Benjamin Turi (17) lohká dihtorspeallansániid sámegillii šaddat beare guhkkin go galgá jođánit daid dadjat. Lemet Máhtte Eira Sara (19) ges jorgalii eaŋgalasgielspealu davvisámegillii.
Giellaráđđedirektevra Åse Wetås ja Medietilsynet direktevra Mari Velsand oaivvildeaba ahte Norgga mánát ánssášit Youtube, streamejuvvon filmmaid ja dihtorspealuid dárogillii, vai eai dárbbaš eaŋgalasgiela sisdollui báinnahallat.
Mediabearráigeahču «mánát ja media» guorahallamis bođii ovdan ahte guhtta máná logi mánás gehččet eaŋgalasgiel videoid Youtubes. Ođđasiid ektui čájeha guorahallan ahte čieža máná logi mánás gehččet eanaš dárogiel ođđasiid.
Giella lea kultuvra, iige luondu, lohkaba soai. Mánáin ii sáhte vuordit gáibádusaid speallangiela ektui. Wetås ja Velsand oaivvildeaba ahte lea politihkalaš ovddasvástádus mánáide láhčit giellafálaldaga. Mánát ánssášit digitála báikkiin sisdoalu mii lea iežaset gillii, ja gullat fearániid ja muitalusaid maidda dovdet čanastaga. Mánáid ja nuoraid ferte vuoruhit, lohkaba giellaráđđedirektevra Åse Wetås ja Mediabearrágeahču direktevra Mari Velsand preassadieđáhusas.
Jus eaŋgalasgiela sisdoallu digitála máilmmis báidna Norgga majoritehtagielatmánáid, ja buktá sidjiide dárbbašmeahttun eaŋgalasgiela árgabeaivvis, makkár váikkuhusat leat de dakkár sisdoaluin sámi mánáide?
Sámi mánáin lea vuos eatnigiella minoritehtagiella, orrot riikkain gos majoritehtagiella adno árgabeaivvis, ja dasa lassin gesset vel eaŋgalasgiela sisdoalu alcceseaset.
Dihtorspeallosánit eaŋgalasgillii
Benjamin Turi vázzá Sámi joatkkaskuvlla ja boazodoalloskuvlla e-sportasuorggi. «Gaming», dahje dihtorspeallan, lea juoga mainna son lea hárjánan ja masa liiko hui bures. Turi lohká ahte son lea speallan olles eallenagi, ja dál lea vejolašvuohta speallat skuvllas maid. Benjamin Turi ii loga speallat eará olbmuiguin go iežas luohkáin, ja son muitala ahte dávjjimusat go spellet, de lea lunddolaš sámástit gaskaneaset speallama bokte. Vaikko buot manná sámegillii, de leat aŋkke muhtin sánit mat eai jorgaluvvo sámegillii.
– Mii atnit dihtorspeallosániid mat leat dábálaččat eaŋgalasgillii, lohká Turi.
Dihtorspeallosánit šadde beare guhkkin davvisámegillii
Sánit maid sii atnet eai leat jorgaluvvon davvisámegillii, ja Turi lohká ahte sii dárbbašit daid sániid vai buohkat ipmirdit mii geavvá speallama bokte. Turi muitala ahte sii geahččaledje diibmá jorgalit muhtin sániid sámegillii, muhto dat eai ceavzán. Sánit šadde ártegin.
– Mii fuomášeimmet ahte jorgaluvvon sánit šadde hui guhkkin sámegillii, ja de eai lean vuohkkasat go galgá jođánit lohkat juoidá, muitala Benjamin Turi.
Benjamin Turi árvvoštallá davvisámegielsáni «oanehaš», «short» sáni sadjái, muhto lohká ahte dat šaddá beare guhkkin.
– «Oanehaš» sánis leat golbma stávvala, ja «short» sánis dušše okta, lohká Turi.
Muđui muitala Turi ahte sin speallansánit eai gullo árgabeaivválaš gielas, ja sánit bissot spealu siskkobealde.
Jorgalan Minecraft spealu davvisámegillii
Lemet Máhtte Eira Sara (19) lea jorgalan buot «Minecraft» nammasaš dihtorspealus boaluid, eaŋgalasgielas davvisámegillii. Jorgaleami váldojurdda čuožžilii go lei muhtun olmmái gii háliidii oahppat sámegiela. Vaikko olbmá áiggui oahpahit, de ledje alddis maid unnivuođasávaldagat maid muitá.
– Go ieš ledjen mánná, de lei hui miella speallat sámegielspealuid, muitala Eira Sara.
