Kárášjoga várresátnejođiheaddji John Nystad geigii mannan duorastaga 14 jahkásaš Ohcejoga gieldda niidii ja Kárášjoga Kulturskuvlla oahppái, Biret Iŋgá Pieskii, 2017 Niehkostipeandda mii lei 10.000 kruvnna ja diploma. – Háliidan ahtanuššat baleahttadánsejeaddjin, lohká Biret-Iŋgá Pieski.
Kárášjoga várresátnejođiheaddji John Nystad geigii mannan duorastaga 14 jahkásaš Ohcejoga gieldda niidii ja Kárášjoga Kulturskuvlla oahppái, Biret Iŋgá Pieskii, 2017 Niehkostipeandda mii lei 10.000 kruvnna ja diploma. – Háliidan ahtanuššat baleahttadánsejeaddjin, lohká Biret-Iŋgá Pieski.
Kárášjoga várresátnejođiheaddji John Nystad almmuhii 2017 Niehkostipeandda vuoiti ja geigii vuoitái Biret-Iŋgá Pieskii 10.000 kruvdnosaš šeahka mannan duorastaga, Kárášjoga Kulturskuvlla giđđačájálmasas.
Geigema oktavuođas jearahii son maid Biret-Iŋggá.
– Lean dánson gávcci jagi Kárášjoga kulturskuvllas. Min bearrašis dánsot buot oappát ja dál velá mu nuoramus oappážat. Eanemusat lea mu eadni dolvvodan min ovddos maŋás. Stuorámus niehku lea šaddat baleahttadánsejeaddjin, muhto lea váttis nu guhkás joavdat. Mun lean smiehttan go gearggan skuvllas, ahte manan máttás Helssegii gos lea dánsunfálaldat, muitalii Biret-Iŋgá Pieski lávddis.
Ruhta manná dánsumii
14 jahkásaš Biret-Iŋgá Pieski muitala son áigu geavahit niehkostipeanddaruđaid dánsuma ovddideapmái, dánsunkurssaide ja dánsunbiktasiidda.
– Baleahtas háliidan erenoamážit ovdánit. Lean smiehttan baleahttaskuvlla vázzit, muhto lea váttis dohko beassat. Mun ferten hárjehallat olu, lohká son boahtte áiggi birra.
Evttohan ovdal niehkostipendii
Kárášjoga kulturskuvlla dánsunpedagoga Ansjelika Kemi muitala son evttohii Biret-Iŋgá Pieski diibmá juo niehkostipendii, muhto dalle eai lihkostuvvan.
Dál ožžo sii gielalaš veahki ja evttohusa sáddet video, mii čájeha Biret-Iŋgá Pieski dánsumin. Dánsuma gávdná dáppe.
– Biret-Iŋgá Pieski lea vássán jagi olu ahtanuššan. Son lea vuoruhan dánsuma ja lea čielgasut mihttomearri dál. Mii leat ožžon hirbmat buori veahki NRK Sápmi fotográfas gii lea Biret-Iŋgá Pieski filbmen ja redigeren filmma. Sáddiimet juryi Troandimii guokte iešguđetlágan video gos Biret-Iŋgá Pieski dánsu okto iešguđetlágan teknihkain, namalassii baleahta variašuvdna «La Fille Mal Gardee» ja velá «Tango». Oaččuimet dalán vástádusa ahte dát lei hirbmat buorre, lohká dánsunpedagoga Ansjelika Kemi.
Mánnávuođa niehku
Lávddis dánsu Biret-Iŋgá Pieski baleahtadánssa «La Fille mal Gardee» geahppasit, njuiku ja jorggáhallá, eai juolggit gullo čoalkimin láhttái go njuike ja seaivu, ii ge oro šieđđaluvvamin veaháš ge, dánsu dego dolgi.
Dánsunpedagoga Ansjelika Kemi čilge ahte baleahttadánsejeaddji ferte olu hárjehallat vai nákce geahppa lávkkiiguin dánsut.
– Ii leat rumašdeattus sáhka, muhto man gievra olmmoš lea njuikut olu ja geahppasit. Baleahttadánsejeaddji šaddá olu iežas dánsunskihpára lovttohallat ja dat čuohcá čielgái. Biret-Iŋgá lea gievra dánsut, čilge Ansjelika Kemi.
– In lean vuordán oažžut niehkostipeandda, Wow, mu evttohan, ja go vuiten jurdilin manin MUN, go Norggas leat olu čeahpes nuorat. Ansjelika lea mu veahkehan ja mun lean sutnje hui giitevaš. Mus lea miella bargat ámmátdánsejeaddjin. Láven olu hárjehallat. Dánsuma oktavuođas láven vanahallat olu go dat lea hui dehálaš ja muđui maid. Skuvllas spealan spábbaspealuid vai šattan buoret vuoimmis, amas in šieđđaluva nu álkit. Ii galgga oidnot lávddis ahte lean šieđđaluvvan, čilge Biret-Iŋgá Pieski ja muitala son hárjehallá njelljii vahkus dánsut.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Čieža jahkásažžan álggii
Dan rájes go Ansjelika Kemi evttohii su čieža jahkásažžan baleahta dánsugoahtit, de leamaš baleahttadánsun su mánnávuođa niehku.
