Semisjaur-Njarg čearus gávdnet juohke beaivvi ráppiid mat leat borahallan getkkiide, birrasii 1800 bohcco jagis. Muhto Norrbotten leanastivra ii atte báhčinlobi.
Semisjaur-Njarg čearru Ruoŧa bealde bártida nu sakka getkkiiguin ahte ballet fertet heaitit boazodoaluin jus eai oaččo liseansabivddu farggamusat. Geatkkit leat nu lassánan ahte boazobargu ii leat šat guoddevaš go geatki speadjá ealu dáinna lágiin.
50-60 geatkki čearu eatnamiin
Semisjaur-Njarg ságádoalli, Anders Erling Fjällås, muitala sin čearru lea dat čearru Ruoŧas ja Norrbotten leanas gos buot eanemus geatkkit leat ovtta sajis. Son lohká čearu eatnamiin leamaš ovcci geatkečivgama, ja meroštallá sin eatnamiin dál leat birrasii 70 geatkki.
– Juohke geatki galgá borrat vissis logu bohccuin vai galgá ieš birget. Go de jurddaša man ollu geatkkit mis leat ja man ollu dat goddet borrama váste, ja vel lasiha dan maid geatki goddá dušše goddima dihte, de šaddá dat lohku oalle allat, lohká Fjällås ja muitala sin čearu massit birrasii 1800 bohcco juohke jagi geatkespeadjamii.
Váttis oažžut liseansabivddu
Leat Ruoŧa leanastivrrat mat árvvoštalletá ja mearridit dohkkehuvvojit go dieđiheamit ahte geatki lea goddán bohccuid. Fjällås lohká váttisin oažžut dohkehuvvot geatkevahágiid go Ruoŧa stáhta oaivvilda ahte geatkenálli galgá stuorrut. Lea váttis oažžut liseansabivddu báhčit geatkki.
– Mii fertet duođaštit nu vuđolaččat ahte lea geatki mii lea goddán daid bohccuid, ja dat ferte goddán eanet go logi bohcco oktanaga ovdal go lea ávki ohcat ge liseansabivddu. Dasa lassin galgá bálválusolmmoš maid fitnat báikkis govveme ja duođašteame dan seamma. Mii diehtit ahte geatki goddá juohke háve go fal oažžu vejolašvuođa, muhto váttisvuohta lea oažžut leanastivrra dan ipmirdit. Ii leat doarvái ahte leanastivra diehtá ja lea duođaštan ahte mis lea geatki, ja maŋŋel gávdnat ráppiid, eat vel ge oaččo liseansabivddu ovdal go leat duođaštan fysalaš ja konkrehta duođaštusaiguin, dadjá Fjällås.
Son lohká ahte boazobargiide lea lunddolaččat váttis álot govaiguin duođaštit ahte lea geatki mii lea goddán bohccuid, go geatkeluottat ja eará mearkkat leat dávjá jovgon dálkkiid siste, eai ge álot gávnna oktanaga buot maid geatki lea goddán. Dasa lassin bohtet eará eallit borrat ráppiid jođánit. Čearru lea dieđihan leanastivrii ahte sin merošteapmi lea ahte guovllus leat gaskal 60-70 geatkki, ja ahte beaivválaččat gávdnet ráppiid mat leat borahallan getkkiide. Muhto leanastivra ii ane dán jáhkehahttin.
– Lea álot leamaš dakkár badjelgeahččanvuohta dan máhttui mii sápmelaččain lea. Lea veadjemeahttun dilli mii vearáska eanet ja eanet, lohká Fjällås.
Fertejit lágaid čuovvut
Norrbottena leanastivrra boraspireossodaga ráđđeaddi Anna Danell Savela lohká ipmirdit boazobargiid fuolastumi meahcielliid ektui. Son lohká ahte sidjiide hálddahusa bealis lea maid hástalus veahkehit boazobargiid go sis lea láhka masa čujuhuvvo buot boraspireáššiin.
– Leanastivra ii bija ieš mearrádusaid liseansabivddu ektui. Mii fertet čuovvut sihke Ruoŧa lága, muhto maiddái EU Šládja- ja habitatdirektiivva mii muitala ahte earret eará geatki lea garrasit suddjejuvvon ealli. Lea mearriduvvon man olu geatkkit galget earret eará Norrbottenis, ja mii fertet dan mearrádusa čuovvut, lohká Savela.
Jáhkket, muhto láhka hehtte
Son lohká linseansabivdolobi juolluduvvot jus sáhttá čájehit daid duođaštusaid maid láhka gáibida.
– Váttisvuohta lea go geatki lea earenomáš suodjalusa duohken, ja geatkelogut galget bissut oiddolažžan. Bivdolobi sáhttá oažžut jus sáhttá duođaštit ahte geatki lea dahkan earenomáš stuora vahágiid ealus ja jus mii oaidnit ahte obbalaš geatkelogu gierdá unnidit. Dát vuolgá das maid logaheapmi lea čájehan, dadjá Savela.
Ráđđeaddi ii loga iežas mielas leat jáhkemeahttunvuođa iežaset bealis boazodolliide, muhto dadjá ahte lága bokte leat eaktomearrádusat maid ferte deavdit sihke liseansabivdui ja buhtadusaide.
– Go geatkelohku lea vuollelis dan maid lea oiddolaš bisuhit, de lea váttis addit báhčinlobi ja liseansabivddu. Ja ollislaš regionála logut čájehit ahte dál leat geatkelogut vuollelis dan mii lea oiddolaš Norrbottenis. Livččii várra buoret jus geatkenálli livččii leamaš dásset miehtá regiovnna, lohká Savela.
– Ii leat sáhka das ahte mii eat jáhke boazobargiide, muhto nationála láhka lea nu garas ja gáibida čielga duođaštusaid, ja mii fertet daid deavdit, loahpaha Anna Danell Savela.
Ožžot goddináitagiid
Meahceeallit leat stuora váttisvuohtan buot čearuide Ruoŧa bealde. Davimus čearut Ruoŧa bealde bártidit eanas goaskimiiguin, guovžžaiguin ja getkkiiguin. Tomas Marsja gullá Girjás čerrui ja lea maiddái Boazoeaiggádiid oktavuohta-searvvi jođiheaddji. Marsja lohká getkkiid lassánan mealgat maŋemus jagiid, muhto leanastivra ii jáhke sin čuoččuhusaide.
– Lea nu váttis čájehit ja duođaštit sidjiide ahte meahceeallit leat goddán bohccuid. Dat galgá govvejuvvot ja galgá measta dat geatki maid leat govas mielde ovdal go jáhkket midjiide, lohká Marsja.
Son muitala maid ahte elliidbealušteaddjit barget garrasit liseansabivddu vuostá, ja jus čearut ožžot juolluduvvot liseansabivddu, de eai sáhte namaid gosage muitalit sis geat leat báhčán boraspire, go de álget oaguhuvvot.
– Jus gulustuvvo oktage namma, de bohtet jođánit goddináitagat boasttas, lohká Marsja.
