Kárášjoga gielda šaddá máksit sáhkuid buohccivissui jus eai nagot vuostái váldit pasieanttaid geat eai dárbbaš buohcciviessobálvalusaid. Dán rádjái dán jagi leat máksán jo beali eambbo buohcciviessosáhkuid go olles diimmá jagis.
Kárášjoga gielda šaddá máksit sáhkuid buohccivissui jus eai nagot vuostái váldit pasieanttaid geat eai dárbbaš buohcciviessobálvalusaid. Dán rádjái dán jagi leat máksán jo beali eambbo buohcciviessosáhkuid go olles diimmá jagis.
Kárášjoga gielda lea guhká bártidan dainna go leat unnán sajit buhcciidruovttus ja boarrásiid siiddas. Vuossárgga šadde ge sáddet guokte boarrása Detnui, go eaba čáhkan Kárášjoga boarrásiid siidii.
Dát hástalus boahtá maid ovdan Finnmárkku Buohcciviesu loguin.
Sáhkuid máksán čuđiid duháhiid ovddas
Gielddat šaddet máksit sáhkuid buohcciviesuide jus buohcciviesut šaddet dikšut pasieanttaid geat leat dan mađe dearvašat ahte sin sáhtášii sáddet gielddaid buhcciidruovttuide dahje boarrásiidsiiddaide.
Áššis man NRK almmuhii guovvamánu 2015:s, boahtá ovdan ahte Kárášjoga gielda 2012:s mávssii 12 000 ruvnno ovddas sáhkuid buocciviesuide, 2013:s ges 66 000 ruvnno ja 2014:s ges 119 140 ruvnno ovddas.
2014 lei jándorsáhkku 4 225 ruvnno ja dat mearkkaša ahte dalle leat birrasii 28 jándora ovddas máksán sáhkuid.
Logut maid Finnmárkku Buohcciviessu dál lea ohcan Ávvirii, čájehit ges ahte 2015:s ledje logut beliin njiedjan.
Dalle mávssii Kárášjoga gielda 65 805 ruvnnu ovddas sáhkuid, dahje 15 jándora ovddas. 2015:s lei jándorsáhku 4 385 ruvnno.
27 jándora jo 2016:s
2016:s ges lea jándorsáhkku divron, dál šaddet gielddat máksit 4 505 ruvnno jándoris jus eai nagot vuostái váldit boarrásiid geain ii leat dárbu buohcciviessobálvalussii.
Ii dušše sáhkkomearri leat lassánan, muhto Kárášjoga gielda lea dán rádjái dán jagi máksán jo 121 635 ruvnno ovddas sáhkuid, dat dagahit 27 jándora ja de leat goasii seamma olu jo máksán go maid olles 2014:s dahke.
– Duođalaš dilli
Ávvir ii leat fáhten Kárášjoga doaibmi dearvvašvuođa- ja fuollahoavdda Heidi Boine, vaikke leat máŋga jándora jo geahččalan.
Muhto Kárášjoga várresátnejođiheaddji John Nystad, guhte dál doaibmá sátnejođiheaddjin, vástida ná dáid loguid birra:
– Vuosttažettiin de lea juohke gildi ainjuo buorre dat go buohcciviesuin lea fálaldat go ruovttugielddas ii leat sadji, ahte eai sáddejuvvo beare fal nie ruoktot. Kárášjoga gielda dovdá dili, mun gulan ahte sáhkut lea lassánan jagis jahkái ja sáhtán lohkat ahte diet lea duođalaš dilli min gielddas.
Nystad muitala gieldda leat barggadeamen gávdnat lanjaid ja čoavdit dili.
– Mun lean háleštan hálddahusain ja dasa dieđán muitalit ahte min áigumuš lea ahte dán jagi mielde de galget leat mis sajit dáid dárbbašeddjiide, maiddái dan gávcci olbmui geaid birra vuossárgga lei sáhka. Ii leat min miela mielde ahte min gieldda olbmot šaddet eará gielddaide, ahte mis eai gávdno sajit ruovttubáikkis. Nu ahte dat áigumuš galgá leat ahte nagodat fállat fuollabálvalusaid sidjiide, lohká son.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Govven: Berit Marie Lise Eira
Ovddit áigodagas lei ruhtavátnivuohta
Várresátnejođiheaddji lohká iežaset posišuvnnas dáid hástalusaid leat hui badjin vuoruhanlisttus, leat nuorat ja boarrásat mat galget erenoamážit vuoruhuvvot dán áigodagas.
Heidi Boine muitalii preassakonferánssas vuossárgga ahte hálddahusa bealis loktejedje dán áššin gielddastivrii jo 2014:s, muhto dalle eai juolludan eanet ruđaid buoridit fuollabálvalusaid.
– Nu mo jáhkán buohkaid muitit, de lei mannan áigodagas ruhtavátnivuohta, dalle lei dat politihkka ahte beassat eret Robekas. Muhto dat ii dárbbaš leat sivvan dasa go dát dilli lea čuožžilan. Mii leat diehtán guokte, golbma politihkalaš áigodaga, ii dušše min gielddas, muhto olles Norggas, ahte dát dilli boahtá stuorra hástalussan maiddái min gildii. Nu ahte dat vuoruheapmi dál go čakčasešuvdna álgá ii leat dušše dat ahte gávdnat daid sajiid, areálaid ja lanjaid, muhto maiddái geat sáhttet bargat singuin, lohká son.
Dilli čuohcagoahtán maiddái bargiide
Helander muitalii maid ahte dát lea nu čuohcagoahtán bargiide ahte muhtimat vásihit maid oađđenváttisvuođaid.
– Mo várresátnejođiheaddji govahalašit dán dili mii dál lea dearvvašvuođasuorggis?
– Mis lea hástalus sihke dearvvašvuođabargiid ektui, ahte daid fidnet, dat lea leamaš máŋggaid jagiid čađa, máŋggaid áigodagaid čađa. Nubbi lea ahte min bargu juovllaid rádjái šaddá gávdnat areálaid gos sáhttit iežamet fuollabálvalusaid fállat. Dat šaddá bargun dál, ii dušše hástalussan, vástida John Nystad.