Son lea smiehttagoahtán maid galggašii bargat jus ii beasa baleahttaskuvlii nu mo háliidivčče, ja vuorjašuvvá jurdagiidda maid galggašii dahkat jus son fuomáša son ii hálit šat dánsut.
– Leamaš mu mánnávuođa niehku. Mun liikon hárjehallat ođđa lihkastagaid, liikon geahččalit iežan rájáid. Sáhttá álo ahtanuššat, lohká son.
Váhnemat ruoktot ordne hárjehallanrusttegiid
Biret-Iŋgá Pieski váhnemat leat Merja ja Nilla Pieski ja sudnos lea vihtta nieidda geat buohkat leat oahppan dánsut kulturskuvllas.
Nieiddat leat Laura, dál 20 jagi, Pinja 18 jagi, Bire-Iŋgá, Bikká Risten 12 jagi ja Sárá Májjá 10 jagi.
Son muitala nieiddat leat álo beroštan dánsumis ja gulai Kárášjogas lea dánsunfálaldat, de son dieđihii iežas dohko.
– Čielggadeimmet ášši ja dasa lei vejolaš searvat, de nieiddat besse álggahit dánsuma. Sin mielas lei somá ja juohke oabbá leamaš oahppi. Oahpahus lei dárogillii ja orui álkimus álgit dánsumii go das sáhttá geavahit rumašgiela. Buot oahpahus ii leat dušše giela bokte. Lei somá ahte Ansjelika Kemi oinnii ahte Biret-Iŋggás lea attáldagat dasa ja háliidedje su evttohit dohko, lohká Merja Pieski.
Muitala soai isidiin leaba bidjan orrunlatnjii speadjala ja dollestanholgga gos nieiddat besset hárjehallat ruovttus. Bearrašis leamaš dáhpi fitnat dánsunkurssain mat lágiduvvojit Suomas.
Suomas lea dál ohppiin geasseluopmu ja bearraša nieiddat servet dán vahkkus Kuopio dánsunfestiválii ja Biret-Iŋgá fas baleahttakursii.
– Biret-Iŋgá háliida ovdánit nu guhkás go lea vejolaš. Ii sáhte niegadit, jus ii hálit vuos iskat ja hárjehallat. Son lea velá nuorra, ii ge dárbbaš vuos mearridit. Dánsun leamaš álo su váibmoášši. Su niehku lea beassat baleahttaskuvlii. Oaidnit leš, čilge eadni Merja Pieski.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Niehkostipeanda viđát geardde Kárášjohkii
Drømmestipendet dahje Niehkostipeanda lea norgalaš kulturskuvllaráđi ja Norsk Tipping oktasašdoaibma. Stipeanda juhkkojuvvo nuoraide gaskal 13 ja 20 jagi vai movttiidahttá sin joatkit.
Kárášjoga kulturskuvlla oahppit leat dán 14 jagi vuoitán viđa geardde niehkostipeandda.
Niehkostipeandaortnegiin háliida čalmmustahttit gielddaid mánáid ja nuoraid barggu. Jury vállje 100 stipeandavuoiti juohke jagi.
Dán jagi ožžo Finnmárkkus vihtta evttohasa 10.000 kruvdnosaš niehkostipeandda. Sii leat Jovnna Levi Joks Vars Deanus, Tom-Rudi Solheim Jacobsen Muosáhin, Rasmus Olsen Álttás, Skjalg-Helmer Vian Čáhcesullos ja Biret Inga Pieski Kárášjogas.
Reivve juryi
Niehkostipeandda ohcamis galgá maid ohcci čállit iežas birra ja maid son háliida bargat.
Reivves muitala 14 jahkásaš Biret-Iŋgá Pieski gii son lea ja sii ásset Suoma bealde smávva gilážis ja lagamus kulturskuvla lea 75 kilomehtera duohken Kárášjogas.
– Álgen dánsunlinnjáid go ledjen guhtta jagi boaris ja mu dánsunpedagoga Ansjelika Kemi rabai munnje ođđa máilmmi. Dan rádjái ledjen dušše áddestallan mun boarrásat oappáid ja sin váilevaš čilgehusaid. Baleahtas leat posišuvnnat mat gáibidit buot áicilvuođa ja dušše gierdevaš hárjehallamiid bokte ahtanuššá. Go lean oahppan daid, de lea illu stuorámus bálká. Dánsun lea mu eallin ja dan háliidan joatkit nu guhká go ealán. Mu niehku lea dánsut baleahta. Mu ovdagovva lea Ukrainalaš Svetlana Zakharova gii lea prima ballerina Bolšoi Baleahtas. Dieđán geaidnu lea guhkki ja garas ja gáibida nana áŋgiruššama. Anselika Kemi movttiidahttá mu ja lohká mun galggan ohcat geasseskuvllaide go dat lea mu ahtanuššamii buorre, muhto lea guhkki dohko ja divrras. Niehkostipeanda veahkehivčče mu ovtta gaska juksat mu mihttomeari, čállá Biret-Iŋgá Pieski.
