Ovddeš sámediggepresideanta ja professor emeritus sámegielas, Ole Henrik Magga, lea olu oktavuođain cealkán ahte jus sámegielain galgá boahtteáigi, de fertejit eanebut geavahišgoahtit sámegiela. Gielladutki Berit Anne Bals Baal lea dadjan ahte mii sáhttit agálačččat hupmat ahte sámegiella lea deaŧalaš, muhto dat áidna mii sáhttá gádjut sámegielaid lea ahte njálmmis boahtá sámegiella.
Sámedikki Biejveálggo-julggaštus dadjá ahte mii háliidit hukset sámegielat searvevuođa gos iešguhtege olmmoš oažžu vejolašvuođa lihkostuvvat gielalaš ovdánemiinis. Dat dajáldat ii leat sahtedohko, Jus iešguhtege olmmoš lihkostuvvá gielalaš ovdánemiinis leat mii doaimmahan juoidá stuorrá. Jus iešguhtege olmmoš lihkostuvvá gielalaš ovdánemiinis, de lihkostuvvat mii servodahkan.
Sámedikki višuvdna lea ahte sámegielat galget leat lunddolaš oassi servodagas, ja ahte buohkaide addojuvvo vejolašvuohta gullat, oaidnit ja geavahit sámegielaid buot servodatsurggiin. Sámegielat galget leat lunddolaš oassi sihke sámegielagiid ja dárgogielagiid árgabeaivvis.
Sámegielat galget leat lunddolaš oassi sihke sámegielagiid ja dárgogielagiid árgabeaivvis.
Min deaŧaleamos doaibma dan barggus lea láhčit saji sámegielaide. Dat mearkkaša ahte mii fertet láhčit dilálašvuođa sámegieloahpahussii ja sámegiela geavaheapmái buot arenain servodagas. Sámi giellapolitihkka lea danne sihke dan birra ahte váldit ruovttoluotta giela maid lea massán, ja ovdánahttit sámegielaid dain surggiin gos sámegiella adnojuvvo árgabeaivvis.
Dat mihttomearri rahpá midjiide buohkaide vejolašvuođa oassálastit, ja mihttomearredajáldat lea dan dáfus fátmmasteaddji. Mii sáhttit buohkat leat fárus fuolahit ahte sámegielat gullojit boahtteáiggis. Sii geat bohtet sámegielat ruovttuin sáhttet veahkehit váldit sámegielaid ođđa arenaide, ja sii geat bohtet dárogielat ruovttuin sáhttet atnigoahtit sámegielaid.
Danne vai sámegiella galgá leat servodatguoddi giella ja vai don lihkostuvat sámegielaovdánemiinat lea Sámediggi ásahan 20 giellaguovddáža miehtá Norgga. Sámi giellaguovddážat leat deaŧalaš ovttasbargoguoimmit Sámediggái. Sámi giellaguovddážat leat deaŧalaš oasálaččat barggus nannet ja ovdánahttit sámegielaid báikkálaččat ja regionálalaččat. Sámediggi háliida aahte giellaguovddažat viidát áŋgiruššet giellaoahpahusa ja giellaarenaid ovddideami vai mii ovttas bargat mihttomeari guvlui oažžut eanet giellageavaheddjiid boahttevaš jagiid. Mii háliidit addit sámi giellaguovddážiidda ovdánanvejolašvuođaid, ja dahkat daid guovddáš oasálažžan rávisolbmuid oahpahusas ja joatkkaoahpahusas.
Sámediggeráđđi háliida ahte sámi giellaguovddážiin galgá leat deaŧalet ja eanet guovddáš rolla giellaoahpahusa fállamis rávisolbmuide vai eanebut sámástišgohtet. Dat lea deaŧalaš vai eanebut sáhttet hálddašit ja lihkostuvvet iežaset sámegielovdánahttimiin.
