-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASATKáráš­joga gieldda­direktevra heaitá boahtte jagi

Káráš­joga gieldda­direktevra heaitá boahtte jagi

-

-

Kurt Maurstad heaitá gielddadirektevran boahtte jagi njukčamánus, muhto son ii guođe gieldda heajos ruhtadillái.

Kurt Maurstad muitala son lea cealkán eret iežas virggi ja su maŋimuš bargobeaivi gielddadirektevran lea njukčamánu vuosttaš beaivi 2023. Son deavdá 62 jagi skábmamánus 2022:s ja son lea dalle bargan Kárášjoga gielddas  40 jagi. 

– Lean váiban ja máilbmi manná menddo johtilit mu mielas. Lea buoret ahte nuorat olbmot jotket, geain leat fámut. In áiggošii čohkkát dainna ovddasvástádusain, háliidivččen gávdnat geahpasat barggu. Nu mo dál lea dilli, de lean birra jándoriid barggus, lohká Kurt Maurstad. 

Lohká leamaš lossa jagit 2017 rájes go son dovdá son lea birrajándoriid barggus ja pandemiija buvttii maid olu barggu. Muitala dál dovdá son dego livčče oppa áiggi doarredeamen earáid. Lohká erenoamáš garra bargu leamaš maŋimuš jagiid go gielda njulgegođii gieldda heajos ruhtadili 2019:s.

Ávvir jearrá, na jus gielda ii gávnna sámegielhálli gielddadirektevra go Kárášjoga gielddadirektevra galgá máhttit sámegiela ja dovdat sámi kultuvrra?

– Jus ii menestuva, de mun in gal guođe gieldda, dan gal in daga, deattuha Kárášjoga gielddadirektevra Kurt Maurstad.

40 jagi bargan Kárášjoga  gielddas

Kurt Maurstad muitala son vigáiduvai ráđđealmmájin jagi 2017:s ja gielda rievdadii su virgenamahusa gielddadirektevran, gielddalága mielde. Son muitala son lea vázzán 1985-1988 gielddalaš allaskuvllas.

 – Álgen gildii geassemánu 1988 ekonomiijakonsuleantan. Dan ovdal ledjen bargan čállin teknihkalaš ossodagas ja sosiálakantuvrras. Leamaš máilmmi buorre bargosadji ja leamaš olles áiggi buorit bargoskihpárat. Mun bargen ekonomiijahoavdan 1996-2017 áigodagas, muitala Kurt Maurstad.

Lohká son lea bargan 40 jagi mat leat dohkkehuvvon ahkepenšuvdnan. 

– Gielddadirektevrrain lea sierra šiehtadus ja sierra ahkerádjá mii lea 64 jagi. Go mus leat doarvái tienasjagit, de sáhtán lávket njuolga ealáhahkii 62-jahkásažžan, muitala Maurstad.

Ii leat golganmiella

Kurt Maurstad lohká son várra váillaha iežas ovddeš bargoskihpáriid. Go geargá dán barggus, de lea áigi vuđolaččat smiehttat maid son háliida. 

– Mus lea vejolašvuohta bargat gielddas pensionistabálkkáin dahje priváhta suorggis 100 proseantta virggis ja dat ii unnit mu penšuvnna. Muhto jus gielddas barggan guhkit áiggi dábálaš bálkkáin, de geahpeduvvo mus penšuvnna oassi.  Vejolašvuođat gal lea vaikko makkárat, ii leat mihkkege mearriduvvon. Mun in bala ahte in fidne barggu jus háliidan bargat, lohká Maurstad. 

Astoáiggis vuoiŋŋasta

– Jus mun háliidan mátkkoštit, de eamit maid háliida mielde. Mun vuorddán dassážii go son geargá, lohká son.

Muitala son eanemusat vuoiŋŋasta iešguđetlágan astoáigedoaimmain. Dalle bohtet eará jurdagat, beassá iežas birra smiehttat, lea eará birrasis ja lea álkit earáiguin oahpásmuvvat. Sii geat dovdet Kurt Maurstada, dihtet son leamaš mielde ásaheamen Kárášjoga mohtorsearvvi 1982:s ja jođihan dan birrasii logi jagi. Maurstad liiko maid fitnat ealgabivddus ja son lea maid jođihan Kárášjoga báhčinsearvvi ja oassálastán Landskytterbáhčimiin. Eamidiin Ragnhildain gilvaleaba báhčinšiljus goabbá lea deaivilabbo. 

