Sámediggeráđđi dáhtu Cizáš mánáidgárddi pedagogalaš jođiheaddji virgádeami birra ságastallat Oslo gielddain. Virgealmmuhusat ja virgádeamit sámi guoskevaš virggiide soaitá gártat čielggaduvvot oaivegávpoga ja Sámedikki plánejuvvon ovttasbargošiehtadusas.
Sámediggeráđđi dáhtu Cizáš mánáidgárddi pedagogalaš jođiheaddji virgádeami birra ságastallat Oslo gielddain. Virgealmmuhusat ja virgádeamit sámi guoskevaš virggiide soaitá gártat čielggaduvvot oaivegávpoga ja Sámedikki plánejuvvon ovttasbargošiehtadusas.
Sámediggeráđđi Ann-Mari Thomassen imaštallá Cizáš sámi mánáidgárddi virgádeami. Vaikke virgealmmuhusas geažuhuvvo ahte pedagogalaš jođiheaddji galgá hálddašit sámegiela, de lea dattege Cizáš virgádan dárogielaga. Maiddái sámegielat ovdaskuvlaoahpaheaddji lei ohcan virggi.
– Sámedikki hálddahus lea gulahallamin Oslo gielddain dán ášši birra, ja sámediggeráđđi áigu čoahkkimis gulahallat dán birra Oslo gávpotráđiin borgemánus. Mu mielas lea ášši duođalaš ja lea hui váivi ahte dát dieđut eai ollen midjiide ovdal go bargi bidjui virgái. Dál šaddá váttis čoavdit dán, jus leimmet ovdal gullat dán birra de leimmet beassat čilget Oslo gildii man dehálaš lea virgádit sámegielaga, lohká Thomassen.
Čielga gáibádusat virgealmmuhussii
Seamma virgealmmuhusas mas ohce pedagogalaš jođiheaddji Cizáš mánáidgárdái, ledje maiddái almmuhan lassi virggiid eará mánáidgárddiide seamma gávpotoasis. Vaikke almmuhusas lei čállon ahte son guhte ohcá sámi mánáidgárdái galgá hálddašit sámegiela, de oaivvilda sámediggeráđđi ahte giella- ja kulturgelbbolašvuođa gáibádusat galget buorebut merkejuvvot go ohcet bargiid.
– Lea áibbas lunddolaš čállit bargoalmmuhusaide sámi guoskevaš virggiide ahte gáibiduvvo sámegiel ja sámi kulturgelbbolašvuođa. Dát ášši vuoseha ahte lea dárbbašlaš ságastallat dán birra ja ahte dat berre leat oktasaš ulbmilin min ovttasbargošiehtadusas, lohká Thomassen. Oslo gielda ja Sámediggi leat hábmemin oktasaš ovttasbargošiehtadusa mii galgá buorrin oaivegávpoga sámiide.
Čálus joatkkašuvvá gova vuolábealde.
Cizáš sámi mánáidgárdi Oslos virgádii dárogielat pedagogalaš jođiheaddji vaikke dása maiddái lei sámegielat ovdaskuvlaoahpaheaddji ohcan. Vuorkágovva.
Imaštallá ákkastallama
Son guhte oaččui pedagogalaš jođiheaddji virggi lea diibmá gergen ovdaskuvlaoahpaheaddji oahpu ja son lea bargan Cizáš mánáidgárddis sadjásaš pedagogalaš jođiheaddjin ođđa jagi rájes. Cizáš mánáidgárddis eai kommentere virgádeami, muhto reivves váhnemiidda leat čállán ahte ođđa pedagogalaš jođiheaddjis lei eanemus gelbbolašvuohta ja ahte son oahpahallagoahtá sámegiela čavčča rájes.
– Mun ádden ahte váhnemat ja eará ohccit reagerejit. Mu mielas lea veahá ártet čállit ahte pedagogalaš jođiheaddjis lea buoremus formálalaš gelbbolašvuohta go sus ii leat giellamáhttu dál. Lean oaidnán reivve ja munnje lei ođđa diehtu ahte son leamaš jo dán virggis. Jus dán leimmet ovdal diehtit, de leimmet bidjat návccaid Oslo gieldda oažžut ipmirdit man stuora dárbu lea giellamáhttui go galgá ovdánahttit mánáid giela.
Berrejit nuppi virgádit
Sámediggeráđi Ann-Mari Thomassen mielas lea buorre go ášši boahtá ovdan juobe medias ge, go dalle soaitá Oslo gielda sáhttit jurddašit mo ášši sáhtašedje čoavdit.
– Livččii buorre jus Oslo gielda dál ozašii vel ovtta bargi geas lea sámegiel ja sámi kultuvrralaš máhttu, dat livččii buhtadit dán dáhpáhusa. Sámediggeráđđái leat sámi mánáidgárddit hui dehálačča go dat lea áibbas dárbbašlaš arena gos sámegiella galgá seailluhuvvot ja nannejuvvot. Doppe gos sámegiella ja kultuvra lea vuođđun, lea maid hui dehálaš ahte bargiin lea dát gelbbolašvuohta, lohká son.
Ii olámuttos
Oslo oahppo- ja oahpahus gávpotráđđi Anniken Hauglie lea guovddážis hábmet šiehtadusa Sámedikkiin. Ávvir lea geahččalan sutnje váldit oktavuođa, muhto son ii leamaš olámuttos.
