-Almmuhus-
OĐĐASATIlus go sáme­giella  čalmmus­tahttojuvvo su ruovttu­báikkis

Ilus go sáme­giella  čalmmus­tahttojuvvo su ruovttu­báikkis

-

-

Bihtánsápmelaš lea ilus go bihtánsámegiella galgá čalmmustahttojuvvot su ruovttubáikkis.

Bihtánsápmelaš Knut Sivertsen muitala sii leat ceggen bihtánsámegiel báikenamaid sin duođaštuvvon ja registrerejuvvon sámi kulturmuittuide. Son lea ilus go bihtánsámegiella galgá čalmmustahttojuvvot su ruovttubáikkis.

Sámediggi meannuda fas áššin njukčamánu dievasčoahkkimii sámi báikenamaid sajádaga ja oinnolašvuođa dálá sámi servodagas. Áššebáhpáris čujuhit man dehálaččat sámi báikenamat leat duođaštit sámi gullevašvuođa guvlui. Jagi 1991 fámuiduvvui báikenammaláhka mii nannii ja sihkkarastii ahte dáro-, sámi- ja kvenagiela báikenamat čuvvot lága. Diibmá lei lága njealját paragráfa gulaskuddamis, muhto bargu maŋiduvvui 2021 čavčča go eai geargan. Dan njuolggadussii lei Sámediggi evttohan gulaskuddamis váldit mielde bihtán- ja ubmisámegiela go dát gielat leat hirbmadit áitojuvvon gielat ja lea dehálaš daid čalmmustahttit sihke kárttain ja báikenammagalbbain. 

– Mu dieđu mielde eai leat mis bihtánsámegiel báikenamat galbejuvvon.  Mis lea gal Hans Ragnar Mathisena bihtánsámegiel báikenama dáiddakárta. Ovdamearkkat bihtánsámegiel báikenamaide: Na mis lea Våmavarre, Riebitjåk, Riebivagge, Tjorru, Biellajágge, Tjolmajavre, Tjiekŋalisvarri ja Krokkenjunni (čállon nu mo journalista gulai namaid). Dat báikenamat leat kárttas, muhto eai oidno muđui báikenamman gostige. Mii leat gal ceggen 12 báikenammagalbba sámi kulturmuitobáikkiide, lohká bihtánsápmelaš Knut Sivertsen Bájjdára gielddas.

Duođaštan sápmelaččaid gullevašvuođa 

Knut Sivertsen muitala ahte 1988 rájes leat bihtánsápmelaččat Bájjdára gielddas Nordlándda fylkkas áŋgiruššan čalmmustahttit bihtánsápmelaččaid gullevašvuođa guvlui. Muitala dál lea sullii logi olbmo geat dustet muitalit ahte sii leat sápmelaččat, muhto su dieđu mielde galgá leat seamma olu geat eai duostta dan dahkat. 

– Dan maid mii bihtánsápmelaččat dál bargat, lea duođaštit ja registreret sámi kulturmuittuid. Mii lea registreren máŋgačuođi kulturmuittu earret eará Sáltoduoddaris / Svartisen Nationálapárkkas, ja maiddái  logaldallan dan birra, muitala Sivertsen.

Sámediggi lei ovdal evttohan ahte julevsámegiel čállinvuohki galgá geavahuvvot Divttasvuonas máttás Meløy rádjái go ii gávdnon dohkkehuvvon bihtánsámegiel čállinvuohki. Bihtánsámegiela čállingiella dohkkehuvvui borgemánu 2019. 

Guktuid gielaid báikenamaid geavahit

Árrana jođiheaddji, Lars Magne Andreassen, muitala ahte Árran lei mielde bihtánsámi báikenammaprošeavttas moatti jagi dás maŋos. Dan prošeavtta olis almmuhedje smávva gihppaga, ja duođaštedje 200 báikenama Sáltoduoddara guovllus, prentehedje dáiddakártta ja lágidedje bihtánsámegiela báikenammačájáhusa.  

