Sin bearaš lea maid vásihan ahte fuolkemánná lea gártan dáža biebmoruktui ja vaikke sii leat iešguđet dásis viggan oččodit máná sámebirrasii de dat ii leat lihkostuvvan. Dál ávžžuha son ahte sii ja earát geat leat vásihan dán seamma čoahkkanit joavkun, ovddidit áššiideaset vaikke olmmošvuoigavuohtakommišuvdnii.
Sin bearaš lea maid vásihan ahte fuolkemánná lea gártan dáža biebmoruktui ja vaikke sii leat iešguđet dásis viggan oččodit máná sámebirrasii de dat ii leat lihkostuvvan. Dál ávžžuha son ahte sii ja earát geat leat vásihan dán seamma čoahkkanit joavkun, ovddidit áššiideaset vaikke olmmošvuoigavuohtakommišuvdnii.
Su siessal váldui eret váhnemiid hálddus go lei dušše njuoratmánná, ja šattai de mánáidsuodjalusa háldui. Mánná lea dál dážabiebmoruovttus.
– Jurddaš 10 jagi leat jo vássán dan rájes go dát dáhpáhuvai, lohká nisu dan botta go geahčada bábirgubá mii lea čoggon dan áiggis.
Jorran diggevuogádagas
Ávvir lea čállán dan birra go muhtin áhkkoolmmoš ballá iežas mánáidmáná dáruiduvvat go mánáidsuodjalus lea dan árvvoštallamin bidjat dáža biebmoruktui. Dál ii leat ovttasge obbalaš diehtu das galle sámemáná leat dien dilis. Lea maiddái unnán dutkojuvvon das makkár váikkuhusat sáhttet mánáide leat geat bajásšaddet dážabearrašis.
Dáinna nissoniin deaivvadan su ruovttus. Sin bearaš geahččaledje vuosttaldit dan ahte mánná gártá eret sámi birrasis, sin ášši lea jorran diggevuogádagas ja finadan gitta alimus rievttis. Fápmuduvvon duopmu celkkii máná galgat máhcahuvvot fulkkiidis lusa, nu ii geavvan.
Loga maid: – Balan máná dáruiduvvat biebmoruovttus
Loga maid: Eai gávdno logut
– Eai lágat eai ge konvenšuvnnat ábut
Vaikke nisu lohká iežas arvvahuvvon ja návccahuvvan, de lohká alddis liikká lea doaivaga dasa ahte dákkár áššiide gávdno čoavddus. Son muitala iežas oaidnán ahte eai lágat, eai ge konvenšuvnnat leat ávkin.
– Ii ábut dan ovttaskas olbmos ii guđe ge láhkai viggat ja jus galgá dohko olmmošvuoigatvuohtarivttiid vuogádahkii, de ferte, jus mun lean ádden riekta, leat joavku.
– Ja mun gal lean jurddašan, mii fertet dál čalmmustahttit, mii fertet geat leat dán vásihan, mii fertet duostat muitalit nama ja ámadaju čájehit. «Dá leat mii», eat go mii de ovttasráđđái sáhte dán doalvut olmmošvuoigatvuođa vuogádagaid sisa go dat ii ábut Norgga lágaiguin, daid leat mii iskan, lohká son.
– Bahča dovdu
Oidno ahte ášši čuohcá nissonii, son máŋgii njuorrasa go háleštettiin.
– Dat lea hirbmat diekkár bávččas, ja bahča dovdu ja de dat mii de lea vel, don massát luohttámuša eiseválddiide. Go oainnán ja logan ahte jo láhka lohká nu, na jade, na mo de jus láhka logaš vaikke maid? Das ii ábut. Lágaiguin ii ábut dás. Ii gávdno áittardeaddji mii bearráigeahččá mánáid olmmošvuoigatvuođaid ja gii sáhttá bidjat ráŋggáštusaid. Ovtta gaskka lea leamaš dakkár vuollánan dovdu, olmmoš vuollána ja nuppe vuoro lea fas diekkár stuorra moraš. Dat lea nu moraš don it nagot šat bargat.
Jus ásahuvvošii fierpmádat de oaivvilda nisu ahte das galggašedje leat maiddái earát go dušše dat geat leat dán dilis.
– Dat fertešedje olbmot searválagaid geat leat vásihan dán, muhto eai dušše dakkárat geat leat vásihan dán, muhto maiddái nana doarjjaolbmot, geat dorjjoše dán ášši ja geat livčče resursan. Go mii han leat návccahuvvan, dat olmmoš gii lea dán dilis das eai leat návccat doalvut dán gosage, dás dárbbašat olbmuid veahkkin.
