Moadde jagi áigi mu boarráseamos nieida čilgii munnje, ovdal go galgen mánáidgárdái čoahkkimii: «Fertet čilget ahte lea dehálaš hállat sámegiela mánáiguin, nu ahte sii háliidit geavahit sámegiela iežaset skihpáriiguin maiddái go sturrot!».
Dát lea prográmmacealkámuš man lea fiinnis váldit fárrui jagi 2022, go dál álgá ge Ovttastuvvon našuvnnaid (ON) riikkaidgaskasaš álgoálbmotgiellalogijahki (IDIL2022-2032). Álgoálbmotgiellalogijagi lea mearridan ONa oaivečoahkkin, maŋŋil ONa 2019 álgoálbmotgiellajagi. ON dáhttu Riikkaidgaskasaš álgoálbmotgiellalogijagiin fuomášahttit álgoálbmotgielaid jávkama, ja deattuhit ahte lea hoahppu seailluhit ja ovddidit gielaid. ON dáhttu maid čuovggahit álgoálbmotgielagiidda olmmošvuoigatvuođaid.
Norgga UNESCO-kommišuvnna miellahttun lean hui mielas oaidnit maid álgoálbmotgiellalogijahki sáhttá buktit. Leat ollu positiivva áššit ja doaimmat sámegiela beroštumi ja ovddideami hárrái Norggas. Go ieš lean oassálastán čoahkkimiidda, main fáddá lea leamaš justa ONa riikkaidgaskasaš álgoálbmotgiellalogijahki, de boahtá dađibahábut dan oktavuođas gažaldat: Man muddui geavahuvvo doaba ‘Indigenous’ dušše márkangilkorin, man de sáhttá geavahit ruhtadeami fidnet?
ON geavaha nu gohčoduvvon «ođđaáigásaš áddejumi ‘Indigenous’» doahpaga čilget. Das deattuhuvo olbmuid iešidentifiseren álgoálbmogin, ja ahte son lea dohkkehuvvon miellahttun álbmoga báikegottis (community). Dat máksá earret eará ahte duiskkagiella minoritehtagiellan Dánmárkkus ii leat álgoálbmotgiella. Duiskkagiella ii ge leat áitojuvvon giella. Minoritehtagielaid berre suodjalit, muhto dan ii galgga dahkat álgoálbmotgiella-doahpaga gilkoriin. Norgga láhka suodjala sámegielaid álgoálbmotgiellan. Ođđajagemánu 1. beaivvi rájes 2022 doaibmagođii ođđa giellaláhka Norggas. Das čuožžu ahte dárogiella ja sámegielat leat ovttaárvosaččat, ja sámegielat leat vuosttaš geardde mearriduvvon eamiálbmotgiellan Norgga lágain. Norga lea ratifiseren ILO-konvenšuvnna nr. 169, ja lea čielggas ahte sámit devdet konvenšuvnna álgoálbmotdefinišuvnna gáibádusaid.
Sámegielat leat seailluhuvvon ja ovddiduvvon dan dihte go mis leat olbmot guđet eai vuollánan giela geavaheamis ja ovddideamis dalle go dáruiduhttinpolitihkka lei eksplisihtta ja ulbmil lei duššadit sámegiela ja kultuvrra. Go mii joatkit bargguin sámegiela seailluhit ja ovddidit, de mii dan láhkai maiddái máidnut dáid olbmuid. Giella, luohti, duodji, muitalusat ja reaškkas leat ceavzán danin go min olbmot eai vuollánan giela geavaheamis. Ollu dáhpáhuvvá dál beroštumi, doaimmaid, dáiddalaš bargguid ja buvttadeami dáfus, gos sámegiella lea guovddážis. Mis lea jo golbma jagi leamaš Giellavahkku. Sierra sámi giellavahkku, man ulbmil lea loktet sámegielaid árvvu, ja mas leat doaimmat miehtá Norgga!
«Na ba mii, guđet leat massán giela?» Dán gažaldaga dovddan. Lean ieš váldán ruovttoluotta giela, ja mus lea odne sámegiella ruovttugiellan ja bargogiellan. Dát lea válljen mii lea gáibidan, ja ain gáibida, ollu barggu ja dáhtu juohke beaivvi. Iežan siste dovddan stuorra ilu, gos muitalusat, historjjá diđolašvuohta, reaškkas, duodji ja borramuš addá munnje ja mu mánáide gullevašvuođadovddu iežamet olbmuid luhtte. Lea klássa man čađa beasan oaidnit sisa, ja maiddái olggos máilbmái. Oahppat sámegiela lei dego joavdat fas ruoktot. Sámegiella lei geaidnu eatni muitalusaide ja vásáhusaide, ja áhku máhttui. Eadni lávii muitalit mo lei sáddejuvvot internáhtii dalle go ii ba máhttán ge giela man doppe fertejedje hállat, ja mo lei boahtit ruoktot dušše golmma geardde jagis. Sámegiella lei maid geaidnu dasa ahte áhkuin fas sámástit, ja sus jearahit duon dán. Máŋgii son vel láhttestii: «dán sáni it várra dovdda, fertet suige čálistit» . Ja nu mun fertejin ge dávjá, hánddalbáberrullii, mii sus lávii galbmaskábe alde. Buoremus lági mielde geahččalan dahkat dan maid mu nieida čilgii munnje: addit iežan mánáide, ja earáide, giellamiela! Giellamiella lea guovddážis das mo sámegiella ceavzá máilmmis mas lea valjis válljenmunni, maiddái máŋggagielat sámemánáid gaskkas. Sámegiella ceavzá go sámegielhállit hállet sámegiela iežaset mánáiguin ja ovddidit ođđa giellabirrasiid. Vuosttaš sámi girjjálašvuođa seminára oasseváldit Sirpmás 1972:s dadje nu deaivilit: «Okta giella ii sáhte eallit nuppi giela čađa». Giella lea duođaid min kultuvrra váibmu, min jurdagiid ruoktu, min gullevašvuohta, min máilmmigovva.