Sámegiella orru buorránan
Lemet Máhtte muitala ahte su árgabeaivválaš sámegiella orru buorránan, ja son lohká ahte ovdal lávii eambbo eaŋgalassániid ja maid dárogielsániid seaguhit sámegillii. Dál lohká son ahte lea dihtomielalaččat váruhišgoahtán go lea fuobmán man olu seaguhus ja váikkuhus eará gielain lea. Okta ovdamearka maid namuha lea sátni «vuolgge mielde» eaŋgalasgillii.
– «Joinet» sáni lávejin hui olu atnit ovdal, ja dál vikkan lohkat «vuolgge mielde», dahje «searvva», muitala son.
Sávvá eambbo sámegielspealuid
Eira Sara lohká ahte son jáhkká go oaidná sániid juohke beaivvi, nu mo spealus, de lea álkit sániid fáhtet. Muđui muitala ahte son dávjjimusat vállje eaŋgalasgiel spealuid, ja eaŋgalasgiella lea dávjá heivehuvvon buoremusat spellui.
– Jus livččii gávdnon eambbo sámegielat sisdoallu, de dajan njuolggut «JUO», de livččen válljen daid, lohká Lemet Máhtte.
Lemet Máhte mielas livččii sámegiel sisdoallu buktán áŋgiruššama, ja su mielas attašii dat buori giellaseailluheami. Lemet Máhtte namuha vel ahte buot buoremus livččii jus Norgii boađášii gáibádus ahte buot spealut galget jorgaluvvot.
Sámi allaskuvlla lektor Liv Inger Somby muitala ahte NRK Sámi prográmmaráđis, mas ieš lea jođiheaddji, oidno ahte sámi mánát vuoruhit eará gielaid digitála báikkiin.
– Sámi mánát vuoruhit eará gielaid, ja majoritehtagiella máilmmidásis, eaŋgalasgiella, vuoitá, lohká Somby.
Son muitala ahte diibmá, 2019:s, álgoálbmogiid giellajagi, čájehuvvui ahte smávit gielat bázahallet.
– Lei okta čuokkis mii lei hui dehálaš, namalassii dán dási Youtube ja stuora neahttafierpmádagat mat čájehedje ahte smávit gielat bázahallet.
Ohppet eará gielaid
Liv Inger Somby muitala ahte sámi mánát eai oahpa dušše eaŋgalasgiela filmmain, muhto ohppet maid ruoššagiela dihto neahttafilmmain ja prográmmain mat leat hui miellagiddevaččat mánáide.
– Mánát šaddet hui čeahppin eaŋgalasgielas, muhto heajut bealli lea ahte sámegiella bázahallá go mánná han lea háhkame alcces giela, lohká Liv Inger Somby.
Máná ovdaneapmi
Liv Inger Somby lohká dan áššis leat guokte vejolašvuođa. Miellagiddevaš spealuid ráhkadit digitálaneavvuin, mat geasuhit mánáid, muhto dat fas máksá. Nubbi lea ahte mánná dolká.
– Mánná maid dolká, ja de mannagoahtá viidáset. Majoritehtagielain leat gávnnahan movt galget geasuhit mánáid iežaset geavahanvuogádagaide, leažžá dal speallu vai filbma.
Váhnemiid dilli
Somby lohká ahte dán áigasaš váhnemiin lea váttis dilli ja rolla; movt lea leahkit giellaseailluheaddjin, ja movt galgá mánáid ávžžuhit sámi spealuide.
– Sámegiella gártá jávkosii. Eai váhnemat nagot máná dárkkistit ja stivret máná ahte galgá mannat sámi siidui, go sin mielas han lea olu mii lea miellagiddevaš dain eará siidduin, muitala Somby.
Liv Inger muitala ahte Sámis eai leat doarvái filmmat sámi mánáide, ja dat dárbu lea stuorát go dat mii gávdno.
Ruhtadilli
Liv Inger muitala ahte son diibmá, 2019 borgemánus, kártii oahpponeavvuid ja digitála oahpponeavvuid buvttadeami Suomas, Ruoŧas ja Norggas. Logut čájehedje ovdamearkka dihte ahte Suomas 2018:s, lei 125 500 euro vuoruhuvvon dasa.
– Dakkár ruhtadilli nu mo Suomas ii govčča dan dárbbu mii galggašii.
Suoma Sámedikki maŋemus evttohusas oahpahus- ja kulturministeriijai evttohuvvo, ahte boahtte jahkái juolluduvvošii 800 000 euro sámegiela oahppomateriálaid buvttadeapmái.
Buohkaid ovddasvástádus
Somby mielas lea giellaseailluheapmi buohkaid ovddasvástádus, olles Sámi servvodaga.
– Dá lea dakkár Sámi servodaga oktasaš ovddasvástádus. Mis ii leat dušše davvisámegiella, muhto maid eará sámegielat maidda galgá buvttadit, loahpaha Somby.