– Dovddan ain ahte in liiko go Ragnhild lea buoret. Áiggošin leat buoret, muhto ferten dohkkehit son lea duođaid buoret ja lea hui somá oaidnit ahte lihkostuvvá. Mun in beroš ahte galggašin leat buoremus, ahte galggašin vuoitit, lohká Kurt Maurstad ja moddjá njálgát.

Kárášjoga hástalusat

Kárášjoga gielddadirektevra Kurt Maurstad muitala ahte go gielda šattai ROBEK-listui ja nu stáhtahálddašeaddji háldui, de finaiga soai sátnejođiheaddjiin, Svein Atle Sombyin, gieldaministara luhtte ja bivddiiga veahki jorgalahttit dan dili. Nu álggahuvvui Fremtidens Karasjok dahje Boahttevaš Kárášjoga prošeakta.

– Ja dat lea njuolgan. Geassemánu 16. beaivvi, go gielddastivra dohkkeha rehketdoalu, de beassat mii eret ROBEK-listtus.  Leat buori barggu dahkan buriin prošeavttain ja buorit bargit leat váldán duohtan eará láhkai oažžut gieldda doaibmat, lohká gielddadirektevra.

Sámegielhástalus

Maurstad lohká gieldda hástalus lea Kárášjoga dearvvašvuođaguovddážis man ferte čoavdit. Dál lea gielddas olmmoš guorahallamin ja árvvoštallamin maid gielda ferte dahkat vai šaddá buoret dilli doppe.  Gielddadirektevra lohká stuorámus hástalusa leat oažžut doarvái bargiid dearvvašvuođaguovddážii. Lohká ii menestuva bálkáhit buohccidivššáriid geat eai máhte sámegiela, guhkit áigái, dušše jus lea heahti ja lea dárbu divššu addit. Iige son dieđe lea go ruhta ollislaš čoavddus geasuhit sámegielhálli nuoraid Kárášjohkii. Seamma hástalus lea skuvllas oažžut nuorra  oahpaheaddjiid. Muitala geassemánu 16. beaivvi mearrida gielddastivrra goas ja mo manná ođđa skuvlaviesu huksenplánain.

– Dasa lassin ferte gielda gávdnat gielddadirektevrra gii máhttá sámegiela ja dovdá sámi kultuvrra, lohká son. 

Rámida gieldda direktevra

Kárášjoga sátnejođiheaddji Svein Atle Somby lohká gieldda diehtán ahte Kurt Maurstad boarásmuvvá.

– Lea buorre go Kurt lea sádden eretcealkima gildii buori áiggis vai geargat ohcat ođđa direktevrra, lohká sátnejođiheaddji.

KURT LEA BARGAN BUORI BARGGU: Kárášjoga sátnejođiheaddji Svein Atle Somby. Govva: Astrid Helander
KURT LEA BARGAN BUORI BARGGU: Kárášjoga sátnejođiheaddji Svein Atle Somby. Govva: Astrid Helander

Sátnejođiheaddji muitala su mielas lea Kurt Maurstadas buorre jođihanvuohki ja lea buori barggu bargan. 

– Kurt lea vuollegaš ja oaidná olbmo,  ja dovdá gieldda issoras bures. Ii dat leat imaš go son lea bargan dáppe 40 jagi. Son leamaš dat rivttes almmái rivttes áigái, dalle go virgáiduvvui direktevran, lohká Svein Atle Somby. 

Sátnejođiheaddji lohká ahte dál leat sii bargan guokte jagi ja dál besset eret ROBEK-listtus. Lohká son lea lohkan gildii ahte sii eai galgga doapmat eret ROBEK:s ovdal go leat sihkkarat sii birgejit ja máhttet ieža hálddašit ruhtadili.

– Mis leat ain oasit maid dárbbašat buoridit nu go dearvvašvuođaguovddážis ja maiddái eará sajis, muitala sátnejođiheaddji Somby ja lohká Boahttevaš Kárášjohkii lea biddjon gávcci jagi.

Lohká dál lea gielda beassan bures johtui ja hástalus lea gului oažžut sadjái buot mii lea plánejuvvon ruhtadili ektui.

– Kurt lea ekonoma ja leamaš hui čeahppi ja máhttá ruhtadili, leamaš midjiide issoras ávkin. Sávan mii gávdnat ođđa gielddadirektevra ovdal go Kurt heaitá vai sáhtášii su veahá bagadit geavatlaš barggus, lohká sátnejođiheaddji Svein Atle Somby.

-Almmuhus-