2016 KOSTRA logut bátnedearvvašvuođa birra čájehit ahte Kárášjoga mánáin ja nuorain lea buoret bátnedearvvašvuohta go muđuid riikkas. Dan ovddas rámidit bátnedearvvašvuođabargit gili olbmuid.
KOSTRA logut, mat earret eará čájehit statistihkaid bátnedearvvašvuođa birra, čájehit ahte Kárášjogas leat erenoamáš buorit logut.
– Min logut leat olu buorebut go riikagaskamearri, muitala Marit Inger Grønnli, guhte lea Kárášjoga bátnedivššohaga bátnedivššár.
Buoret go goassege ovdal
Logut čájehit statistihkaid 5-, 12- ja 18-jahkásaččaid bátnedearvvašvuođa birra miehtá riikka.
92 proseantta Kárášjoga 5-jahkásaččain eai lean ráiggit bániin 2016:s, riikagaskamearri dán ahkejovkui lea 82 proseantta.
– Ná buorit logut eai leat goassege leamašan ovdal. 2008:s ledje sullasaš logut, dalle ledje 91 proseantta 5-jahkásaččain ráiggiid haga, muitala Grønnli.
Kárášjoga 12- ja 18- jahkásaččain lei maid olu buoret bátnedearvvašvuohta go muđuid riikkas, 12-jahkásaččain ledje gaskamearálaččat dušše 0,7 báni divvojuvvon, muđuid riikkas leat 1,1 báni divvojuvvon dien ahkejoavkkus.
18-jahkásaččain ledje ges gaskamearálaččat golbma báni divvojuvvon, dat lea birrasii beali buoret go riikkagaskamearri.
– Logi jahkái eai leat leamaš ná buorit logut, dát leat beali buoret logut go 2015:s, muitala bátnedivššár.
Jáhkká kulturmáhttu leat oktan ággan
Grønnli lohká leat váttisin dadjat manne ná buorit logut leat Kárášjogas, muhto sus leat veahá jurdagat dan dáfus.
– Okta ágga sáhttá leat go bátnedivššohagas leat dál aivve báikeolbmot ja sápmelaččat barggus. De soaitit olahit eambbosiid go dovdat kultuvrra ja máhttit giela, lohká son.
Kultur- ja giellamáhtu lohká leat dehálažžan iežaset barggus:
– Olmmoš ferte deaivat rivttes vugiin neavvut váhnemiid ja nuoraid, danne lea dehálaš dovdat kultuvrra, lohká Grønnli.
– Ánssášit rámi
Bátnedivššár rámida kárášjohkalaččaid.
– Olbmot leat leamaš čeahpit vuoruhit bátnedearvvašvuođa, ja orrot maid eambbo ipmirdeamen bátnedearvvašvuođa dehálašvuođa, lohká son.
– 5-jahkásaččaid bátnedearvvašvuohta ii leat gal mánáid duohken, dat gal lea váhnemiid ja dearvvašvuođafálaldagaid duohken, dadjá son.
Marit Inger Grønnli sávvá loguid bissut ná:
– Kárášjohkalaččat ánssášit rámi. Sávvamis bissot logut dássedit ná, vaikke logut dieđusge veahá rievddadit jagis jahkái.
Ieš lohká iežaset bures nagodit čuovvolit mánáid bátnedearvvašvuođa.
– Vaikke mis leat olu pasieanttat, de nagodat mánáid bániid dikšut ja gohččut sin diimmuide rivttes áigái