Sámediggeráđđi háliida ahte sámi gielaguovddážiin galgá leat deaŧalet ja eanet guovddáš rolla giellaoahpahusa fállamis rávisolbmuide vai eanebut sámastišgohtet.
Sámediggeráđi vuordámuš lea ahte giellaguovddážat veahkehit giellaoahpahusain váhnemiidda/ovddasteddjiide ja gielaarenaiguin bearrašiidda. Giellaguovddážat leat deaŧalaš reaiddut ráhkadan várás gávnnadansajiid gos sámegiella oidno ja gullo. Dat lea earenoamáš deaŧalaš guovlluin gos sámegiella ii leat eanetlohkogiella.
Gielladutki Inga Lill Sigga Mikkelsen lea ceakán ahte «jus mánát eai oahpa hállat sámegiela, de eat leat mii lihkostuvvan. Mis ii leat várri ahte mánáin, geat vázzet 10 dahje 13 jagi skuvllas, lea sámegiella fágan skuvllas, muhto dattetge eai oahpa hupmat sámegiela. Dat lea duođalaš roassu, ovttaskas olbmuim muhto maiddái sámi servodahkii ja sámiide našuvdnan».
Dat seamma gáibádus guoská maiddái giellaguovddážiidda ja Sámediggái. Mii fertet danne vuoruhit garrasit olahan dihte mihttomeriid maid bidjat polithkalaččat. Jagi 2022 bušeahttevttohusas lea Sámediggeráđđi evttohan ahte sámi giellaguovddážat galget oažžut badjelaš 28 miljovnna ruvnno.
Sámedikki mihttomerri giellaguovddážiiguin lea ahte sii galget bargat giellaoahpahusain ja láhčit buoret ja viidát giellaarenaid. Mihttomearri lea ahte sámi álbmot galgá oažžut buriid oahpahusfálaldagaid sámegielas ja vai nana ja oadjebas giellaarenat gos sámegiella geavahuvvo leat olámuttus. Dien láhkái joksat mii mihttomeari oažžut eanet giellageavaheddjiid sihke mánáid, nuoraid ja rávisolbmuid gaskkas.
Mii oaidnit stuorra potensiála ahte giellaguovddážat sáhttet veahkehit ealáskahttit ja lasihit movtta nu ahte eanbut háliidit searvat giellakurssaide dahje giellalávgumii. Muhtin giellaguovddážat leat juo ovdánahttán buriid vugiid giellaoahpahussii, vai sii geat álget kurssii sámástišgohtet. Sámediggi oaidná ahte dat giellaguovddážat mat barget bures giellaoahpahusain sáhttet oažžut liigeruđa bargat medotaovdánahttimiin ja ovdánahttit badadallanmateriála ja eará veahkkeneavvuid maid eará giellaguovddážat sáhttet atnit giellaoahpahusas.
Go Sámediggeráđđi dál ná čielgasit vuoruha maid sámi giellaguovddážat galget bargat, lea Sámedikkis vuordámuš ahte mii oažžut buori veahki dasa guovddáš eiseválddiin.
Hurdal-plattforpmas lea ráđđehus almmuhan ođastusa gáiddus oahpahussii miehtá riikka, earret eará báikkálaš oahpahusguovddážiid bokte.
Olu sámi giellaguovddážat fállet juo sámegieloahpu ovttasbargguin universitehtaiguin ja allaskuvllaiguin. Mun áiggun bargat ahte eanet giellaguovddážat ožžot dan vejolašvuođa.
Sámi servodagas lea stuorra dárbu eanet sámegielagiidda.
Sámi servodagas lea stuorra dárbu eanet sámegielagiidda. Dat guoská olles sámi guvlui. Sámediggi lea ovttasbargguin sámi giellabirrasiiguin ja gielddaiguin huksen 20 sámi giellaguovddáža miehtá riikka. Sámediggi lea danne gearggus joatkit barggu hukset buori oahppofálaldaga miehtá riikka giellaguovddážiid vehkiin.