Loga maid: – Dat dáruiduhtte mu
– Ii oktage duostta jietnadit
Ávvira áššiin lea boahtán ovdán ahte dál ii leat ovttasge obbalaš diehtu das galle sámemáná leat gártan dážabearrašiin bajásšaddat, dat ii hirpmahuhte nissona.
– Na diet lea dieđusge mánáidsuodjalussii hui buorre go eat dieđe. Ja oainnat de sáhttet lohkat ahte dát lea ovttaskas ášši ja juohke ášši lea ovttaskas ášši, dan mii gal diehtet. Muhto dat ovttaskas áššit leat maid servodatáššit, dat lea servodatváttivuohta dat. Ja nubbi lea vel dat ahte dieinna jávohisvuođageatnegasvuođain stivrejit vel daid lagaš olbmuid vel. Ja dainna ii duostta oktage jietnadit, go gii bat dáhttu mánnái bahá? Dat čiehkádit ferte juohke okta.
Gáldu doarju
Gáldu Álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddáža direktevra Laila Susanne Vars doarju jurdaga ahte ásahit fierpmádaga man bokte sáhttet ovddidit áššiideaset viidáseappot.
– Jua, mun gal jáhkán das livččii ávki. Vuoigatvuođat eai duohtan dahkko jus ii oktage váidde daid. Livččii ávki jus váhnemat, fuolkkit ja lagasolbmot geat leat vásihan dákkár áššiid čoahkkanit ja humadit. De oččošii eambbo čielgasa dasa ahte leat go olu dákkár áššit. Jáhkán dát áššit mat medias leat beaggán leat dušše čáhcegieran, lohká Vars.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Vuorkágovva: Astrid Helander
Eai leat dohkkehan liigeprotokolla
Norga lea ratifiseren ON mánáidkonvenšuvnna ja dat lea ollásit inkorporerejuvvon Norgga lágaide, dat mearkkaša ahte dát konvenšuvdna lea bajábeale riikka lágaid. Norga dattege ii leat vuolláičállán dán konvenšuvnna liigeprotokolla, mii attášii olbmuide individuála váidinvejolašvuođa ON ekspeartajovkui. Dát joavku ii leat čadnon Norgga diggevuogádagaide.
– Go Norga ii leat dán vuolláičállán de dat sáhttá láivudit individuála olbmuid vejolašvuođaid riikkaidgaskasaččat váidit dákkár áššiid, muitala Vars.
Unnán ovdánan 10 jagis
Laila Susanne Vars lohká dovdat dán ášši veahá go dat bekkii olu mediain 2006:s, go mánná váldui eret fulkkiidis luhtte.
– Dan logi jagis dan rájes go dát beakkehii de ii oro olus ovdánan. Mánáidsuodjalusvuogádagas orro ain olu diehtemeahttunvuohta sámi mánáid vuoigatvuođaid birra. Sámi mánná galgá sámebearrašii ja galget viehka buori ákkat jus nu ii gártta go gávdnojit sámi biebmoruovttut, oaivvilda Gáldu direktevra.
Loga maid: Gáibida čielga njuolggadusaid
Loga maid: – Lea jo čielga gáibádus mánáidsuodjalussii
– Eat sáhte individuála rávvagiid buktit, muhto sáhttit resursan
Vars ii loga Gáldu dál juste gal sáhttit individuála rávvagiid buktit dákkár áššiin.
– Muhto mii sáhttit leat resursan dákkár fierpmádahkii go sáhttit áinnas logaldallat sidjiide dán fáttá birra ja buktit rávvagiid konvenšuvnnaid birra ja nu ain.
Gáldu galgá dán jagi mielde šaddat oassin Norgga Olmmošvuoigatvuohta instituhtas, ja dalle rievdá sis mandáhta.
– Dalle šaddá mis vákšunmandáhta, mii galgat de buktit rávvagiid sámi ja dáža eiseválddiide, árvvoštallat berret go váidit eiseválddiid ja nu ain. Dalle šaddet dákkár áššit maiddái min ovddasvástádussan, čilge Vars.
Sus leage vel ráva sidjiide geat háliidivčče ásahit fierpmádaga Sámi biebmománáid dili birra, nammalassii ahte oahpásnuvvet dasa mo riikkaidgaskasaš olmmošvuoigatvuođavuogádagat doibmet.
– Norga raportere ON mánáidvuoigatvuohta jovkui juohke njealját jagi. Sii geat háliidit fierpmádaga ásahit berrejit lohkat mo dát doaibmá ja gávnnahit mo sáhttet váikkuhit raporttaide. Dasa lassin gávdnojit Norggas sihkkarit searvvit daid eará našunála minoritehtaid searvvis, mat vásihit seamma hástalusaid go sápmelaččat. Sáhtašedje geahččat lea go vejolaš ovttasbargat singuin.
