Sámi giellavahku ulbmilin lea buoridit sámegielaid stáhtusa ja buoridit máhtu sámegiela ja -kultuvrra birra olles servodagas. Juste dán vahkus galget sámegielat gullot ja oidnot juohke sajis.
Goas: Golggotmánu 19.–25. beaivvi 2020 Gos: Miehtá riikka Geat: Sámediggi bovde buohkaide searvat
Mii lea Sámi giellavahkku?
Sámi giellavahkku lea oassi Sámedikki guhkes áiggi giellaáŋgiruššamis – Giellalokten, ja dát lea maiddái Sámedikki ON álgoálbmogiid riikkaidgaskasaš giellajagi váldočalmmusteapmi. Sámi giellavahkus mii ovttas oainnusmahttit ja buoridit máhtu sámegielaid birra olles servodagas. Priváhta ja almmolaš ásahusat, ealáhuseallin, organisašuvnnat ja eará aktevrrat bovdejuvvojit oainnusmahttit sámegielaid juste dán vahkus.
Olles giellavahkku prográmma gávnnat giellavahkku.no siiddus.
Ovttas váldit mii stuorábuš ovddasvástádusa sámegielaid gullomis, oidnomis ja geavaheames buot servodatsurggiin.
Manne lea Sámi giellavahkku dehálaš?
Olles Sámi ássanguovllus leat 11 sámegiela. Go riikkaidgaskasaččat geahččá, de leat buot sámegielat áitojuvvon, duođalaččat áitojuvvon dahje measta oalát jávkamin. Beroštupmi sámi servodahkii lea stuoris, ja áigi goas dahkat oktasaččat giellaáŋgiruššama, ii sáhtáše leat buoret.
Mihttomearrin sámi giellavahkuin lea oažžut oidnosii sámegielaid almmolašvuođas, loktet máhtu sámegielaid birra ja lokte gielaid stáhtusa. Dat golbma sámedikki Norggas, Ruoŧas ja Suomas háliidit ahte sámegielat galget oidnot, gullot ja geavahuvvot buot servodatsurggiin giellavahkus.
Sámegielat galget gullot ja oidnot juohke sajis
Maid sáhtát don dahkat?
Jorgal sámegillii biebmofálaldatlisttu mii du báikkálaš gáffádagas lea, lágit giellagáffádaga dahje heŋges Sámi giellavahku plakáhta lásii. Dus soitet eará buorit evttohusat mot sáhtát searvat giellavahkkui?
– Geavahit sámegiela sosiála mediain, čájet ahte searvvat!
– Hástit báikkálaš ealáhusdoaimmaid márkanfievrridit sámegillii.
Loktet sámegiela ja sámi kultuvrra iešguđege vugiiguin Ávžžuhit iežat favorihttagáffádaga jorgalit biebmofálaldatlistu sámegillii.
– Čállit velkommen sámegillii (Bures boahtin! Buorisboahtem! Buerie båeteme!).
– Ráhkadit infoplakáhta maiddái sámegillii (omd. muitte nuollat skuovaid).
– Lágidit giellagáffádaga dahje eará deaivvadeami mas lea sámi fáddá. Heŋgestit Sámi giellavahku plakáhta
– Buot veahkki lea buorre!
Gáldu: Sámediggi
Faktadieđut sámegielaid birra
Olles sámi ássanguovllus leat 11 sámegiela. Riikkaidgaskasaččat go geahččá, de leat buot sámegielat áitojuvvon, duođalaččat áitojuvvon dahje measta oalát jávkamin.
Sámi giellaguovllut leat árbevirolaččat osiin Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas. Guoládatnjárgga rájes oarjedavvin, Engerdalii Mátta-Norggas ja gitta Idre rádjai Mátta-Ruoŧas. Dán guovllu gohčodit sámegillii Sápmin.
Dat sámegielat mat eanemusat geavahuvvojit Norggas dál leat davvisámegiella, julevsámegiella ja máttasámegiella. Bihtánsámegiella, ubmisámegiella ja nuortasámegiella leat ealáskahttojuvvomin Norggas.
Vaikko leat áitojuvvon jávkamis, de sámegielat ain bissot. Doaivva lea. Sámiid gaskkas lea dihtomielalašvuohta giela ja giellaválljema ektui, ja eanet ja eanet olbmot válljejit searvat kurssaide oažžun dihtii giela ruovttoluotta maid min máttut leat massán. Guovlluin gos sámegiella ii leat geavahuvvon sohkabuolvva dahje guovtti áiggi, de váldet dál nuorra rávisolbmot sámegiela ruovttoluotta ja geahččalit várrugasat addit dan viidáseappot mánáidasaset. Ođđa sámegielat sohkabuolva sámegielat mánáiguin bajásšaddá dál.
Norgga servodat lea maiddái fátmmastan sámi kultuvrra, ja sámit miehtá riikka vásihit ahte sin kultuvra ja gielat eanet dohkkehuvvojit.
Sámegielat leat suddjejuvvon earret eará ILO-konvenšuvnna 169, Norgga vuođđolága, Báikenammalága, Sámelága giellanjuolggadusaid ja oahpahuslága bakte.
Riikkaidgaskasaččat leat sámegielat suddjejuvvon earret eará davviriikkaid giellajulggaštusa ja European Charter for Regional and Minority Languages bakte.
Gáldu: Sámediggi ja giellavahkku.no
