Vaikke 2017 ii leat vel nohkan, de lea čielggas makkár dálki lea leamaš. Njuoskaset ja lieggaset.
Vaikke 2017 ii leat vel nohkan, de lea čielggas makkár dálki lea leamaš. Njuoskaset ja lieggaset.
– Vássán jahki ii leat okta dain lieggaseamos jagiin, muhto oaidnit ahte temperatuvrrat bissot badjin, lohká Anne Solveig Andersen Meteorologalaš instituhtas.
– Logut čájehit ahte leat 1,2 ceahki bajábeale dan mii lea dábálaš, lohká Andersen.
Jagit gaskkal 1961 ja 1990 gohčoduvvot dábálaš jahkin.
Dálvi oatnu
Meteorologat oidnet čielga minstara, dálvi oatnu.
– Lea nu ahte dálvvit šaddet lieggaseappo. Ođđajagemánnu lei erenoamáš bivval, 3,9 lieggaset go dábálaččat. Maiddái guovvamánnu ja njukčamánnu ledje bivvaleabbo, 2,7 ja 2 ceahki lieggasit.
Vaikke olusiid mielas soittii čoaska geassi, de čilge Andersen ahte obbalaččat lei oalle dábálaš geassi.
Eambbo arvi
Jagis lea arván 120 proseantta eambbo go dábálaččat, muhto vel de ge ii leat 2017 olahusjahki.
Vaikke Andersen orru Bergenis, ja lohká ahte lea oalle njuoska geassi leamaš, de lohká maid ahte ii leat arván lihka olu go dain viđa vearrámus gesiin.
– Šnjoarri arvi ja guhkit arvedálkkit leat dávjjibut leamaš, lohká son.
Svalbárddas eará dilli
Svalbárddas lea erenoamáš ovdáneapmi. Doppe lei 9 ceahki lieggasit go dábálaččat. Dalle sáhttá šaddat 85. mánnu go gaskamearálaš temperatuvra lea alit go dábálaččat.
Orru čájeheame ahte gaskamearálaš temperatuvra lea 4,5 eambbo dán jagi. Dan dieđihii Meterologalaš instituhtta árabut dán mánu.
Máilmmis maid lassánan
Logut olles máilmmis čájehit ahte vássán skábmamánnu lei goalmmát bivvaleamos skábmamánnu maŋemus 137 jagiin.
(©NTB)
