Go sámi mánná boahtá politiijaid lusa gažadeapmái, de ii dieđe politiija gažadettiin dahje ságastaladettiin máná čearddalašvuođas. Áidna mii dán sáhttá čájehit, lea go oaidná máná nama dahje máná ássanguovllu oidnet, dahje jos fuolaheaddji gii sáhttá leat áššálaš dahje heahtedilis muitala dan. Nu čállá sámediggeráđđi Runar Myrnes Balto (NSR) dán kronihkas.
Vaikke mánás lea sámegiella vuosttašgiellan ja gullá sámi kultuvrii, de sáhttá šaddat guovtti vuogádagaid gaskii.
Váikkuhussan sáhttá leat ahte mánát eai beasa gulahallat iežaset eatnigillii, dahje vuostái váldot fágaolbmuin geat ipmirdit kultuvrralaš kodaid dahje hálddašit gulahallanvugiid mat leat erenoamážat sámi servodahkii.
Sivvan go dát dáhpáhuvvá lea danne go eai gávdno almmolaš dieđut dan birra ahte mánná lea sámegielat, dahje ahte mánás lea gullevašvuohta sámi kultuvrii. Danne lea máná vuorbi jus deaivá dakkár áššemeannudeaddji gii fuobmá dan, dahje jus fuolaheaddji lea dakkár sajis ahte sáhttá muitalit dan. Dan ii sáhte álo vuordit, erenoamážit duođalaš rihkusáššiin.
Jus mánná bártida ja ferte mánáidsuodjalusa fuolahussii, de gusto seamma hástalus. Go mánáidsuodjalus ii sáhte čálihit ahte mánná lea sápmelaš, de fertejit hui gelbbolaš fágaolbmot mearridit ahte vuoigatvuohta ollašuvvá beassat bajásšaddat sámi gielain ja kultuvrrain. Erenoamážit jus sámi mánná orru olggobealde suohkana gos eatnasat leat sápmelaččat.
Go mánáidsuodjalus ii sáhte čálihit ahte mánná lea sápmelaš, de fertejit hui gelbbolaš fágaolbmot mearridit ahte vuoigatvuohta ollašuvvá beassat bajásšaddat sámi gielain ja kultuvrrain.
Ii oktage dieđe galle sámi máná leat mánáidsuodjalusa fuolahusas. Ii oktage dieđe movt sis lea, iige oktage dieđe ollašuvvet go sin vuoigatvuođat. Mii eat dieđe dihtet go obanassiige ahte leat sámit, ja besset go bajásšaddat iežaset kultuvrrain.
In eahpit. Go almmolaš orgánat eai ge dieđe lea go mánná sápmelaš, de dat garrasit váikkuha sámi mánáid riektesihkarvuhtii.
Sámediggi lea dán vahku ovttas Fosterhjemsforeningeniin ja Našunala sámi gealboguovddážiin – NASÁG:in bovden sámi mánáidsuodjaluskonferánsii dan oktavuođas go ođđa mánáidsuodjalusláhka mii nanne sámi mánáid vuoigatvuođaid gustogoahtá ođđajagimánus. Doppe almmuhin ahte sámediggeráđđi háliida Sámis dál dahkat áigeguovdilin digaštallama das man lágan dieđut almmolaš orgánain berrejit leat min ja min mánáid birra.
In eahpit. Go almmolaš orgánat eai ge dieđe lea go mánná sápmelaš, de dat garrasit váikkuha sámi mánáid riektesihkarvuhtii.
Dát digaštallan guoská juridihkalaš áššiide, muhto erenoamážit maiddái ehtalaš ja dovdduide čadnojuvvon áššiide. Vásáhusat nuppi máilmmisoađis leat dieđusge dagahan garra eahpádusa listtuide main etnisitehta almmuhuvvo, maiddái sámi servodagas. Ballu biddjojuvvomis hearkkes dillái dovdui maiddái dalle go lei vuosttaldeapmi Sámedikki jienastuslogu ásaheapmái, ja dat ballu oidno go digaštallat maid sihke almmolašvuohta ja almmolaš orgánat galget diehtit min birra.
Muhto ođđaáigásaš diehtoservodagas – gos olu dieđut min birra leat olámuttus digitálalaččat, dasa gii daid máhttá ja berošta ohcat – jáhkán ahte lea áigi čađahit ođđaáigásaš rašesvuođaanalysa. Ja de lea lunddolaš váldit vuolggasaji min servodaga rašimusain, namalassii mánáin.
Sámi mánáid riektesihkarvuohta lea dan duohken ahte váhnemat galget sáhttit válljet ahte almmolaš orgánat dihtet ahte sin mánás lea gullevašvuohta sámi kultuvrii dahje sámegillii.
Dát ii galggašii leat nu beare kontroversiealla vuordámuš váhnemiin. Dá lea baicce lunddolaš vuohki viidáseappot ovddidit min servodaga, mii háliida bures nannet riektesihkarvuođa ja seammás sáhttit almmolaš orgánaide addit reaiddu mainna sáhttet plánet sámi mánáidgárde-, skuvla- ja fuolahusfálaldagaid.
Sámi mánáid riektesihkarvuohta lea dan duohken ahte váhnemat galget sáhttit válljet ahte almmolaš orgánat dihtet ahte sin mánás lea gullevašvuohta sámi kultuvrii dahje sámegillii.
Sáhttit go eallit dainna ahte sámi mánát soitet šaddat bajásšaddat sámegiela, sámi kultuvrra ja identitehta haga? Sáhttit go eallit dainna ahte min mánáin lea heajut riektesihkarvuohta, dušše danne go eat divtte váhnemiid čálihit ahte mánát leat sápmelaččat? Munnje lea hui váttis dan dohkkehit, ja danne mii háliidit álggahit proseassa dahkan dihte dehálaš rievdademiid. Sámi mánáid dihtii.
