80-jahkásaš fierbmebivdi lea eddon Kárášjoga váldolávdegoddái go dorjot šiehtadusa mas su bivdu gáržžiduvvo garrasit, ja baicca rahpá buori vejolašvuođa «turisttaide» bivdit eambbo.
80-jahkásaš fierbmebivdi lea eddon Kárášjoga váldolávdegoddái go dorjot šiehtadusa mas su bivdu gáržžiduvvo garrasit, ja baicca rahpá buori vejolašvuođa «turisttaide» bivdit eambbo.
Fridtjof Berglund (80) lea bivdán firpmiiguin olles eallenagi Kárášjogas. Son reagere garrasit go gullá ahte Kárášjoga gieldda váldolávdegoddi leat dorjon Deanočázádaga ođđa bivdonjuolggadusevttohusa, mii lea gulaskuddamis dál.
Jus dat evttohus dohkkehuvvo, de mielddisbuktá dat ahte Berglunda bivdu gáržžiduvvo garrasit.
Stággobivdit devdet joga
Berglund muitala ahte leat nu olu stággobivdit johkagáttiin ahte devdet measta joga. Son lohká vuohttán nu olu bivdiid dál, maid son gohčoda «turistan», ahte leat juohke báikkis.
– Mii leat agis bivdán joga firpmiiguin, muhto ii leat luossa vátnon ovdal go stággobivdu lassánii nu sakka, muitala son.
Berglund ii sáhte dadjat juste goas, muhto leat «turisttat» lassánan nu sakka maŋemus logi jagis, ahte leat dagahan unnit luosa sidjiide maid.
– Gullo gal láttán maid olu bivdime, muhto dan birra in dieđe eambbo maid gullan lean. Human dál dušše iežamet guovllu birra, lohká son.
Bivdá dárbbu mielde
Berglund lohká lagabui 80 jagi bivdán firpmiiguin, álggos vuos áhčis mielde, ja 1976:s oaččui son ieš fierbmunlobi. Son muitala dál loahpahan iežas bivddu go ii dárbbat šat luosa.
– Lean goddán doarvái alccen luosa, eambbo in beroš bivdit, lohká son, ja duođašta dakko bokte ahte fierbmebivdit eai bivdde eambbo go dárbbahit.
Árbevirolaš bivdu
Son bidjá gažaldatmearkka go váldolávdegoddi ii váldde vuhtii árbevieruid.
– Lea váidalahtti go dorjot turisttabivddu, ovdalii go min geat leat agis bivdán ja doalahan sámi árbevieru, lohká son vel.
(Ášši joatká gova vulobeale)
Govven: Nils Johan Vars
(vuorkágovva)
Sirdet vuoigatvuođaid
Kárášjoga várresátnejođiheaddji ja Deanučázádaga Guolástanhálddahus (DGH) lahttu, John Nystad, lohká ipmirdit Berglund moaitámuša.
Son muitala ahte nu go dál leat šiehtadusevttohus, de váldojit rievttit vuoigatvuođalaččain eret ja addet daid dakkáriidda guđiin eai leat rievttit leamašan áiggiid čađa Deanočázádahkii.
– Bartaeaiggádat Ohcejogas, guđiin lea barta johkagáttis, leat gáibidan seamma rivttiid go muđuid leat Deanuleagi ássiin. Dat ii leat vuoiggalaš mu, ii ge DGH oainnu mielde, muitala Nystad, ja lohká Berglundas lea riekti moaitit dien vuođul evttohusa.
Sihke/ja
Nystad lea gártan «sihke/ja» dillái, maŋŋel go Kárášjoga gieldda váldolávdegoddi doarjjui šiehtadusevttohusa man son lea mannan vuostá DGH stivrras.
Son ii loga dadjat maidege váldolávdegotti cealkámuššii, eambbo ahte sii leat ožžon válddi Kárášjoga gieldda bealis buktit cealkámuša gulaskuddamii.
– Mii DHG stivrras dovdat proseassaid buorebut go váldolávdegoddi dahká, ja dan vuođul mii leat mannan vuostá šiehtadusevttohusa, muitala Nystad.
Gárvves šiehtadus
Son muitala ge ahte DHG stivra leat mannan vuostá šiehtadusevttohusa, go sin mielas eai leat proseassat mannan nu go livčče galgan.
– Go evttohus bođii min beavdái, de lei juo dat gárvves šiehtadus. Mii moaitit dan go eai leat álggu rájes váldon mielde proseassaide, ovdal go mihkkege lei čállon vuos. Nu livččii rivttes vuohki bargat, lohká Nystad.
