Dál lea mánáidoadju oktiibuot 19 848 ruvnno jáhkái.
Čakčamánu 1. beaivvi rájes lassána mánáidoadju mánáide geat leat vuollel guhtta jagi boarrásat. Mánáidoadju nuoramusaide lassána 3600 ruvnnuin jáhkái.
Mánáidoadju ii lean lassánan guovttelogi jagis go rađđehus juolludii lasáhusa 2019:s. Dan rájes lea ráđđehus lasihan mánáidoaju 8200 ruvnnuin oktiibuot.
– Dát lea historjjálaš ekonomalaš lassanáapmi bearašolbmuide. 8200 ruvnno lassin jahkái dahká buoret ekonomiija smávvamánnabearrašiidda. Dat mearkkaša dieđusge eanemus sidjiide geain lea unnit ruhta ovdalaččas. Dán jagi lasáhus dahká ahte ráđđehus olaha Granavolden-vuođu lohpádusa, dadjá mánáid- ja bearašministtar Kjell Ingolf Ropstad preassadieđáhusas.
Geahpida árgabeaivvi
Mánáidoaddju lasáhus addá lassiruđa buot bearrašiidda geaidda dat guoská. Smávvamánnaváhnemat atnet dávjá eambbo áiggi ruovttus go fidnoeallimis, ja nu sáhttá sis heajut priváhtaekonomiija go váhnemiin geain leat boarráset mánát.
– Mánáidoadju lasáhas nuoramus mánáide sáhttá leat buorre veahkkin dasa. Oallugiidda sáhttá dat lasáhus geahpidit árgabeaivvi ja addit buoret doaibmanvejolašvuođaid, dadjá Ropstad.
Vuollel guđajahkásaš mánáid mánáidoadju lea dál 1654 ruvnno mánnui. Dat mearkkaša ahte mánáidoadju lea oktiibuot 19 848 ruvnno jahkái.
