Sámediggeráđđi Henrik Olsen oaivvilda iežaset bušeahttaevttohusain doallat dan maid leat lohpidan jienasteddjiide.
Sámediggeráđi bušeahttaevttohus lea daid áŋgiruššansurggiid joatkin mat leat «Muohtačalmmit» julggaštusas mii lea Sámediggeráđi álginjulggaštus ovttasbargobeliid gaskka.
– Mu mielas mii čájehat dáinna bušeahtain jienasteddjiide ahte mii doallat dan maid lohpideimmet sidjiide, vaikko stáhtabušeahtta unnán addá saji ovddideapmái. Lasáhusas, mii lea 3,6 proseantta, leat mielde Plassje giellahálddašanguovllus, ovtta gearddi juolludeapmi álgoálbmotgiellajahkái ja vurdojuvvon bálká- ja haddegoargŋun, dadjá sámediggeráđđi Henrik Olsen preassadieđáhusas.
Ožžon ođđa bušeahttaortnega
Dat mii dattetge lea erenoamáš 2019:s, lea ahte Sámediggi lea ožžon ođđa bušeahttaortnega.
Dan lohká ge Sámediggeráđi Henrik Olsen iežaset oččodan guhká. Jagi 2019 rájes leat buot Sámedikki dálá bušeahttapoasttat čohkkehuvvon ovtta postii Gielda- ja ođasmahttindepartemeanttas.
– Dan geažil lea Sámedikkis alddis vejolašvuohta vuoruhit eanet ja mun dajan, ahte mii leat mannamin rivttes guvlui eanet iešmearrideami ektui, dadjá sámediggeráđđi Henrik Olsen.
– Lágidit stuorra giellakonferánssa
Sámediggi áigu 2019:s áŋgiruššat sámegielaid suodjalemiin ja ovddidemiin.
Dát lea oktilaš bargu, ja lea NAČ 2016:18 Váibmogiella čielggadusa viidáseappot čuovvuleapmi, guovddáš oassi dán barggus jagiin ovddas guvlui.
Ovttastuvvan Našuvnnat (ON) leat mearridan ahte jahki 2019 galgá leat riikkaidgaskasaš álgoálbmotgiellajahki.
– Oainnusmahttin dihtii álgoálbmotgiellajagi áigut mii jagi 2019 álggus lágidit stuorra giellakonferánssa, muitala Olsen preassadieđáhusas.
– Fievrridit viidáseappot giela boahttevaš sohkabuolvvaide
Sámedikki mielas lea bargu sámi mánáiguin ja nuoraiguin hui stuorra oassi barggus sámegielaid sihkkarastimis boahtteáigái.
– Dálá mánát ja nuorat dat fertejit fievrridit viidáseappot giela boahttevaš sohkabuolvvaide, danne lea dárbu eanebuš áŋgiruššat doaibmabijuiguin juste sin várás, čuoččuha Olsen.
Áŋgiruššat sámi mánáid ja nuoraid giellaarenaiguin
Sámediggi áigu 2019:s áŋgiruššat sámi mánáid ja nuoraid giellaarenaiguin ja doaibmabijuid bokte kvalitehta loktemiin sámi mánáidgárddiin.
Prošeakta «Sámi mánát ođđa searvelanjain», mii álggahuvvui 2018:s, jotkojuvvo dán áigodagas.
Prošeavtta bokte galget sámi mánáidgárddit roahkkadeappot váldit vuolggasaji sámi árvvuin, sámegielain, eallinvuogis, jurddašanvuogis ja áddejumis bargo- ja oahppanmetodain mat geavahuvvojit mánáidgárddiin.
Lasihit doarjaga doaimmaide Saemien Sijtes
Ollu sámi kulturviessoprošeavttat leat guhkes áiggi vuordán stáhtas ruhtadeami.
Sámediggi lea hui movtta go Saemien Sijte viimmat 2019 stáhtabušeahtas lea ožžon álggahanjuolludusa ođđa vistái.
– Danne háliida Sámediggi ain lasihit doarjaga doaimmaide Saemien Sijtes maid mii álggaheimmet 2015:s, čoahkkádushálddašeami ja gaskkusteami fokuseremiin, lohká Henrik Olsen.
Buoret muni doarjut Mátta-Sámi kultur- ja kulturgaskkustanásahusaid
Sámediggeráđđi joatká preassadieđáhusas muitalit, ahte dasa lassin lea Plassje suohkan dán jagi rájes oassi sámi giellahálddašanguovllus ja oažžu bissovaš juolludusa stáhtabušeahtas.
– Dát addá Sámediggái buoret muni doarjut deaŧalaš Mátta-Sámi kultur- ja kulturgaskkustanásahusaid, nu go Saemien Sijte ja Aajege gïele- jïh maahtoejarnge, barggus boahtteáiggi kulturguovddáža oažžumis Plassjii, dadjá sámediggeráđđi Olsen.
Aajeges lea maŋimuš jagiin leamaš stuorra aktivitehta sámi kulturdoaibmabijuid ektui. Ollu ođđa kulturdoaibmabijut mat leat oassin boahtteáiggi kulturguovddášdoaimmain leat maiddái vuolggahuvvon.
Doarjut diggeáššiid
Sámediggi háliida 2019:s oainnusmahttit ja doarjut riekteproseassaid mat leat prinsihpalaččat sámi vuoigatvuođaide nannámis ja resursaáššiin.
Sámiid árbevirolaš eallinvuogit ja vuoigatvuođat, mat leat gártaduvvon guovlluid guhkes áiggi geavaheami bokte, fertejit suodjaluvvot.
Sámediggi áigu dán áigodagas lasihit doarjaga organisašuvnnaide mat barget sámi riekteoamasteddjiid ovddas ja maiddái ohcanvuđot ortnegiid bokte prinsihpalaš riekteproseassaide.
