuvvon doaibmabijut dagahit ollugiid ealáhuseallimis erenoamáš rašis dillái.
Aili Keskitalo
Čađahuvvon doaibmabijut dagahit ollugiid ealáhuseallimis erenoamáš rašis dillái. Boazodoalu stuorra oasis lea duppal heahtejahki issoras ollu muohttaga geažil. Sámi mátkeealáhussii, kulturealáhusaide ja eanaš eará ealáhusaide leat doaibmabijut čuohcan garrasit. Sámediggeráđđi lea guorahallagoahtán buot maid Sámediggi hálddaša dan várás ahte kártet sámi servodaga dili ja sin dili geat ožžot doarjaga mis.
Sámediggi áigu hui njuovžilit dustet rievdan eavttuid buoremus vuogi mielde. Mii háliidit doaibmat oasálažžan daidda doaimmaide mat leat plánen viidásat ovdáneami, muhto geat dál vásihit seađas heahtedili mii buvttiha hui eahpesihkkaris boahtteáiggi. Danne addá Sámediggi doaimmaheddjiide viiddiduvvon vejolašvuođaid ođđasis organiseret prošeavttaideaset. Sámediggi áigu leat veahkkái jus ealáhusdoaimmaheaddjit háliidit geavahit guhkebuš áiggi daidda prošeavttaide maidda sii leat ohcan ruhtadeami Sámedikkis.
Ovttas Romssa ja Finnmárkku fylkkasuohkaniin, Romssa ja Finnmárkku fylkkamánniin, NHO:in, LO:in ja Innovašuvdna Norggain mii buohtalastit diehtojuohkima, koordinerema ja oktiiordnema iežamet áŋgiruššama ektui guhkebuš áiggi vuollái. Sámedikkis galget dás duohko leat jeavddalaš čoahkkimat Koronavirusa birra. Mii áigut bargat dan ala ahte sáhttit lihtodit eará fylkkaiguin, fylkkamánniiguin ja guovddáš eiseválddiiguin dakkár doaibmabijuid čađaheami oktavuođas mat doaimmašedje sihke oanehat ja guhkit áigái buohkaide geaidda čuhcet stuorra váikkuhusat dain doaibmabijuin mat leat čađahuvvon min buohkaid dorvvolašvuođa várás.
Mii leat gulahallamin ráđđehusain daid hástalusaid ektui mat sámi servodagas leat dál, ja erenoamážit daid ásahusaid ja áigumušaid ektui mat gullet Sámedikki bušehttii. Sámediggeráđđi oaivvilda ahte stáhta roassoruđain berre várrejuvvot stuorra oassi sámi servodaga várás.
Sámediggi lea dál bargamin ruhtasirdimiiguin iežas bušeahtas. Okta dakkár doaibmabidju sáhttá leat ahte loktet doarjjamáksomeriid ealáhusovddideapmái ja nuppástuhttimii daidda doaimmaid várás maidda servodatdoaibmabijut čuhcet Korona geažil. Eará doaibmabidju sáhttá leat vuolidit prošeavttaid iežaskapitálagáibádusa daidda fitnodagaide maidda doaibmabijut Korona geažil čuhcet. Sámi mátkeealáhus, guossohanbáikkit ja idjadanfálaldagat leat dakkár suorggit maidda doaibmabijut čuhcet garrasepmosit dalán. Ealáhusgárddit čađahit máđohis áŋgiruššama fitnodagaid bagademiin ja čuovvulemiin. Danne áigut lasihit juolludemiid Sápmi Ealáhusgárdái nannen dihtii sin kapasitehta.
Eará suorgi masa maiddái doaibmabijut čuhcet garrasit, lea min dáiddárat. Danne áigut lasihit rámmaid Sámi Dáiddárráđđái vai sii sáhttet doarjut dáiddáriid stipeanddaiguin, fágalaš ovddidemiin ja sullasaččaiguin. Iežamet ohcanvuđot ortnegis kulturdoaibmabijuid várás mii áigut vuoruhit fágalaš ja dáiddalaš ovddideami ja buvttadeami dan áigodagas go dáiddáriin lea uhcit doaibmamuš Koronavirusa geažil.
Mii áigut maid čuovvulit iežamet ásahusaid dainna lágiin ahte lasihit rámmaid ohcanvuđot ortnegii ásahusovddideami várás. Mii háliidit movttiidahttit sin bidjat fágalaš ovddideapmái daid návccaid maid sii muđui eai geavat dál.
Sámi servodat galgá maid oažžut oasi stáhta roassoruđain, ja mii leat bargamin oažžut dan čađahuvvot. Sámedikki iežas bušeahtas lea sámediggeráđis váldi sirdit 20 % rádjai doarjjaruđain, ja dán válddi mii áigut geavahit. Dattetge ii sáhte Sámediggeráđđi sirdit ruđaid dakkár áigumušaide mat eai boađe ovdan dálá bušeahtas dahje ásahit ođđa doarjjaortnegiid. Ii ge sáhte Sámediggeráđđi sirdit hálddahuslaš ja politihkalaš dási doaibmagoluid.
Sámediggeráđi ráddjejuvvon válddi geažil, ja dan geažil go mii oaidnit dárbbu ruhtasirdimiidda, de mii leat gohččun Sámedikki joavkojođiheddjiid čoahkkimii boahtte vuossárgga. Muhtun dain doaibmabijuin maid Sámediggeráđđi árvvoštallá, ii sáhte Sámediggeráđđi okto čađahit, muhto daid ferte čoavdit reviderejuvvon bušeahtas dievasčoahkkinmearrádusain. Nu mo dilli dál lea, de lea hui eahpečielggas lea go vejolaš čađahit Sámedikki dievasčoahkkima ovdal geasi, ja mii leat danne ovttas dievasčoahkkinjođiheddjiin árvvoštallamin vejolaš čovdosiid mo čađahit dievasčoahkkimiid.
Mun doaivvun mii sáhttit ovttas dustet dán heahtedili. Mii fertet fuolahit guhtet guimmiideamet.
Aili Keskitalo
Mun doaivvun mii sáhttit ovttas dustet dán heahtedili. Mii fertet fuolahit guhtet guimmiideamet. Mii oaidnit man rašit dusten- ja dearvvašvuođabálvalusat leat doaresbeale suohkaniin ja man guhkes gaska dat lea buohcceviesuid heahtedilledoaimmaide. Dát ášši guoská hui ollugiidda. Mis leat čeahpes ja áŋgiris olbmot dearvvašvuođasuorggis, gávppiin, buhtisteddjiid gaskkas ja sin gaskkas geat veahkehit johtolaga joatkevaš muohtaboltumiin, poastafievrridemiin ja doapparčohkkemiin. Smávva suohkanat mat čađahit dehálaš áŋgiruššama vai mii ceavzit dán dilis nu bures go vejolaš. Mun lean hui giitevaš sin áŋgiruššamiin.
Mii diehtit ahte ollugat rahčet dál ja ahte ollugiin leat stuorra hástalusat dán heahtedilis. Sámedikki bealis mii áigut dahkat buot dan maid mii nákcet. Minguin sáhttá váldit oktavuođa e-poastačujuhusa samediggi@samediggi.no bokte.
