-Almmuhus-
-Almmuhus-
SMÁVVAOĐĐASATJagi deháleamos čoahkkin – Mánáid ja nuoraid veahkaválddi eastadeapmi 

Jagi deháleamos čoahkkin – Mánáid ja nuoraid veahkaválddi eastadeapmi 

-

-

Mánáid ja nuoraid veahkaválddi eastadan bargguid oktavuođas lágidit stáhtahálddašeaddjit Romssa- ja Finnmárkkus, Nordlánddas ja Troandimis digitála kurssa buohkaide geat barget mánáiguin ja nuoraiguin.

Kursa lea ovttasbargu earret eará Sámedikkiin, ja lágiduvvo miessemánu 31.beaivvi ja geassemánu 1. beaivvi. 

Maŋŋebárgga miessemánu 31.beaivvi lea vuostáiváldin, ja fáddá lea buot mánáid rievttit suodjaleapmái.  Earret eará leaba ráđđejeaddji guovttos Jill Abelsen Olsen ja Johan Inge Greff Nationála Sámegiel gelbbolašvuođaguovddážis digaštallamin kvalitehta ja ovttadássásašvuođa sámi álbmogii.

Logaldallit

Gaskavahku geassemánu 1.beaivvi álggaha Sámediggeráđđi Runar Myrnes Balto kursabeaivvi. Fáttát leat mánáid rievttit leat oadjebas interneahtas ja movt buot mánát leat min buohkaid ovddasvástádus. Earret eará áigu studeanta Marion Knudsen logaldallat «Om Tystnaden i Sápmi – IKKE LENGER STILLE», ja muitalit oaffariid duostilvuođa rahpasit ja veahkaválddi dáhpáhusaid birra. Eará logaldalli lea dearvvašvuođadieđa professor Ketil Lenert Hansen gii áigu fas sámi nuoraid psyhkalaš dearvvašvuođa birra logaldallat. 

Stuorra beroštupmi 

Mánáid ja nuoraid veahkaválddi eastadeami barggut gáibidit gillilvuođa, áicilvuođa ja olu oahpu, ja danin lágiduvvo ge dát kursa. Lea dehálaš fáddá ja bargu masa olbmuin lea stuorra beroštupmi. Diibmá ledje kurssas olles 2500 oassálasti. 

-Almmuhus-