LEA ÁIBBAS ORTNEGIS GEAVAHIT IEŠGUĐET GIELA BÁIKENAMA: Árrana jođiheaddji Lars  Andreassena mielas lea lunddolaš geavahit giellarádjaguovlluin guktuid gielaid báikenamaid. Govva: Lars Andreassen.
LEA ÁIBBAS ORTNEGIS GEAVAHIT IEŠGUĐET GIELA BÁIKENAMA: Árrana jođiheaddji Lars Andreassena mielas lea lunddolaš geavahit giellarádjaguovlluin guktuid gielaid báikenamaid. Govva: Lars Andreassen.

 – Mii oaivvildat ahte berrešii geavahit julevsámegiela ja bihtánsámegiela  Efjordenis ja Sáltovuonas, ja bihtánsámegiela sáhtášii maid geavahit gielaid rádjaguovllus nu mo julevsámegillii Bådådjo gávpot ja Buvvdda bihtámsánegillii. Lea áibbas ortnegis ahte dan gávpogis leat guokte sámegielnama. Muhtin guovlluin lea guokte báikenama seamma báikkis. Báikenammaláhka rahpá dan vejolašvuođa geavahit guktuid namaid goabbat gillii. 

Stuorra hástalusat 

Sámediggi meannuda dievasčoahkkimis fas áššin sámi báikenamaid sajádaga ja oinnolašvuođa dálá sámi servodagas. 1991 bođii báikenammaláhka fápmui. Lága njealját paragráfa njuolggadusas bođii ovdan ahte báikenamat galget čállot nu mo báikeolbmot dadjet dan. Jagi 2021 lei áigi dan ođasmahttit, muhto eai geargan dainna. Dat njuolggadus maŋiduvvui 2021 čavčča, iige leat vuos mearriduvvon.

Sámediggi dadjá dás ahte lea stuorra hástalus čuovvolit buot áššiid go báikenammabálvalusas eai leat doarvái bargit, go váilot fágabargit geain lea sámi gelbbolašvuohta. Stuorámus hástalus lea sámegiela smávimus gielain go váilu bihtánsámegiela, upmisámegiela ja nuortalašgiela gelbbolašvuohta. Dasa evttoha Sámediggi ovttasbargat Ruoŧa ja Suoma beale fágabirrasiin. Sámediggi čujuha maid ahte muhtin giellarádjáguovlluin leat goabbatlágan báikenama nu mo julevsámi Bådåddjo ja bihtánsámi Buvvde. Sámediggi čalmmustahttá mai sámi giellaguovddážiid barggu dan oktavuođas.

Beavttalamahttit báikenammabarggu

Sámediggi  evttoha beavttalmahttit sámegiel báikenamaid galbenbarggu. Dasa gullá maid fuomášahttit iešguđet almmolaš ásahusaid ja eanaoamasteaddjiid geatnegasvuođa čalmmustahttit sámegiel báikenamaid ja maiddái guovddáš eiseválddiid čuovvolit dan maid láhka sin geatnegahttá. Sámediggi ávžžuha gielddaid ja almmolaš ásahusaid bivdit Stáhta geaidnodoaimmahaga ráhkadit máŋggagielat geaidnogalbbaid go juoidá galgá galbejuvvot vai sámegiel báikenamat oidnogohtet.

Sámediggi lea maid ilus go bihtánsámegiella ja ubmisámegiella evttohuvvo leat mielde báikenammalága njealját paragráfas ja čuovvola ášši eanet sámegiel báikenamaid čoaggimiin. Sámediggi háliida ovttasbargat eiseválddiiguin gávdnat vuogas čovdosa giellarádjáguovlluid báikenammabarggus.

Sámediggi háliida maid váikkuhit báikenammačoaggimii, geavaheapmái ja čalmmustahttimii doarjagiiguin. Sámediggi áimmahuššá ahte sámi báikenammabálvalusas lea fágalaš hálddašeapmi lágas. Muhto Sámediggi háliida árvvoštallat livčče go vejolaš organiseret dan barggu eara láhkai. Dan árvvoštallamis ferte geahččat man olu bargonavccaide lea dárbu oažžut dohkálaš báikenammačalmmustahttima. 

-Almmuhus-