Kárášjoga sátnejođiheaddji almmuhii gielddastivrra ođđasit áigut meannudit báhtareaddji ášši.
Kárášjoga sátnejođiheaddji almmuhii gielddastivrra ođđasit áigut meannudit báhtareaddji ášši.
Odne ledje Kárášjohkalaččat čoahkkanan márkanii čájehit vuostemiela dasa go Kárášjoga gielddastivra giđđat biehttalii vuostáiváldimis báhtareddjiid gildii.
Vaikke lei ge čoaskkis ja arvvesdálki de ledje moaddelot olbmo čoahkkanan Kárášjoga márkanguovddážii:
– Mii hástalit gielddastivrra, bellodagaid ja válgagižžoevttohasaid, rievdadit mearrádusa mii biehttala váldimis báhtareddjiid Kárášjohkii, vai Kárášjohka maid beasašii daid gielddaid searvái mat rahpet uvssaid olbmuide geat leat ferten heađis báhtarit, logai Randi Romsdal Balto iežas sáhkavuorus.
Áigot ođđasit meannudit
Romsdal Balto lei okta lágideddjiin otná miellačájeheamis, maŋŋil iežas sáhkavuoru bovdii son sátnejođiheaddji Anne Torill Eriksen Balto lávdái ja geigii sutnje čállosa man lágideaddjit ledje čállán.
Sátnejođiheaddjis ledje buori ságat olbmuide geat ledje boahtán:
– Mun áiggun loktet ášši boahtte gielddastivrra čoahkkimii čakčamánu 24. beaivvi, dat lea maid dán áigodaga maŋimuš gielddastivrračoahkkin, lohpidii Eriksen Balto.
–Ligge váimmu
Eriksen Balto guhte gullá Guovddášbellodahkii lea ge media bokte almmuhan ahte son lea heahpanaddan go gielddastivra biehttalii váldimis vuostá báhtareddjiid Kárášjohkii.
Odne logai ge guldaleddjiide ahte lea ilus go álbmot dáinna lágiin hástalit politihkkáriid rievdadit oainnu áššis.
– Ligge mu váimmu go máŋga bellodaga leat rievdadan oainnuset áššis ja dáhttot vuostáiváldit heađálaččaid. Dát geassi, dát čakča, otná beaivi, boahtá čájehit min maŋisbohttiide geat mii leimmet, giitu din initiatiivva ovddas ja go muittuhehpet min dán ášši birra, dajai Eriksen Balto. Dáidda sániide liikojedje guldaleaddjit geat spežžo gieđaid ja illudedje.
Ilus
Randi Romsdal Balto lei ilus go sátnejođiheaddji almmuhii ođđasit áigut meannudit ášši.
– Mus lea hirbmat buorre doaivva ahte dat mearrádus mii dalle dahkkui dál gomihuvvo ja ahte gielddastivrras boahtá positiivamearrádus, dadjá Romsdal Balto maŋŋil miellačájeheami.
Olusat boahtán
Miellačájeheapmái ledje olusat boahtán, Jan Helge Soleng lei okta dain, dás čilge manin:
– Mun in leat ovttaoaivilis ahte Kárášjohka ii galgga váldit vuostá moadde olbmot, dat lea váldoášši. Dat mearkkaša nu unnán sihke olmmošlaččat ja ruđalaččat vuostáiváldit dan moadde olbmo maid eiseválddit leat bivdán min dahkat. In duođaid ádde politihkkáriid go vuosttaldedje dán ja dát han čájeha ahte politihkkárat bággehallat rievdadit oainnuset, oaivvilda son ja čujuha sátnejođiheaddji ođđasiidda.
Govven: Berit Marie Lise Eira
Sara Marit Gaup ja Kjell Magne Eira leigga maid miellačájeheamis, soai čilgeba iežaska háliidan doarjut akšuvdnajoavkku vai gielda rievdadivččii oainnus dán áššis.
– Olbmot leat heađis, ii dat leat goit leaika. Mun jurddašin eske go čuoččuimet dies ahte mii veahá galbmot, dat lea áidna váttisvuohta mis. Muđuid lea mis buot mii atno; ráfi, ruoktu ja bargu. Dat lea dušše ártet jus mii eat veahket, jus duođas háliida de gávdno čoavddus, lohká Gaup.
