-Almmuhus-
OĐĐASATKanovnnaiguin báhčalit giellavealggu

Kanovnnaiguin báhčalit giellavealggu

-

-

Ná čuodjá SGS njuolggadusaid § 3 mii lea dagahan nu issoras mediastoarpma: Sámi Girječálliid Searvvi miellahttun beassá girječálli, gii lea almmuhan čáppagirjjálašvuođa buktaga sámegillii lágádusas, teakstan áigečállagis dahje eará lágan almmolaš čállagis.

 

Sámi girječálliid Searvvi (SGS) jahkečoahkkima maŋŋel leat garra čuoččuhusat boahtán searvvi eanetlogu mearrádusa vuostá.

Danin oaidnit dárbbu divvut muhtun bodnjojuvvon čuoččuhusaid.

Vuosttažettiin: SGS ii leat bálkestan searvvis eret ovttage lahtu.

Dat ii leat gostege daddjon ii ge mearriduvvon.

Ja SGS jahkečoahkkin dulkojuvvui.

 

Dasto iešalddis mearrádussii.

Váldosivvan dasa go mearrideimmet sámegiela váldogiellan, lea go oaidnit man álki lea válljet eret sámegiela. Vealahansátni lea doarvái – dat baldá eatnasiid válljet máŋgga dilis hállagoahtit majoritehtagiela. Ja go rasistakoarta vel gessojuvvo ovdan, de dat hávkada buot šattolaš digaštallama ja lunddolaš gulahallama. Dutkamat duođaštit ahte dađistaga eanet sápmelaččat heitet hállamis ja čállimis sámegiela. Mii geat čállit girjjálašvuođa sámegillii, fertet ealáskahttit sámegiela čáppagirjjálašvuođa giellan nu ahte dat lieđđugoahtá min girjjiin. Dan barggus ferte maid duostat váttis válljemiid dahkat.

 

Searvvis leat guokte oainnu giellaáššis. Áidna vuohki mo searvi sáhttá gávdnat giellaáššái ja eará áššiide ohcat čovdosiid, lea ovddidit daid jahkečoahkkima gieđahallamii. Dan lea stivra bargan, ja jahkečoahkkin lea dahkan mearrádusa.

Muhto mearrádus ii čullojuvvon báktái. Jus SGS áirasat boahttevuođas válljejit njuolggadusaid rievdadit ja válljejit eará vuoruhemiid giellaáššiin, de sii dahket dan. Muhto searvi ferte liikká birget dien dilis– ahte diet guokte oaivila leat searvvis.

 

 Maŋemus jagiid leat oaidnán ahte muhtun lahtut háliidit rievdadit SGS áigumušaid.

Čuovvovaš áššit dán jagi jahkečoahkkimis čájehit ahte SGS dárbbaša boares ádjáid ja áhkuid geat arvet giela bealuštit, maiddái garra dilis:

1. Evttohuvvui rievdadit Sámi dáiddáriid ja girječálliid buhtadusfoandda – go dat prioritere dušše govvadáiddáriid ja girječálliid – ja vealaha sin geat barget eará dáiddasurggiin. Dat ii leat min mielas riekta, danin go dien foandda ásahemiin leat SGS ja SDS bargan guhkes áiggi. Evttohuvvui maid loahpahit dien foandda dan hámis mas dat dál lea, ja máksigoahtit kopi- ja bibliotehkabuhtadusa juohke eaŋkil čállái njuolga. Jahkečoahkkima eanetlohku hálidii baicca njuolggadusaid bokte čielgaseabbon oažžut ovdan ahte dat lea govvadáiddáriid ja girječálliid foanda.

 

2. Doaibmaplána gieđahallamis evttohuvvui ahte SGS galgá bargat oažžut Davviriikkaid Ministarráđđi defineret dárogiela maid sámegiela giellaguovllu searvái, danin vai eat olgguš sápmelaččaid geat čállet dárogillii.

Dasa ii berre min mielas SGS geavahit návccaidis.

 

3. Evttohuvvui maid ahte SGS galgá bargat oažžut Ovttastahtton Našuvnnaid váldit dárogiela maid ON unnitlogugielaid searvái, vai ii vealat sápmelaččaid geat čállet dárogillii.

Dat lea maid min mielas eará ulbmil go dat maid mii sámegielagat hálidit.

 

4. Leat boahtán moaitámušat dasa go dušše sámegielat girjjit sáhttet evttohuvvot Davviriikkaid Ráđi girjjálašvuođa sámegiela giellaguovllu bálkkašupmái. Dat lea muhtumiid mielas vealaheapmi. Dat lei maid ságas jahkečoahkkimis doaibmaplána meannudeamis.

Min mielas dat ii leat vealaheapmi, danin go dárogielat girjjiin lea sin iežaset giellaguovlu, namalassii dárogiela giellaguovlu.

 

 

Stivračoahkkimiid dulkon. SGS lea álo dulkon čoahkkimiid dárbbu mielde ja boahtá maid boahtte áiggis dulkot. Ášši duohta duogáš leat dát:

5. Jahkečoahkkimis gáibidedje muhtun lahtut ahte dušše almmolaččat dohkkehuvvon dulkkat galget dohkket dulkan stivračoahkkimiin. SGS miellahtut ieža eai dohkke dulkan. Min mielas dat losidahttá ja divruda stivrra barggu. Danin ii dorjon eanetlohku dan ahte stivra galgá stivračoahkkimiidda bálkáhit olggobeale dulkkaid.

