Kiinná eiseválddit oaivvildit ahte sii sáhttet unnit buvttadit hárvenaš eanametállaid, go riidalit gávppašemiin USA:in.
Metállat leat dakkár hárvenaš eanašlájat maid geavahit go ráhkadit mobiilatelefovnnaid, dihtormašiinnaid, elbiillaid, bieggamilluid, TV:id, militeara rusttegiid ja olu eará teknologalaš ávdnasiid.
Eanaš oassi máilmmi roggamis ja 90 proseantta daid ávdnasiid gieđahallamis dáhpáhuvvá Kiinnás. USA viežžá maid 80 proseantta dain metállain Kiinnás.
Dál lea árviduvvon ahte Kiinná bisseha sáddemis daid metállaid, mii lea juoga maid Kiinná eiseválddit ja mediat dál geažuhit.
Ruoŧas gávdnon
Jus Kiiná heaitá buvttadeames metállaid, de jáhkket dál ahte eará riikkain bajidit iežaset buvttadeami. Vaikko leat olu dakkár metállat máilmmis, de ii leat nu olu maid sáhttá buvttadit viidáset.
Daid hárvenaš metállaid gávdne vuohččan Ruoŧas 1700-logu loahpas, olggobeale Stockholma. Stoffaid namat šadde Scandium, mii lea Skandinávia nama mielde, ja Holmium, mii gohčoduvvo latiinnalaš vuogi mielde ja lea Ruoŧa oaivegávpoga maŋis gohčoduvvon.
Norggas leat maid gávdnan dakkár metállaid. Teknisk Ukeblad magasiidna čállá ahte jáhkket Eurohpá stuorámus oasi leat Telemárkkus – muhto eai dieđe sihkkarit lea go báiki dohkálažžan ruvkedoibmii.
(©NTB)
