– Dan botta go sirdit Muncha, ja illudit Nationálagalleriija rahpamii, gos maid min čeahpes sámi dáiddárat oassálastet, loktet mii fas dárbbu ja min mielas lea dál áigi sierra dálu dahkat sámi dáidagii. Mun hástalan kulturministara Anette Trettebergstuena farggamusat vuolláičállit sámi dáiddamusea duohtan dahkama, čállá Maja Kristine Jåma (NSR) dán kronihkas.
Dronnet Sonja doalai čáppa sártni Dronning Sonja KunstStall rahpamis guovvamánu 11.b. 2019 čájáhusa «Historier» oktavuođas, olu čáppa buktagiiguin maid 13 dovddus sámi dáiddára leat buvttadan áigodagas 1970 gitta 2019 rádjái. Rahpama oktavuođas čielggai jođánit ahte dáin buktagiin váilu iežaset ruoktu.
Máŋggas leat namuhan duohtandahkat sámi dáiddamusea ásaheami, ja min dáiddaberošteaddji dronnet celkkii: «La oss håpe at det er en historisk dag, slik som dere ønsker, at det går an å få et eget hus for samisk kunst. Det synes jeg vi skal applaudere» (sámegillii jorgaluvvon: «Sávvamis lea historjjálaš beaivi, nu go sávvabehtet, ahte oažžubehtet sierra dálu sámi dáidagii. Mu mielas galgat gieđaid doaškut» ) (siterejuvvon NRK https://www.nrk.no/sapmi/dronning-sonja-slar-et-slag-for-snarlig-etablering-av-samisk-kunstmuseum-1.14421163)
Mun gieđaid doaškkun duinna. Sámi dáidda ja sámi dáiddárat leat oidnosis dál, ja cuvkejit rájiid, sihke dasa mii guoská ovdanbuktimii ja fátmmastanguvlui. Dáiddár Máret Ánne Sara lea máŋggaid jagiid bidjan dáidaga áššelistui, sihke Sámis ja riikkaidgaskasaččat, gos son sierralágan vugiin hástala sámi dáidaga dili. Nu dahká maid Gjert Rognli gii dál faske riikkaidgaskasaš bálkkašumiid duoppil dáppe su visuálalaš dáidagiin. Giđa stuorimus dáhpáhus lea Veneziabiennalen, dáidaga olympialaš gilvu. Dán jagi lea olles davviriikkalaš paviljonga addon sámi dáidagii ja sámi dáiddáriidda. Máret Anne Sara, Paulina Feodoroff ja Anders Sunna galget dohko. Šaddá rámálaš dáhpáhus, ja mii illudit hirbmosit dasa.
Muhto, medáljain láve heajut bealli. Mis ii leat iežamet sadji gos čájehit sámi dáidaga gutnálaš vuogi mielde. Dál seailluhuvvo ostojuvvon dáidda badjelmearálaš magasiinnas rádjovisttis, mii ii muittut bearehaga ruovttu.
Bargu ásahit sámi dáiddamusea álggahuvvui máŋggaid logijagiid áigi. Kulturhistorjjálaš musea Kárášjogas Sámiid Vuorká Dávvirat/De samiske samlinger, lea odne oassi RiddoDuottarMuseas, dat álggii čohkket sámi dáidaga 1970-logu loahpas. Maŋŋil lea dássedit ostojuvvon dáidda Norsk kulturråd oastinortnega bokte ja maŋŋel dan Sámedikki bokte.
Muhto buot dat čáppa dáidda mii lea oston, dat lea magasiinnaide čohkkejuvvon ja biddjon muhtin rádjui Kárášjogas. Doppe luoikkahuvvo gaskaboddasaččat čájáhusaide ja doaluide. Sámi álbmot ii beasa dađi bahábut, nu go earát Norggas, vásihit iežaset dáidaga earret go erenoamáš čájáhusain ja doaluin.
Dilálašvuohta rájus iige leat dohkálaš, ja sáhttá vel nu ge šaddat ahte buot čohkkejuvvon ja oston sámi dáidda manná duššái. Ii ge leat mihkke čiegusvuođaid ahte lea stuorit várra ahte dáidda billahuvvá go geasehuvvo.
Sámediggeráđđi lea Beaiveálgu- julggaštusas čállán ahte galgat bargat dan ala ahte sihkkarastit sámi dáiddamusea ásaheami Kárášjohkii.
Danne joatkit meannudeami dihto ja dehálaš huksenáššiin boahtte dievasčoahkkimis geassemánus.
Dan botta go sirdit Muncha, ja illudit Nationálagalleriija rahpamii, gos maid min čeahpes sámi dáiddárat oassálastet, de mii loktet fas dárbbu ja min mielas lea dál áigi sierra dálu dahkat sámi dáidagii. Mun hástalan kulturministara Anette Trettebergstuena farggamusat vuolláičállit sámi dáiddamusea duohtan dahkama. Gieđaid doaškut sámi dáiddamuseai.
