-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASATLoddejeaddji áššehuvvan

Loddejeaddji áššehuvvan

-

-

Sis-Finnmárkku diggegoddi áššehuhtii guovdageaidnulačča guhte 2014:s áššáskuhttui lobihis loddemis. Eanetlohku oaivvildii leat eahpádusa sivalašvuođa dáfus, ja dát eahpádus ferte boahtit buorrin áššáskuhtton albmái.

2014:s váldui muhtin guovdageaidnulaš politiijaide go návdui lobiheamet lodden. Son áššáskuhttui leat báhčán unnimusat golbma stuorračuotnjága, mat leat ráfáiduhtton ja čužžot rukseslisttus go leat hearkkes dilis, guhtta skoara, mat leat rukseslisttus go leat goasii jávkaduvvon, ja ovtta haŋŋá lobi haga.

Diggi meannudii ášši njukčamánu 1. ja 2. beaivvi.

 

Duopmárat eai lean ovttaoaivilis

Duopmárat eai lean ovttaoaivilis go celke duomu. Eanetlohku mielduopmáriin oaivvildedje áššáskuhtton albmá fertet áššehuvvat sihke sivalašvuođagažaldaga dáfus, vuoigatvuohtavahága ja bissuid duogušteami dáfus. Duopmárat dattetge ledje buohkat ovttaoaivilis das ahte ráfáiduhtton lottiid galget duoguštit.

 

Unnán duođaštusat

Eanetlogu oainnu mielde eai leat áššáskuhttineiseválddit duođaštan nu ahte ii leat eahpádus ge, ahte áššáskuhtton almmái dat lea báhčán daid lottiid mat gullet dán áššái.

Ii ovttage lottis leat váldon dakkár DNA-iskkus man bokte sáhttá iskat lea go áššáskuhtton albmá DNA dovnnjiin. Áššis eai ge leat vihtanat mat sáhttet čatnat áššáskuhtton albmá báhčimiidda.

Lottit leat vurkkoduvvon áššáskuhtton albmá váhnemiid ruovttus, gos maiddái su áhčči lei ohcan loddenlobi 2014:s.

Muđuid lei duođastusovdanbuktimis eanaš sáhka áššáskuhtton bivdoberoštumi birra, mii ii addán mielduopmáriidda vuođu sihkkarit cealkit ahte áššáskuhtton almmái dat lea báhčán daid lottiid maid birra dán áššis lei sáhka. Nu eai ge sáhte dadjat ahte eai leat earát go áššáskuhtton olmmoš báhčán daid lottiid.

 

Eahpádus galgá boahtit buorrin

Obbalaččat lea eanetlogus dakkár oaidnu ahte sivalašvuođagažaldaga dáfus sáhttá leat eahpádus. Dát eahpádus galgá boahtit buorrin áššáskuhtton albmái, danne son áššehuvvui.

Son iige dárbbaš máksit áššegoluid go lea áššehuvvan, muhto gávcci skoara, gávcci haŋŋá ja golbma stuorračuotnjága datte gal duoguštuvvojedje stáhtii buorrin.

 

Ášši vuođđu nu mo dikkis bođii ovdan

Miessemánu 19. beaivvi 2014:s gávdne politiijat gova Facebookas go okta bárdni doallá stuorračuotnjága. Go snuggagohte, gávdne vel nuppi gova, ja dan guovtti gova vuođul váide ášši. Guovdageainnu leansmánni identifiserii bártni. Govaid vuođul ožžo burginlobi. Golbma politiija burge bártni váhnemiid viesu ja áitti geassemánu 6. beaivvi.

 

74 lotti oktiibuot

Áittis gávdne čieža lotti mat ledje aiddo jápmán. Ovtta haŋŋá ja guhtta skoara. Haŋŋá ii leat lohpi giđđat bivdit. Skoarra lei dalle Norgga áitojuvvon elliid rukseslisttus, ja danne ii lean dan ge lohpi bivdit.

Politiijat gávdne galmmihanbumbbás maid lottiid. Dat lottit ledje gaskojuvvon ja dasto ii lean diehtu makkár lottit ledje. Lottit sáddejuvvojedje DNA iskosiidda, gávnnahan dihte makkár nálat lottit leat.

Politiijat gávdne oktiibuot 74 lotti dievddu váhnemiid viesus ja áittis, muhto ii leat áššáskuhtton go 14 čáhcelotti báhčán lobiheamet. Čáhcelottit maid ovddas lea áššáskuhtton leat golbma čuotnjága ja guhtta skoara mat leat ráfáiduhtton. Lassin vel njeallje ránesčuotnjága ja ovtta haŋŋá.

 

Ii lean ruovttus

Go burgin dáhpáhuvai, lei dušše bártni áhčči ruovttus, bárdni lei moarsis luhtte. Bárdni orui olu iežas moarsi luhtte daid áiggiid, ja politiijat burge su moarsi viesu maid. Doppe vižže bártni ja dolvo kantuvrii. Bárdni biehttalii addimis čilgehusa politiijaide, ja gáibidii advokáhta. Dan rájes ii leat bárdni addán čilgehusa politiijaide.

Áššáskuhttinmearrádusas čuožžu ahte bárdni lei áššáskuhtton go navde rihkkon luondduvalljivuođalága §15 mas čuožžu ahte bivdu galgá čađahuvvot lobálaččat.

Bártnis válde maid telefuvnna ja dihtora, gos gávdne eambbo govaid bivddus. Telefuvnnas gávdne maid teakstadieđuid gos čállá bivddu birra, earret eará ahte lea čuonjábivddus.

Bárdni navdui báhčán unnimusat golbma čuotnjága, mat leat ráfáiduhtton, guhtta skoara, mat leat maiddái ráfáiduhtton. Lassin vel njeallje ránesčuotnjága ja ovtta haŋŋá, lobi haga.

 

Áktor áššis, Thomas Eliassen Darell, ii leat oažžumis ságaide ovdal go maŋŋel beassážiid.

Ii albmá advokáhtta Hjallis Bakke ge lean vuos fáhtemis ságaide.

 

-Almmuhus-