Mii fertet luohttit dasa ahte min doaibmi máŋggagielat stivralahtut máhttet áššiid buktit ovdan sihke sámegillii ja dárogillii, nugo dán rádjái leat dahkan.

Dat lea sajáiduvvan bargovuohki mii 40 jagi juo lea doaibman bures.

 

Jahkečoahkkima čađaheapmi. Juo, dávjá šaddá ollu bábir go máŋgga gillii galgá čoahkkima jođihit. Ledje muhtun cealkagat áššebáhpiriin mat eai lean jorgaluvvon dárogillii. Dan mii šállošit.

 

 Leat issoras garra sánit mediain SGS vuostá, go áigu bargat eanemusat sámegielat girjjálašvuođain, nugo ovdalis namuhuvvon ovdamearkka čájehit.

Dál oaidnit ge makkár duohta dilis sámegiella ja sámegielagat leat. Dan oaidnit fasttes mediačállosiin – gos geavahit ollu roavva cielossániid! Dat leat njuolgut áitin ja olbmo árvvu badjelgeahččan. Oaidnit maid movt mediafápmu geavahuvvo veahkkin duolbmut ja jallandahkat sin geat unnitlogugielaid vuoruhit positiiva vealahemiin, ja man álkit mediat láhčet saji čállosiidda gos earáid cielahit.

 

Máŋgga sámegielat girječállái lea rasista sátni čuohcan nu garrasit ahte árvvoštallet guođđit SGS:a – jus dat šaddá dakkár searvin gos sámegielagat cielahuvvojit olggušteaddji rasistan, vealaheaddjin ja mii vel vearrát leat – ja searvi ja servodat dan dohkkeha. Dat čuohcá earenoamážit sidjiide geat orrot dakkár guovlluin gos sámegiella lea hui rašes dilis. Danin mii čállit SGS bealis ahte mii eat dohkket diekkár organisašuvdnakultuvrra. Sámegiella lea šaddagoahtán unnitlogu giellan maiddái sámi girječálliid searvvis – ja eamiálbmotgiella orro álgimin hávkat ON eamiálbmogiid giellajagis 2019 .

 

 Mii leat sámegiela ovddideami dihte guhkes eallimis šaddan oba ollu rahčat ja nuvttá bargat – duokŋadit daid giellaváilivuođaid maid dáruiduhttin/suomaiduhttin / ruoŧaiduhttin lea dagahan. Ii oktage leat gollefáhtain midjiide buktán sámegiela čállinmáhtu. Mii lea ieža dan háhkan. Mii eat beassan mánnán sámegiela oahppat vuođđoskuvllas. Dáruiduhttima leat mii maid vásihan. Leat ieža máksán oahpu- vai oahppat lohkat ja čállit sámegiela.

Danin eat dohkket ahte lea sámegielat girječálli sivva go muhtumat min servodagas eai máhte sámegiela. Min ala ii galgga diet noađđi duvdiluvvot. Mii geahččalit sámegiela čállimiin veahkehit sin geat hálidit oahppat sámegiela.

 

 Giella ii leat dušše gulahallangaskaoapmi, muhto olles min muitalusmáilbmi lea čadnon gillii, olles min kulturgiisá ja olles min jurddašeapmi ja jurddamáilbmi. Danin dárbbašit mii muhtun arenaid, – goittot OVTTA áidna – gos beassat divššodit ja nanosmahttit dáid osiid sámegielas. Gos mii beassat ságastallat iežamet eatnigillii, lonohallat cukcasiid ja máidnasiid. Eat ge dárbbaš agálaččat dovdat heajos oamedovddu go hállat sámegiela ja nu “olgguštit” earáid.

 

 Ii galgga leat dárbu earáid cielahit vaikko áššis eat boađe ovttaide. Fertet baicca bargat oažžut buoret birrasa gosa eanebut dustet searvat digaštallat sámegiela ja sámi girjjálašvuođa – vai das boađášii juoga buorre lohkkiide.

Mii eat leat gostege – makkár ge dilis – dadjan ahte oktage sápmelaš juogaman sivas lea buoret dahje heajut go nubbi. Diekkár oaiviliid eai galgga midjiide bidjat. Mii eat leat ovttage gohčodan spiidnin eat ge rasistan.

 

Henrik Olsen (NSR) ii loga áddet mo min mearrádus ovddida sámegiela. Mii gal vuordit ahte min álbmotválljejuvvon orgána njunuš oaidná sámegiel arenaid dehálažžan giela ovdáneapmái.

 

 Ovdalaš sámediggepresideanta Vibeke Larsen ávžžuha lohkkiidčállosis dáru aviissain ahte spiinnit eai galgga jienastit su boahtte válggas.

Mii ávžžuhit buohkaid guksin guollemuorran áššálaš digaštallamiidda sámegielaid boahtteáiggi birra.

 

SGS ávvudii 40 jagi doaimma buriiguin logaldallamiiguin ja movttiidahtti ovttastallamiin ja earenoamáš báikkálaš biepmuiguin! Dat lea maid oassi ollisvuođas. Ellos sámegiella!

 

 

 

 

SGS miellahtut:

Niilo Aikio,

Karen Anne Buljo,

Kerttu Vuolab,

Inga Ravna Eira,

Juvva Pittja,

Nils Ánte Inga,

Risten Sokki,

Elle Márjá Vars,

Inger-Mari Aikio,

Ardis Eriksen,

Inghilda Tapio,

Thomas Marainen,

Kirste Paltto,

Rauni Manninen,

Rauna Paadar Leivo

-Almmuhus-