Čoakkálmas John Andreas Savio dáiddalaš bargguin lea dehálaš oassi sámi dáidagis ja kulturárbbis. Savio-musea Mátta-Várjjagis, man váldoulbmil lea dutkat, dokumenteret, gaskkustit ja seailluhit John A. Savio dáidaga ja eallinmuitalusaid lea eanet go dušše musea – dat čatná ovddešáiggi, dálááiggi ja boahtteáiggi oktii, čállá sámediggeáirras Sara Katrine Aleksandersen (NSR) dán kronihkas.
Sámedikki eanetlogujoavku háliida deattuhit man deahálaš dat lea ahte mii dál vuoruhit ođđa vistti Savio-museai. Dáidagat ja dávvirat eai ánssáš čihkii čihkkojuvvot nuppi musea suoivanii.
2021:s dahkkui šiehtadus Sámedikki ja Statsbygg gaskkas, guorahallat Saviomusea ođđa visti dárbbui. Dalle go guorahallan gárvvistuvvui 2023:s, lei Statsbygg loahppaárvalus ahte 3A alternatiiva: divodeapmi Tollboden visttis Girkonjárggas lea dat molssaeaktu mii mielddisbuktá unnimus dálkkádatváikkuheami ja buoremus vistti ruhtadeami ektui.
Go dát ášši dál lea meannuduvvon Sámedikkis ja sáddejuvvo dievasčoahkkimii, de lea áigumuš álggahit ođđa vistti ovdaprošekterema. Sámediggeráđi árvalusas lei hábmejuvvon diŋgojuvvot ovdaprošekterema mii fátmmasta sihke alternatiiva 3A ja 3B. Eanetlohkojoavku ja eandalii ealáhus- ja kulturlávdegottis lahtut leat cealkán eret 3A, ja háliida ovddidit ja diŋgot ovdaprošekterema dušše 3B alternatiiva: ođasmahttit ja maiddái viiddidit Tollboden vistti.
Savio-museas lea dehálaš doaibma ja servvodatovddasvástádus seailluhit ja gaskkustit dán erenoamáš árbbi boahttevaš buolvvaide. Ođđa visti ii leat dušše investeren musea boahtteáigái, muhto maiddái investeren Mátta-Várjjaga álbmogii ja sámi servodahkii obbalaččat. Molssaeaktu 3B addá geabbilis ja ođđaáigásaš čovdosa mii sihkkarastá ahte musea sáhttá viiddidit iežaset doaimma, olahit eanet gussiid ja heivehit iežaset ja servvodaga dárbbuide, ii dušše dál, muhto maiddái boahtteáiggis.
Molssaeavttu 3B válljen signalisere maiddái eanet: ahte mii čájehit man deaŧalaš lea loktet ovdan sámi kultuvrra oinnolaš investeremiid bokte min kulturásahusaiguin. Mii eat sáhte hukset dakkár vistti mii dušše soaitá leat doarvái buorre dálá dáidda- ja dávvirvuorkái, mii fertet baicce hukset dakkár vistti mii addá museii albma ovdánanvejolašvuođaid.
Mii geahččat ovddasguvlui. Lea deaŧalaš ahte mii atnit árvvus iežamet dáiddáriid ja sin bargguid, ja ahte mii olles servodahkan leat mielas áŋgiruššat prošeavtta ovdii mii addá ođđa čuojahemiid boahttevaš buolvvaide. Danin 3B molssaeavttu válljen ii leat dušše geavatlaš válljen, muhto kultuvrralaš ja symbolalaš válljen. Lea vejolaš gudnejahttit John Savio árbbi ja seammás addit boahttevaš sámi dáiddáriidda ja álbmogii vuođu ovdánit viidáseappot ja čevllohallat.
John Andreas Savio lei ovddasmanni sámi dáiddár, vuosttaš sámi grafihkkár gii oaččui nationála ja internationála rámi su barggu ovddas. Su dujiin son gaskkustii sámi duohtavuođa dakkár vugiin mii sihke movttiidahtii ja hástalii. Savio bajásšattai váttes diliin, muhto su čiekŋalis oktavuohta lundui ja sámi servodahkii attii su dáidagii earenoamáš fámu. Su govaid bokte oaččui máilbmi oidnosii sámi árgabeaivvi eallima, duovdagiid ja identitehta dáistaleami, dakkár vugiin mii ovdal ii lean leamaš oidnosis.
Lea deaŧalaš deattuhit ahte Mátta-Várjjat ánssáša dakkár guovddáža mii ii dušše seaillut Savio dáiddalaš árbbi, muhto mii maiddái bidjá sámi dáidaga ja kultuvrra guovddážii, movttiidahttá ja boktá beroštumi.
