Son beassá nu movt iežas boarráset oappát leat su ovdal dahkan, namalassii ovddastit Sámi spábbačiekčanjoavkku Árktalaš dálvegilvvuin.
Son beassá nu movt iežas boarráset oappát leat su ovdal dahkan, namalassii ovddastit Sámi spábbačiekčanjoavkku Árktalaš dálvegilvvuin.
Árktalaš dálvegilvvut, «Arctic Winter Games»(AWG), lágiduvvojit njukčamánus Nuukas Ruonáeatnamis. Gilvvuin leat 2000 nuora geat oassálastet 15 iešguđetlágan faláštallansuorggis. Sápmi oassálastá guovtti suorggis, čuoigamis ja futsal spábbačiekčamis, ja dál leage FA Sápmi válljen oasseváldiid geat galget ovddastit sámi spábbačiekčangilvvuin.
Somá beassat mielde
Okta gii lea válljejuvvon mielde lea guovdageaidnulaš Kari Margrethe Triumf. Son čiekčá beaivválaččat Porsáŋggu faláštallansearvvis, ja lohká ikte ožžon gažaldaga Kuorakas vuolgá go mielde Ruonáeatnamii.
– In dárbbašan guktii jurdilit maid vástidan, lohká son.
Triumf muitala Kuorak lei Nilut Cupas hupman su etniin AWG ektui, ja danne diđii son lei áigeguovdil jovkui.
– Lei hui somá oažžut dan dieđu, ja illudan vuolgit ovddastit Sámi. In dovdda eará moallafávtta dáid čikčiid searvvis, ja lea somá oahpásnuvvat daiguin earáiguin maid, lohká son.
Fertii beassat mielde
Triumfas leatge guokte boarráset oappá geat leaba leamaš mielde AWG:s. Jearaldahkii lea go dovdan preassa ahte ferte beassat AWG:i, nu movt su oappát, de bohkosa ja vástida:
– Soaitá leamaš veahá preassa ahte mun maid ferten beassat dohko mielde. Triumfas leage guhká leamaš mihttu beassat mielde AWG:i, ja lea máŋga jagi vuordán dassái go šaddá doarvái boarisin beassat mielde.
Garra gilvu
FA Sámi presideanta Håkan Kuorak lohká sis leat sullii 70 nieiddaža geat leat riegádan maŋŋel 1998, ja daid gaskkas leat válljen gávcci čiekči.
– Lea leamaš garra gilvu beassat mielde, ja mannan vahkkoloahpa lei mis hárjehallandeaivvadeapmi Beardus, gos ulbmil lei ahte čiekčit galget besset čájehit čehppodagaset. Dan dahke duođas, ja mii válljiimet njeallje čiekči doppe. Leimmet maid Nilut Cupas Guovdageainnus geahččame čikčiid, ja doppe gávnnaimet ovtta čiekči, muitala Kuorak.
Vuoitit mihttu
Kuorak lohká joavku orru buorre, ja sii leat ožžon maid mielde Medkila čikčiid, mii lea alimus divišuvnnas Norggas.
– Mii vuolgit Ruonáeatnamii mihtuin vuoitit gilvvuid, go min han leat mannan gilvvuid vuoitán, lohká Kuorak.
